HRADEC NAD MORAVICÍ, OPAVA – Po Opavě, Praze či německém Bambergu si mohou zájemci prohlédnout historické pohlednice města Opavy na zámku v Hradci nad Moravicí. Ve čtvrtek 27. července (vernisáž v 17 hodin ve Velkém sále Bílého zámku) zde správa státního zámku a Slezská univerzita v Opavě otevřou výstavu Svět včerejška na opavských pohlednicích z let 1893 – 1918 ze sbírek Rudolfa Dybowicze.

Výstavu uvedou kastelán zámku Ing. Radomír Přibila a pedagog Institutu tvůrčí fotografie, který výstavu připravil, doc. Jiří Siostrzonek. Zájemci ji mohou navštívit vždy od úterý do neděle od 10 do 17 hodin.
Na desítkách pohlednic se tak opět otevřou vzpomínky nejen na urbanistickou krásu města, ale také na její život, spolky či přítomnost armády. Výstava je tak členěna do oddílů zahrnující místopisné, reklamní, vojenské, příležitostné pohlednice a pohlednice zachycující “budoucnost“ Opavy v očích tehdejších tvůrců. Autoři výstavy Dalibor Halátek, Pavel Kerlin, Rudolf Dybowicz a Jiří Siostrzonek čerpali podklady výhradně z impozantní sbírky Rudolfa Dybowicze a zaměřili se na období od nejstarších opavských pohlednic, jejichž tisk je datován rokem 1893, až k posledním exemplářům signalizujícím konec „zlatého věku“ pohlednic na konci 1. světové války v roce 1918.

Posláním této výstavy (a publikace, která k výstavě vznikla) není vyčerpávající informace o kvalitě Dybowiczovy sbírky, ale záměr podělit se s širokou veřejností prostřednictvím pohlednic s vůní nedávných časů. Výstava by měla inspirovat čtenáře k virtuálním historickým procházkám centrem, periferií i zákoutími tohoto poetického města na přelomu 19. a 20. století. Zároveň se snaží podtrhnout význam nenápadných předmětů provázejících naše putování životem, předmětů, které jsou mnohdy jedinými nositeli individuální paměti v bezbřehém řečišti plynoucího světa.

V současné době, kdy téměř vše včetně lidských vztahů slouží člověku většinou k jednomu použití, je obtížné uchovat úctu k předmětům, které nás v životě doprovázejí. Avšak nebýt těchto každodenních drobností, které nesou otisk naší duše, rozplynuli bychom se beze stopy v mlhavém oparu univerza. Nezbytným předpokladem návratu do světa včerejška je ztišení a soustředěné naladění na vlnu nostalgické imaginace, které výstava a publikace nabízí.

Podle podkladů Jiřího Siostrzonka zpracoval Martin Kůs