Studenti Slezské univerzity staví mosty mezi společností a lidmi s handicapem

OPAVA - Potkáváme je dnes a denně na ulicích. Mohou to být naši sousedé, kamarádi, spolužáci. Lidé, jejichž životní příběh je poznamenán zdravotním omezením, handicapem. Pravidelně o nich slýcháme z médií a z úst odborné veřejnosti, osobní kontakt a zkušenosti nám ale často schází. Nejen tuto komunikační propast se nyní rozhodli překlenout studenti oboru Sociální patologie a prevence Vendula Čermáková a David Ambrůz.

Oba mají vlastní zkušenosti se zdravotním omezením. Na jejich základě razí přesvědčení, že největší překážkou k porozumění je strach. Strach z odlišnosti, strach vycházející z předsudků, strach, abychom neublížili špatnou volbou slov… Studenti proto oslovili své kamarády a pozvali je do Opavy, aby zde společně promluvili o svém životě s handicapem. Připravované setkání pojmenovali jednoduše a výstižně – „Boříme mýty, stavíme mosty“.

Beseda se uskuteční 18. října 2016 od 16 hodin v nové budově Fakulty veřejných politik v Opavě na Bezručově náměstí 14. Hosté se seznámí s příběhy šesti mladých handicapovaných lidí, kteří se i navzdory nesčetným překážkám nevzdávají a žijí své životy naplno, ať už vynikají ve zpěvu, umí krásně malovat, nebo jsou nadějnými sportovci.

Vendulu a Davida již na sociální síti podpořily stovky lidí a nyní nad jejich myšlenkou převzal záštitu také děkan Fakulty veřejných politik doc. PhDr. Dušan Janák, Ph.D. Proděkanka pro studijní a sociální záležitosti Mgr. Marta Kolaříková, Ph.D. k tomu dodává: „Ráda podporuji vlastní iniciativu studentů a velmi oceňuji jejich ochotu podělit se s veřejnosti o pozitivní i negativní zkušenosti související se zdravotním omezením. Věřím, že připravovaná beseda osloví co nejvíce lidí, stejně jako oslovila vedení naší fakulty. Držím studentům pěsti, aby veřejnost jejich aktivitu podpořila osobní účastí a motto akce se tím podařilo naplnit!“

Žaneta Šťastná, 25 let Když Žaneta ve 40. týdnu těhotenství přišla na svět, její matka se od lékařů dozvěděla zdrcující zprávu – dcera má poškozený zrak a nejspíše bude i mentálně retardovaná. Od mala navštěvovala základní školu pro zrakově postižené, ale poprvé zapadla do kolektivu až na střední uměleckoprůmyslové škole. Navzdory svému handicapu zde patřila k nejtalentovanějším. Dodnes vyrábí loutky, šije polštáře a vlastní oblečení. Ve svých 22 letech ale v důsledku nehody ztratila poslední zbytky zraku. V současnosti veškerý volný čas věnuje psaní autobiografie a snaží se navrátit svůj zrak do stavu před nehodou. Sama říká, že v životě potkala lidi, kteří ji obelhali, okradli a využili. Přesto na společnost nezanevřela. Žaneta bude jedním z hostů chystané besedy.