OPAVA – Ve středu 24. května bude v 18 hodin v Čajovně Harmonie (Krnovská 54/20, 746 01 Opava) do života uvedena publikace Jak se žilo před velkou válkou a v době první republiky. Ta vznikla na Slezské univerzitě v Opavě podle pamětí opavského rodáka Stanislava Petříka (1906 – 1974) a na podnět jeho syna Zdeňka Petříka, který rukopis pamětí uchovává. Publikaci editorsky sestavili doc. Marie Gawrecká z Ústavu historických věd Slezské univerzity a Mgr. Michal Valeček, vedoucí oddělení produkce Slezského zemského muzea.

Publikace je jistě zajímavá především pro opavské patrioty a zájemce o historii města.  Stanislav Petřík totiž zachytil velmi autentickým a barvitým způsobem dění v Opavě od roku 1906 do roku 1938 (další život Stanislava Petříka je po nuceném odchodu z Opavy spojen s Brnem, pozn. aut.), čili období, kdy město bylo na vrcholu svého rozkvětu a stalo se tak místem řady významných dějinných, můžeme říci i osudových událostí, ale i docela obyčejných událostí provázejících jeho obyvatele. Setkáme se tak mimo jiné s nástupem I. světové války, vznikem nové republiky či pohledem na Mnichov 1938 a napjaté vztahy mezi v Opavě žijícími Čechy a Němci v protikladu “obyčejné“ návštěvy lékaře či cvičení v Sokole.  

„Paměti začal psát Stanislav Petřík na sklonku života, v druhé polovině roku 1974, kdy byl těžce nemocen a často pobýval v nemocnici. Podle vyjádření jeho syna Zdeňka je psal převážně na základě svých vzpomínek, které doplňoval  svými poznámkami z dřívějšího období. Paměti čítají 152 rukopisných stran a chronologicky zahrnují léta 1906 až 1938, tedy období dětství, jinošství a léta dospělosti,“ uvádí mimo jiné editoři v předmluvě k edici.

Kniha Jak se žilo před velkou válkou a v době první republiky je zajímavá nejen svým námětem, ale jak už bylo uvedeno, i barvitostí Petříkova vyprávění. Je mimořádně autentická a čtenář se snadno ve své mysli přenese do doby popisovaných událostí. Potěšeni budou také jazykomilci, neboť v knize je zachováno původní názvosloví míst, především dnes již dávno zapomenuté názvy v němčině. Oba editoři si zaslouží poděkování za to, že se rukopisů ujali a přípravou publikace je nejen zveřejnili, ale také zachovali. Středeční “křest“ knihy je však také připomenutím 111. výročí narození autora tohoto ojedinělého spisu (26. května, pozn. aut.).