Jedním z prvních kroků nové ředitelky vědecké knihovny Libuše Foberové byla smlouva o spolupráci se Slezskou univerzitou

PhDr. Libuše Foberová, Ph.D., kterou na Slezské univerzitě v Opavě známe především z působení na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě, se stala novou ředitelkou Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

OSTRAVA, OPAVA - Libuše Foberová se se Slezskou univerzitou seznámila nejprve jako její studentka. V Opavě absolvovala dvousemestrální kurz pro pracovníky knihoven, který vedl prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc., pozdější iniciátor vzniku nového studijního oboru Knihovnictví. Protože ale v té době nebylo kam pokračovat, další studijní kroky jí zavedly nejprve do Brna, kde na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala obor Vědecké informace a knihovnictví a později studovala na Fakultě přírodních věd Žilinské univerzity v Žilině (titul PhDr.) a Filozofické fakultě Komenského univerzity v Bratislavě (titul PhD.).

V té době ale už byla zaměstnána jako knihovnice Fakultní odborné knihovny Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné (ale zkušenosti má také z dalších knihoven ve své rodné Karviné, v Brně či z řízení knihovny ve Žďáře nad Sázavou). Nepřekvapí tak, že v roce 2005 se do Opavy vrátila jako pedagog, vědecky se zaměřující především na management a marketing knihoven, informační technologie a digitalizaci knihovního fondu. Do svého jmenování ředitelkou Moravskosleszké vědecké knihovny v Ostravě byla vedoucí Oddělení knihovnictví Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF a kromě toho, že aktivně připravuje budoucí knihovníky na jejich profesi, má významný podíl i na tom, že právě opavské knihovnictví získalo akreditaci pro magisterský stupeň studia. Dnes už tedy nikdo nemusí “mizet“ v Brně či jinde, ale může pokračovat na své alma mater.
Zkušeností a znalostí k předávání svým posluchačům má Libuše Foberová opravdu hodně. Své profesi se věnuje již více než třicet let. Přesto, jakmile se objeví nějaký nový trend nebo jiná novinka v oblasti zájmu, neváhá a hned je aplikuje do výuky. Také proto studium na Slezské univerzitě prošlo v nedávné minulosti několika významnými změnami, klidně můžeme použít dnes tolik populární slovo modernizací, a to zejména s důrazem na novinky v oblasti informačních technologií.

Na bedrech dr. Foberové také dnes leží organizace uznávané mezinárodní konference Kniha ve 21. století, kterou už od roku 2004 připravuje jednou za dva roky právě Oddělení knihovnictví a která je řazena na území bývalého Československa mezi neprestižnější odborná setkání zástupců terénní knihovnické praxe. Sama se účastní řady podobných konferencí a workshopů, kde nejen získává další poznatky, ale především prezentuje práci opavských univerzitních knihovníků.

Dr. Libuše Foberová je rovněž aktivní autorkou. Napsala na dvě stovky článků do nejrůznějších knihovnických časopisů i zahraničních a vydala několik monografií. Je výkonnou redaktorkou časopisu Duha, Informace o knihách a knihovnách z Moravy, vydavatel Moravská zemská knihovna v Brně. Je redaktorkou univerzitního polského časopisu Acta Universitatis Lodziensis Folia Libroru Uniwersytetu Łódzkiego, vydavatel Uniwersytet Łódzki v Polsku. Její publikační činnost souvisí mimo jiné i s tím, že v roce 2000 založila Knihovnický zpravodaj Vysočiny, v němž dlouhá léta působila jako šéfredaktorka a starala se o jeho fungování.

Nové ředitelce Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě jsme nejprve za Slezskou univerzitu v Opavě poblahopřáli  k profesnímu postupu a popřáli, aby jí nová práce přinesla všechno to, co si od ní přeje. Hned poté jsme ji položili několik otázek:

Co bylo popudem k tomu ucházet se o místo ředitelky a jak náročný byl konkurz?
„Ústav bohemistiky a knihovnictví dlouhodobě spolupracuje s Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě, ať už formou výuky, naši pedagogové vyučují ve výukovém centru knihovny, a knihovníci vyučují u nás na univerzitě jako odborníci z praxe praktické předměty, například předměty týkající se získávání a zpracovávání knihovního fondu. Témata pro závěrečné diplomové práce většinou vycházejí z praktických témat, které sledují knihovny obecně nebo které řeší právě Moravskoslezská vědecké knihovna v Ostravě. Spolupracujeme také na pořádání knihovnických konferencí pod názvem Kniha ve 21. století. Knihovna nám pomáhá s programem konference, ale také s financováním a propagací. Naši studenti vykonávají v knihovně stáže a spolupracujeme s oddělením speciálních fondů, konkrétně s digitalizačním pracovištěm, kde se naši studenti učí digitalizovat knihy. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (dříve Státní vědecká knihovna v Ostravě) byla první knihovnou, kde jsem začala pracovat v oddělení bibliografie a ve které jsem zahájila dlouholetá knihovnická studia. Znalost prostředí a lidí, a skutečnost, že se má stavět nová moderní knihovna byly důvody, proč jsem se rozhodla ucházet o místo ředitelky. Chystáme novou akreditaci profesně zaměřeného knihovnictví a je jen dobře, že jsem u zrodu cílené a hluboké spolupráce knihovny a univerzity.
Konkurz byl standardní, přihlášených bylo pět zájemců. Znalost fungování a financování příspěvkové organizace (pět let jsem byla ředitelkou Knihovny Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou), bohatá publikační činnost a koncepční teze, jak bych vedla knihovnu, zřejmě zaujaly komisi natolik, že vybrali mě“.

Ovlivní jmenovaní nějak vaše působení na Slezské univerzitě?
„Částečně jsem na tuto otázku již odpověděla. I nadále pracuji s kolegy na přípravě nové akreditace a i nadále budu vyučovat, ale nyní jako odborník z praxe. Pracuji i na docentuře, protože náš obor má nedostatek docentů. Zkrátila jsem si úvazek na poloviční a pevně věřím, že se mi podaří skloubit vedení knihovny s učením. Učím zejména marketing a management knihovny.“

Víme, že jedním z vašich prvních kroků bylo podepsání smlouvy o spolupráci mezi Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě a Slezskou univerzitou v Opavě…
"Hlubší spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě samozřejmě plánuji a už 16. srpna 2017 jsme podepsali smlouvu o spolupráci za Moravskosleszkou vědeckou knihovnu v Ostravě s panem děkanem Filozoficko-přírodovědecké fakulty prof. RNDr. Zdeňkem Stuchlíkem, CSc. Spolupráce se týká zejména zajišťování povinných stáží pro studenty, studijní program Informační studia a knihovnictví bude nově zaměřený profesně a s tím souvisí povinná praxe v délce 12 týdnů. Spolupracovat chce knihovna s univerzitou i v dalších oblastech, zejména v oblasti vědy a výzkumu. A samozřejmě se budu i nadále podílet na výuce knihovnictví jako odborník z praxe." 

Jaké máte plány na novém místě a jak se prolínají s vaším odborným zaměřením?
„Plány souvisejí s výstavbou nové knihovny. Chci přijít do nové knihovny s motivovaným týmem zaměstnanců, kteří budou nabízet špičkové moderní služby. Všichni pracujeme na nové koncepci služeb a některé nové služby postupně zavádíme už nyní. Nejvíce se zaměřuji na práci s lidmi, s každým zaměstnancem vedu individuální motivační pohovory. Chci, aby se všichni zapojili do proměny knihovny a chápali svou roli v celém tomto přerodu.“