Od velké matematiky si doc. Jana Kopfová nejlépe odpočine při aktivitách pro mladé matematické talenty

čtvrtek 29. května 2014 13:13

Foto: Ivan AugustinOPAVA - O Matematickém ústavu (MÚ) se pozitivně mluví většinou v úzké souvislosti s vědeckými výsledky, jichž po 15 let existence v podobě samostatné univerzitní součásti toto odborné pracoviště dosahuje. A přece se tu nedělá jen „vysoká“ věda. Zásluhou doc. RNDr. Jany Kopfové, Ph.D., připravuje MÚ už dlouhé roky aktivity pro nejmladší talenty.

Nedávná Pythagoriáda, tradiční matematická soutěž pro žáky 5. - 8. ročníků základních škol, případně prvních ročníků víceletých gymnázii, ozdobená sestavováním obrazců z fraktálů, které si účastníci připravili v době, kdy čekali na vyhodnocení výsledků a předání diplomů a cen, a posléze je před budovou rektorátu a MÚ v masovém měřítku pod bedlivým dohledem organizátorů soutěže prezentovali, bezprostředně podnítila tyto řádky. Vždyť Pythagoriáda 23. května mladou univerzitu ještě více omladila, když její účastníci zcela zaplnili aulu a ještě jednu z poslucháren MÚ.

Foto: Ivan AugustinJana Kopfová, s níž nikdy moc velká řeč nebyla a není a jejímž největším problémem zůstává lépe „prodat“ to, co dělá, přišla do Opavy před 15 lety se zkušenostmi ze studia v Bratislavě a posléze v kanadském Edmontonu (University of Alberta), kde předložila „Ph.D. Thesis“ Differential Equations involving Hysteresis (1998). Na naší univerzitě se před čtyřmi lety habilitovala a docentkou pro obor Matematika - Matematická analýza byla rektorem prof. PhDr. Rudolfem Žáčkem, Dr., jmenována k 1. říjnu 2010. V rozhovoru poté uvedla, že psát habilitační práci začala pod vlivem hlubokého duchovního prožitku, který jí připravila účast na setkání papeže Benedikta XVI. s akademickou obcí na Pražském hradě v září 2009. „To setkání bylo pro mě na životní i pracovní cestě znamením,“ přiznala.

Slova Svatého otce o tom, že „poslání univerzity, na jehož naplňování se podílíte, má vedle bádání ještě další podstatný aspekt, a sice odpovědnost za formování myslí a srdcí dnešních mladých lidí“, ji v jejím již dříve započatém počínání utvrdila. „Připomněla mi totiž, že i mé nadšení pro matematiku vzbudil především vynikající učitel na základní škole,“ potvrzuje J. Kopfová a přiznává, že o její profesní orientaci definitivně rozhodly kontakty s lidmi téhož zájmu, pro něž oželela též zamýšlené studium učitelské kombinace matematika - výtvarná výchova. Obdivovatelkou díla nizozemského umělce M. C. Eschera (1898-1972) však dále zůstává. „Třeba se mi jednou podaří podobným způsobem, jak to dělal on, výtvarně zpracovat různé matematické ideje,“ říká.

V jejím soupisu publikační činnosti najdete vedle první práce, s níž se před čtvrt stoletím zúčastnila mezinárodní studentské konference v Praze, a řady dalších odborných titulů, též položky věnující se pedagogickému přístupu k mladým nadějím královny přírodních věd a teorii vyučování matematiky (např. „Počítanie do 11111 alebo... Ľudia sa delia na 10 skupín, na tých, ktorí poznajú dvojkovú sústavu a na tých, ktorí ju nepoznají“, „O šnurovaní topánok alebo... ukážka aplikovanej matematiky pre deti“ a „Matematika a její tajemství“). Vysvětlení pro to má naprosto jednoduché, a přesto hlubokomyslné.

„Způsob, jakým se matematika ještě stále někde vyučuje, mě zdravě provokuje. Dokud se nám nepodaří nadřadit aktivní přístup radost z poznávání a schopnost věci vysvětlovat nad pasivní nudné a nic neříkající učení se vzorcům nazpaměť, nemůžeme v tomto ohledu čekat změnu. Proto se, kdykoliv mohu, soustřeďuji na to, abych zvídavého na správnou odpověď navedla a umožnila mu poznat nelíčenou radost z nového objevu,“ objasňuje a skutečnost, že se jí to daří, potvrzují jak matematické úspěchy jejích dětí, tak ohlas, jimž se jí připravované soutěže na půdě MÚ i mimo ni těší.

Na oddělení funkcionální analýzy a diferenciálních rovnic kde působí, stejně jako na dalších pracovištích MÚ její kolegové velmi dobře vědí, že si od vědecké práce odpočine nejlépe při komunikaci s těmi, jež mají o matematiku zájem, třebaže to zatím ani sami příliš netuší. „Řečené jistě platí na adresu těch nejmenších, ti, kdo k nám přicházejí na soutěže Náboj a Pythagoriáda, si to už uvědomují více. Jistě, ze všech matematici nebudou, ale jejich chuť se s úkoly poprat a přijít jim na kloub mě nabíjí,“ netají doc. J. Kopfová. Navíc i tyto její aktivity přispívají k mediálnímu obrazu patnáctiletého MÚ a umožňují podívat se na něj nejen jako na odborné pracoviště, jež se zabývá něčím, „čemu skoro vůbec nikdo nerozumí“. „Vždyť dělat matematiku znamená myslet především na to, co vše je možné poznat. A větší dobrodružství vlastně ani neexistuje,“ uzavírá doc. J. Kopfová.

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015