OPAVA - Řada cizinců studujících na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) Slezské univerzity v Opavě školu skvěle reprezentuje. Patří mezi ně také šestadvacetiletý Arman Tursunov z Uzbekistánu, doktorand Ústavu fyziky, který sbírá profesní úspěchy. Psali jsme o něm mimo jiné v souvislosti s jeho účastí konferenci v ruském Dubně, kde před dvěma lety se svým příspěvkem Strunová smyčka v zakřiveném časoprostoru a její astrofyzikální aplikace získal diplom za první místo. Ke studiu na FPF Armana přivedli děkan Zdeněk Stuchlík a jeho spolupracovník z univerzity v Taškentu, profesor Bobomurat Ahmedov.

Nadějný student nyní opět zaujal, a to na univerzitě v Oxfordu, kde se účastnil konference 16th British Gravity Meeting věnované široké škále problémů Einsteinovy teorie gravitace. Cílem je přivést celou výzkumnou komunitu zabývající se gravitací k další spolupráci a umožnit mladým vědcům prezentaci jejich práce.

„Počet řečníků byl kvůli vysokému počtu uchazečů z celého světa velmi omezený. Naštěstí má práce nazvaná Role magnetického pole v kvaziperiodických oscilacích pozorovaných u černých děr byla organizátorskou komisí k prezentaci vybrána. Práce shrnuje výsledky našeho týmu týkající se výzkumu vlivu magnetického pole na kvaziperiodické oscilace (QPOs) rentgenovského záření přicházejícího z binárních systémů obsahujících černou díru,“ uvedl Arman Tursunov.  

Mechanismus  tvorby QPOs je přitom jedním ze žhavých témat moderní astrofyziky. Nemáme jednoznačně přijímaný model, který by mohl vysvětlit jeho záhadnost.  „Pod dohledem profesora Zdeňka Stuchlíka jsme s mým kolegou Martinem Kološem vyvinuli model, který ukázal, že tyto oscilace mohou být snadno vysvětleny, pokud vezmeme v úvahu kombinovaný efekt gravitačního pole černé díry s vnějším magnetickým polem, který vykazuje galaktické charakteristiky,“ pokračuje Arman.
 
Podle jeho slov byla práce vědeckou komunitou velmi vřele přijata, což dokazuje velké množství otázek během prezentace i po ní stejně jako intenzívní diskuse o přestávkách s předními experty v tomto oboru.  Autoři doufají, že to může v budoucnu vést k dalšímu rozšíření součinnosti opavské skupiny astrofyziků s předními světovými vědci.

Připomeňme, že spolupráce Ústavu fyziky FPF SU v Opavě má dlouholetou tradici. Naši fakultu již řadu let navštěvuje a přednáší zde významný a respektovaný vědec, profesor John Miller.  Jméno naší fakulty a univerzity v Oxfordu zaznívá také díky bývalému studentu, doktoru Karlu Adámkovi, který je v současnosti postdobem na eResearch centru Informatického institutu Oxfordské univerzity, kde se zabývá tzv. multifázovou filtrací. Na této univerzitě se podílí na takových projektech jako jsou Astro-Accelarate a the Square Kilometre Array.

Výsledky studie, kterou Arman Tursunov v Oxfordu přednesl, budou během krátké doby zveřejněny v časopise o astrofyzice a umístěny na on-line stránce „arXiv.org“.