Bývalý pedagog ITF Petr Velkoborský symbolizuje návrat k zájmu o analogovou fotografii

středa 4. června 2014 12:31 Autor: Martin Kůs

Foto: Petr Velkoborský
OPAVA, JINDŘICHŮV HRADEC – Jméno RNDr. Petra Velkoborského, CSc., asi nemusíme na půdě Slezské univerzity představovat. Jeho nositel se jako pedagog Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a také Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze zapsal do povědomí milovníků fotografie natolik, že vyslovení tohoto jména okamžitě vyskakují další souvislosti – černobílá fotografie, postprocessing, experiment…

Ti, kteří se až do konce tohoto roku dostanou do Jindřichova Hradce (Petr Velkoborský ve svých 70 letech práci pedagoga ukončil a ve svém kalendáři výhledově žádný termín pro výstavu v Opavě zatím nemá), mají možnost osobně poznat tohoto mistra objektivu prostřednictvím výstavy, která je momentálně instalována v tamním Muzeu fotografie a moderních obrazových médií. Obsáhlá výstava, zahájená v dubnu slovem Jindřicha Štreita, přibližuje fotografickou tvorbu Petra Velkoborského zaměřenou převážně na dokumentární fotografii, portrét a zátiší. Má však i jiný, možná závažnější význam. Symbolizuje návrat k zájmu o analogovou fotografii.

Foto: Petr Velkoborský„Nejstarší fotografie je asi z roku 1984 a nejmladší z roku 2014, tedy jedná se o práce z posledních tří desetiletí. Výběr byl podřízen – těžko se to vysvětluje, ale v podstatě šlo o to, aby každá část výstavního prostoru tvořila jak po stránce obsahové, tak po stránce vizuální jakýsi ucelený a harmonický celek, přičemž jsme kladli s kurátorem Františkem Nárovcem i velký důraz na grafické vyznění celkového rozmístění fotografií včetně výběru pozadí, na kterém jsou umístěny,“ říká k obsahu výstavy Petr Velkoborský s tím, že expozice zahrnuje mimo jiné snímky z cyklů Křížová cesta I. a II. s duchovní tematikou, Třetí okruh, věnovaný dokumentární fotografii, Life Style – úniky/návraty, Chvála neostrosti či Close Up Photography, kde autor nechává působit na diváka zátiší. Vystaveny jsou většinou vintage printy.

Jako každý umělec-tvůrce má i Petr Velkoborský některé snímky spojené s určitými zážitky. Na naši otázku, zda je mezi vystavenými i některý snímek, který je pro něj spojen s něčím mimořádným, úžasným či překvapujícím, odpoví, že by to bylo na delší povídání. Pak pokračuje: „Je zajímavé, že s odstupem času se hierarchie významnosti těch doprovodných zážitků, inspiračních zdrojů, podnětů atd. trochu obměňuje. Vy máte na mysli asi takové to čtenářsky vděčné vyprávění některých fotografů „...už jsem chtěl skončit a v TOM...“ atd. Tak tady Vás asi zklamu. Pro mě je každé zmáčknutí spouště spojeno se vznikem něčeho nového, úžasného a překvapujícího.“

RNDr. Petr Velkoborský, CSc.
(1938 v Praze, dnes žije ve Slavonicích)

Petr VelkoborskýAbsolvoval Matematicko fyzikální fakultu UK (1961) a Institut výtvarné fotografie Svazu českých fotografů (1988).
V  sedmdesátých letech zajišťoval chod fotografické galerie Futurum v  Praze. Do roku 1988 vědecky pracoval v Geofyzikálním ústavu ČSAV v Praze, poté učil na Střední průmyslové škole grafické v Praze, v roce 1990 začal působit na jako externí pedagog na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU (vyučoval předměty Technika černobílé fotografie a Technologie fotografie) a v letech 2000 až 2008 také v Ateliéru fotografie Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
Od poloviny 80. let se zabývá téměř výhradně volnou tvorbou. Příležitostně publikuje recenze (Fotografie, Ateliér) a populárně technické články (FotoVideo). Od roku 2003 je porotcem soutěže Fotograf roku v  časopisu FotoVideo. Je členem Syndikátu novinářů České republiky. Od roku 1990 člen SČVU a Fondu výtvarných umělců, později člen Asociace fotografů (do roku 1996).

Další informace o Petru Velkoborském najdete na profilu Institutu tvůrčí fotografie

Petr Velkoborský proslul svými netradičními fotografickými postupy, kterými zaujal nejen již renomované kolegy, ale také své studenty na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Jeho snímky většinou v ostrém kontrastu vůči „rychlovkám“, které na nás koukají ze všech stran. Jaký je to vůbec pocit experimentovat s fotografií? Co Petru Velkoborskému experiment s fotografií přináší?

„Netradičními fotografickými postupy bývají zpravidla označovány techniky spojené s jakýmsi „postprocessingem“ v temné komoře, které v podstatě výrazně zasahují do konečného výsledku, jde tedy o jakousi dodatečnou „tvorbu“ vycházející z originálního negativu. Pro mě je podstatné to, co se odehrává před objektivem fotografického přístroje. Kupříkladu používání speciálních optických předsádek, využití různých druhů neostrosti, vícenásobná expozice, nestandardní osvětlení a podobně,“ říká ke svým snímkům autor a svoji tvůrčí filozofii rozvíjí dále: „Zkrátka vše, co mám na mysli, musí být zachyceno na (nemanipulovaném) negativu. Následné zpracování je už jenom sledem standardních postupů a dovedností, které dříve ovládala většina zkušených amatérů. Jedinou výjimkou je používání filmů s prošlou expirační dobou, které v sobě zahrnuje prvek náhody. A také překvapení.“

V poslední době se stále více fotografů vrací od digitálu zpět ke klasickému kinofilmu či jiným analogovým technikám. Snad je to určitou nostalgií z chybějící „fotografické práce“ v temných komorách či stále nevyužitými možnostmi těchto materiálů…
Podle Petra Velkoborského je to otázka spíše pro sociology, psychology, teoretiky umění a další specialisty. Nicméně je podle něj několik triviálních odpovědí nabíledni. „To, že kvantita nejednou snižuje kvalitu, je všeobecně známo, a tak postavení fotografie jakožto tvůrčího zobrazovacího média na „uměleckém Olympu“, je právě touto gigantickou kvantitou ohroženo. To se týká i společenského významu fotografie. Podotýkám, že se jedná o tu běžnou fotografii, tak jak je, nebo byla, většinově vnímána. Digitální záznam obrazu a jeho využití k dalšímu uměleckému zpracování, nejednou v interakci s dalšími médii, tvoří zcela novou kapitolu. Další příčinu shledávám v zániku jistého druhu (tvůrčího) řemesla, tedy sledu dovedností a praktik, jejichž výsledkem byl skutečný originál. No a známá pravda, že každá akce vyvolává reakci, hraje také důležitou roli,“ soudí fotograf a vysokoškolský pedagog.

2014 06 Velkoborsky ZizkovJe tu tedy otázka, zde se trend zvyšující oblíbenosti analogu a také černobílé fotografie projeví, zda černobílý pohled na svět prostřednictvím fotografického díla opět zaujme své významné postavení a kromě výstavních síní se s černobílou fotografií začneme opět běžně potkávat např. v médiích, plakátové tvorbě či reklamě?

„Myslím si, že se ustálí jakási rovnováha mezi většinovým barevným „digitálem“ a menšinovou černobílou „klasikou“. To ovšem do značné míry závisí na dostupnosti příslušných fotografických materiálů (konkrétně na jejich výrobě). Pokud jde o černobílý obraz v reklamě, módě, propagaci apod., domnívám se, že k žádným výrazným změnám nedojde,“ uvažuje ještě Petr Velkoborský.

 

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015