Posluchači Digitální fotokomory chystají ročníkovou výstavu

 
OPAVA – V pondělí 18. května se otevře v prostoru Obchodního centra Breda&Weistein výstava prací studentů Univerzity třetího věku (U3V) Slezské univerzity v Opavě. Absolventi letošního kurzu Digitální fotokomora veřejnosti představí to, co se naučili – své fotografie, fotomontáže a koláže.

Vernisáž výstavy je naplánována na 17 hodinu v galerii obchodního centra v prvním podlaží poblíž provozovny České pošty. Úvodní slovo vernisáže pronese prof. Jindřich Štreit, hovořit bude také Dr. Jiří Siostrzonek. V kontrastu s věkem starších autorů vystavených děl zazpívá hostům vernisáže dětský pěvecký sbor.

Posluchači U3V výstavu svých prací připravili už na sklonku loňských prázdnin, kdy skončil druhý kurz Digitální fotokomory. Před jejím otevřením nejspíše většina nezasvěcených návštěvníků očekávala rodinné snímky vnoučátek. Na výstavě ale viděla kvalitní portréty, zátiší i dokumentární snímky, ale také zajímavé grafické práce či kreativní fotomontáže a koláže. Zkrátka práce dokazující, jak velkou cestu dokázali jejich autoři ujít.

Atraktivní jistě bude i letošní expozice. „Loni jsme se přece jen více soustředili na fotografie, letos už řada z nás začala pracovat na grafických věcech, které umožňují větší zapojení fantazie a to nás opravdu bavilo,“ konstatuje Emilie Kubalová, která Digitální fotokomoru navštěvuje od samého začátku. Nápady některých jsou inspirativní pro všechny ostatní. Když zahajují hodinu společným hodnocením domácích úkolů, vždy jsou slyšet otázky: To je skvělé. Jak to děláš? „Například Mirka Chudíková, bývalá učitelka, která také maluje a měla nedávno výstavu v Horním Benešově, je takovou inspirací pro nás všechny,“ konkretizuje posluchačka.

Původně, před třemi roky, se Digitální komora plánovala na jediný semestr. Ale ukázalo se, že mezi dříve narozenými je o ni velký zájem. A tak se otevřela i v dalším roce a dnes už má v nabídce U3V Slezské univerzity své stálé místo.

Někteří studenti, včetně Emilie Kubalové, jsou už v “pokračovacím“ ročníku - úspěšně zvládli technické základy práce s digitální fotografií a dnes už hledají nové cesty, jak přenést svůj originální pohled na svět do snímků na monitoru. Třetím rokem také otvíral dříve narozeným tajemno digitální fotografie a jejího zpracování v počítači lektor kurzu Vladimír Meletzký, který je i kurátorem chystané výstavy. Sám patří mezi zkušené fotografy. Vedle dlouholeté praxe prochází navazujícím studiem Institutem tvůrčí fotografie Slezské univerzity a teď letité zkušenosti předává svým studentům. Jak se na loňské výstavě svěřil, na kurzu zúročuje to, co se ve věhlasné opavské fotografické škole sám naučil. I když vystavené fotografie nejspíš nemají ambice vítězit v renomovaných mezinárodních soutěžích, jejich hodnota je především v úžasné koncentraci úsilí a snaze tvůrců něco dokázat, něco se naučit. Za každým snímkem je tak několik hodin práce, zkoušení něčeho nového, trpělivosti…

Mezi letošními “druháky“, nebudeme-li počítat první nultý ročník, nenajdeme zdaleka jen Opaváky, ale také dojíždějící z Horního Benešova, Ostravy, Frýdku-Místku nebo Českého Těšína. „Jsme výborná parta,“ říká Emilie Kubalová a pokračuje: „Jsme družní, po skončení hodiny na univerzitě většinou společně zajdeme do našeho studentského klubu, kde si u vínka a kávy povídáme, probíráme fotky i vše ostatní.“  Asi pak nepřekvapí, že loňský ročník ukončili posluchači Digitální komory velkou zahradní party v Malých Hošticích u jednoho ze svých spolužáků a loni o Vánocích uspořádali společný Vánoční večírek i s nadělováním. Každý přinesl něco ze své kuchyně a o dobrou zábavu se postarali všichni.

Emilie Kubalová ale zdůrazňuje, že nejde jen o to pracovat s programem GIMP, případně se Zonerem, se kterým se letos také seznámili. Počítačová technika ji oslovila už dávno. „V roce 2007 jsem zburcovala čtrnáct kamarádek a přihlásily jsme se do počítačového kurzu Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. Od té doby si bez počítače a práce na něm neumím život ani představit.  U televize s nějakým nekonečným seriálem mne prostě nenajdete, to mě netankuje,“ směje se paní Emilie. Pak se přihlásila v rámci univerzity do kurzu počítačová gramotnosti, který vedl Aleš Ryšavý. A teď má za sebou kompletní dva ročníky Digitální fotokomory. Končit rozhodně ona ani její spolužáci ještě nechtějí: „Určitě budeme rádi za pokračování Digitální fotokomory, stále je se co učit. A pokud by náhodou už nepokračovala, najdeme si jiný kurz a zase budeme chodit společně,“ konstatuje závěrem Emilie Kubalová.