Knihovna Slezské univerzity představí architekta Pražského hradu

Jak by asi Pražský hrad vypadal, kdyby se ho neujal právě Jože Plečnik?

OPAVA – S osobností významného rakousko-uherského architekta a urbanisty Jože Plečnika a jeho zásadními díly se můžete seznámit v prostoru Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě.

Od 13. září 2017 do konce měsíce října zde bude nainstalována výstava zapůjčená z Rakouského kulturního fóra v Praze, která představí dvě stavební perly předválečné Evropy: Pražský hrad a Zacherlův dům ve Vídni, tedy stavby spjaté s dobou a zároveň mimořádně nadčasové.

„Při své návštěvě Rakouského kulturního fóra v Praze jsem si prohlédla zde instalovanou výstavu připravenou u příležitosti 60. výročí úmrtí Jože Plečnika, která na mne velmi příjemně zapůsobila. Hned jsem začala jednat o jejím zapůjčení do Opavy a naše knihovna se tak stane druhým místem, kde se lidé s tímto architektem a jeho dílem budou moci prostřednictvím dvaadvaceti graficky velmi pěkně zpracovaných panelů více seznámit,“ uvádí k výstavě Mgr. Zuzana Tichá, vedoucí Univerzitní knihovny Slezské univerzity.

Jak už bylo uvedeno, expozice se zaměřuje na dvě zásadní díla Jože Plečnika:

 „Pražský hrad se stal po vyhlášení samostatnosti Československé republiky v roce 1918 oficiálním sídlem prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který do Prahy povolal právě Jože Plečnika a pověřil jej úkolem přestavět Pražský hrad na centrum mladé republiky a zpřístupnit jej veřejnosti. Právě jeho práci a proměně jednoho ze symbolů české státnosti je věnována první část výstavy,“ uvádí k námětu výstavy vedoucí univerzitní knihovny. Druhá část expozice se věnuje Zacherlově domu ve Vídni, tedy jednomu z prvních domů moderního stylu v historickém centru Vídně, postaveném v letech 1903 až 1905 jako obytný a obchodní dům.

Výstava bude veřejnosti přístupná v otvírací době Univerzitní knihovny Slezské univerzity v Opavě, kterou najdete na adrese Bezručovo náměstí 14. Vstup je volný.

V Opavě se tak zásluhou spolupráce univerzitní knihovny a Rakouského kulturního fóra v Praze v krátké době objevuje už druhá expozice, seznamují veřejnost se světově proslulými osobnostmi a jejich dílem. Tou první bylo jarní představení Sigmunda Freuda.  

Jože Plečnik (*1872, Lublaň – † 1957, Lublaň), žák Otto Wagnera a absolvent Akademie výtvarných umění ve Vídni, byl slovinský architekt a urbanista, který působil ve Vídni, v Praze a Lublani.

Jeho otec chtěl, aby se stal truhlářem, dokonce získal státní stipendium a začal studovat na průmyslové škole ve Štýrském Hradci. Zde se ale začal setkávat se studenty architektury a také pracoval jako kreslič v ateliéru profesora Leopolda Theyera. Po smrti otce ale jeho rodinný podnik nepřevzal, přestěhoval se do Vídně, kde se živil prací v továrně na nábytek a současně začal studovat na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera. Tak se mu otevřela cesta stát se světovým architektem.

Jeho první práce se vztahují k pobytu v Itálii a Francii, v roce 1900 se vrací do Vídně a o deset let později přesídluje do Prahy, kde mu bylo nabídnuto místo profesora dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené universitě v Lublani., ale v Praze střídavě pracuje až do roku 1934 především na úpravách Pražského hradu. Kromě Slovinska, Rakouska a Československa pracoval také v Chorvatsku či Srbsku.

Řadu Plečnikových staveb a urbanistických prací najdeme hlavně ve slovinské Lublani, kde mimo sakrálních staveb vytvořil budovu Slovinské národní a univerzitní knihovny, budovu Ústavního soudu, park Tivoli či letní divadlo Križanke. Ve Vídni se pak mohou pyšnit nejen Zacherlovým domem, ale také kašnou Karla Boromejského, kostelem sv. Ducha na Ottakringu, Guttenbergovým pomníkem nebo např. vilovou zástavbou, realizovanou při rozšiřování města v prvních letech 20. století.

Na území současné České republiky se nezapsal jen přestavbou Pražského hradu a jeho rekonstrukcí I. a III. nádvoří, návrhem Jižních zahrad či úpravami a doplněním interiérů (mimo jiné se traduje, že za tuto práci odmítl prezidentský honorář), ale i dalšími stavbami. Z těch známějším můžeme jmenovat kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražském nám. Jiřího z Poděbrad, nárožní dům v pražské Žatecké ul., úpravu zámku v Lánech či koncept úpravy obory Hvězda v Praze.