Tomáš se zúčastnil olympiády s logem univerzity na blůze

středa 30. listopadu 2016 8:12 Autor: Martin Kůs

2016 11 Tomas Lecian 1

 

OPAVA - Zatím nejčerstvějším úspěchem Tomáše Leciána, v současnosti posluchače druhého ročníku oboru Lázeňství a turismus na Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu v Opavě, je čtvrté místo v kategorii Culinary Art na IKA - Culinary Olympics 2016 v německém Erfurtu. Tomáš je totiž nejen student, ale především kuchař. A dobrý kuchař. Kuchař, který se svým uměním soutěží.

Kuchařská olympiáda, které se mimochodem Tomáš zúčastnil s logem Slezské univerzity na blůze, nebo-li rondelu, je určitě jedna z nejprestižnějších soutěží vůbec. Už proto, že trvá několik dní, v tomto případě 22. – 25. října 2016, a opravdu se jí účastní týmy z celého světa. Mezi třiceti soupeři regionálního týmu AKC Morava a Slezsko, jehož byl Tomáš členem, byla družstva domácího Německa, Itálie, Ruska, ale také exotičtějších zemí, např. Singapuru, Japonska, Číny či Jižní Koreje.

„Nebyl jsem sice členem národního seniorského družstva, ale devítičlenného regionálního týmu, což ve výsledku zas tak velikou roli nehraje, protože celkové pořadí národů určuje součet umístění v jednotlivých disciplínách. Jak už název kategorie Culinary Art naznačuje, naším úkolem ani tak nebylo vaření – všechny suroviny a potraviny si už do soutěže přinášíme předvařené – ale vytvoření jakéhosi uměleckého díla z potravin,“ popisuje Tomáš a pokračuje: „Všechny potraviny se musí připravit a následně zaželatinovat, tomu se říká leštění, které musí být dokonalé, hladké, bez bublin. A z toho se poté sestavují soutěžní tabule, kde svoji roli hraje barevnost, nápaditost a samozřejmě dokonalost a celkové pojetí stolu. My jsme letos připravili tabuli na téma Čtyři roční období.“

2016 11 Tomas Lecian 4V “kuchařině“, jak Tomáš svému koníčku říká, se dá soutěžit v několika kategoriích. Mezi ty v současnosti rostoucí na popularitě patří tzv. carvig, nebo-li vyřezávání z ovoce.
Soutěžit lze buď samostatně, nebo ve skupinách, připravuje se jedno jídlo nebo celé menu. Jen pro dokreslení, v hlavní kategorii erfutské olympiády měl český národní tým za úkol připravit tříchodové menu pro 110 osob. Pět kuchařů na to mělo šest hodin.   
Vlastní soutěže pak mají různé parametry – jsou např. surovinové, kdy máte stanovenu hlavní surovinu pro vaření, nejčastěji se jedná o maso, trendem jsou pak sezonní produkty. K ní se ještě často losují další doplňující suroviny. Soutěže bývají zaměřené na určitý druh pokrmu, např. hlavní jídlo, soutěžní úkoly bývají zpravidla časově omezené atd. Soutěžní zadání si vymýšlí pořadatel, zpravidla nějak koresponduje s hlavním sponzorem soutěže. Je to podobné, jako ve známé televizní show MasterChef, snad rozdíl je v tom, že námět zná soutěžící většinou dopředu a je jen na něm, jak vše vymyslí a zpracuje, dá se říct, jak se to své soutěžní jídlo naučí. Porotci vůbec nejsou na soutěžící hodní. Hodnotí se soulad se zadáním, zpracování potravin a jejich správná příprava, úprava jídla, jeho vyváženost, použití slaných i sladkých položek atd. To vše jak z pohledu chuti, tak z pohledu vzhledu. Posuzují vše a výhodou je, když kuchař například dokáže surovinu připravit do jednoho jídla dvěma různými postupy, když použije sezonní suroviny, samozřejmostí jsou detaily jako nahřátý talíř. Zkrátka kuchař musí vytvořit dokonalou sinfonii chutí, krásy a dokonalosti. Když porotce při pohledu na jídlo dostane na něj ještě chuť, má soutěžící z poloviny vyhráno…

„Dobrý kuchař musí umět nejen vařit, ale musí mít také vizi, fantazii a přehled o tom, co zrovna frčí. Když jídlo vymyslí, tak už je to jen o tréninku, aby vše dostal do rukou a pracoval s určitou pohodou. Porotci vše sledují a ono zmatkovat nad rozdělaným jídlem a potom teprve řešit, jak to položit na talíř, aby to bylo i pohledově zajímavé, to určitě moc nepomůže. Sice i tak mohou vzniknout zajímavé a originální pokrmy, ale určitě nebudou tak dokonale sladěné, jako když si to promyslíte předem,“ doplňuje Tomáš Lecián.
V Německu byl v týmu společně s Tomášem i jeho bývalý učitel Václav Formana a také s jedním z finalistů loňské soutěže MasterChef. Účast týmu na soutěži také něco stojí – nejde zde jen o nákup surovin a jejich přípravu. Vše, včetně lidí, se musí nějak dostat na místo, zde se ubytovat, zaplatit startovné, v tomto případě 1 200 euro. „To by nešlo bez těch, kdo shánějí sponzory a sponzorů, kteří jsou ochotni nám na účast přispět, ať už penězi nebo věcmi. Jsou to různé společnosti i jednotlivci, například bych mohl poděkovat Unilever food Solutions ČR, Míca Bagonova zelenina a ovoce, Maso Synek, Bidvest,  Bikos nebo Froothi. Ale zapomenout nemohu ani na podporu Bc. Miroslava Kubce, prezidenta AKC ČR a WACS Continental Director For Central Europe, který nad námi převzal záštitu,“ připomíná Tomáš.

2016 11 Tomas Lecian 2Doslova v předvečer cesty do Erfurtu (opravdu hned druhý den odjížděl) si Tomáš Lecián vybojoval stříbrnou medaili v Olomouci na soutěži Olima cup Olomouc 2016.
„V Olomouci bylo úkolem připravit čtyři porce hlavního chodu v čase 45 minut, kdy hlavní surovina byla krkovice, její úprava byla libovolná, ale losovaly se další tři suroviny, které se musely použít. U mne to byla pancetta, tedy italská slanina, šalotka a máslo, což bylo celkem výhodné. Uvařil jsem jídlo nazvané křehká vepřová krkovice, švestková omáčka, topinambur, celer a omáčka demiglace,“ vrací se do Olomouce Tomáš. Jak zdůrazňuje, trendem současnosti je nazývat jídla tak, aby hned bylo jasné, z čeho to jsou a co obsahují. Dávat tomu nějaká krycí jména se už nenosí.

Přesto, že soutěží v kuchařině je i u nás relativně dost a že čeští kuchaři získali na olympiádě v dílčích kategoriích dokonce zlatou a dvě bronzové medaile, jsou tu kuchařské soutěže tak trochu mimo zájem médií. V našich končinách našich končinách se většina národních soutěží odehrává na území Čech. Třeba teď se Tomáš připravuje na jeden z národních gastronomických soutěžních svátků - Gastro Hradec Vitana Cup, který se uskuteční v březnu příštího roku.


Když se před několika lety Tomáš Lecián rozhodoval o střední škole, vybral si Střední školu hotelovou v Kroměříži. Zde se seznámil se základy kuchařského řemesla. A nejen to.

„Měl jsem velké štěstí v tom, že třídním učitelem byl právě Ing. Václav Forman, dnes předseda Asociace kuchařů a cukrářů Morava a Slezsko, který mi ukázal ten správný směr, kterým bych se měl jako kuchař ubírat a současně mne přivedl k soutěžní gastronomii. Jeho zásluhou jsem získal nejen své dosavadní znalosti a zkušenosti, ale také přehled o tom, jaké jsou trendy, o regionálních kuchyních i o tom, jaké jsou akce a soutěže, protože jsem dostal možnost se těchto soutěží účastnit i mimo region Zlínského kraje, odkud pocházím,“ říká s tím, že velikou školou mu byly především akce, kdy zajišťoval se spolužáky velké rauty a akce pro dvě stě i více lidí.
Po úspěšné maturitě před ním stálo dilema – věnovat se praktické kuchařině, které ho opravdu bavila, nebo poznávat další? Nakonec se rozhodl pro studium na Slezské univerzitě v Opavě, lákala ho tajemství hotelového managementu, psychologie a další věci, třeba chtěl rozvíjet znalosti němčiny. A tak se objevil v Opavě. Na soutěžní vaření naštěstí nezapomněl.  

Dnes je Tomáš Lecián studentem. Je možné, že se příští rok rozhodne ve studiu pokračovat. Ale také možná ne a dá přednost práci kuchaře. To teď ještě neví. Nicméně nějakou představu o své budoucnosti už má: „Mým profesním snem je získat stáže a vyzkoušet si práci v kuchyni Michelinských hotelů. Sledovat, jak se tam pracuje a učit se. Až budu vědět, že něco umím, věřím, že budu sebevědomější a moje kariéra začne růst,“ svěřuje se závěrem Tomáš.

 

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015