Studium bakalářského oboru Sociální patologie a prevence poskytuje posluchačům široké možnosti uplatnění
OPAVA - Bakalářský studijní obor Sociální patologie a prevence (SPP) garantovaný Ústavem pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik dovršuje deset let existence. Akreditaci prezenční formy studia oboru se odbornému pracovišti vzniklému jen o rok dříve transformací bývalého Ústavu společenských věd podařilo získat na jaře 2004.
Tehdy ještě Ústav pedagogických a psychologických věd spoluutvářel strukturu Filozoficko-přírodovědecké fakulty, od roku 2008, kdy akreditaci oboru SPP rozhojnil i o kombinovanou formu studia, je součástí Fakulty veřejných politik. V obou formách k dnešku pro praxi nebo pro navazující magisterské studium připravil více než šest stovek absolventů, přičemž jejich poměr je téměř vyrovnán, když absolventů prezenční formy registruje obor 304, jejich kolegů z kombinované formy pak 306. Jak se dařilo naplňovat základní cíl spočívající v tom, aby posluchači získali dobré teoretické základy a současně s nimi široké praktické uplatnění?
„Kombinovat přípravu, v níž sledujeme, aby studenti získali nejen všeobecné, ale i specifické kompetence, není jednoduché,“ přiznává vedoucí Ústavu pedagogických a psychologických věd (ÚPPV) doc. PhDr. PaedDr. Kamil Janiš, CSc. Za první kategorii kompetencí považuje pomoc dětem, mládeži, rodičům i dospělým v situacích, kdy je potřeba dojít k nápravě jejich socializace. „Ke všeobecným kompetencím ovšem patří rovněž hledání možností ke zlepšení kvality života prostřednictvím výchovy, vzdělávání, prevence a poradenství,“ připomíná jako pedagog, který na Slezskou univerzitu přišel po působení na Univerzitě Hradec Králové.
Mezi specifickými kompetencemi jmenuje kompetence výchovy a vzdělávání, sebevýchovy a sebevzdělávání, převýchovy, poradenské kompetence, kompetence prevence a intervence a manažerské kompetence. „To abychom dostáli teorii podle doc. PhDr. Z. Bakošové, CSc.,“ říká a vymezuje tím i uplatnění absolventů v organizacích zabývajících se prevencí sociálně patologických jevů a dále v nízkoprahových zařízeních, kontaktních centrech, diagnostických ústavech, v probační a mediační službě, věznicích a uprchlických zařízeních, v azylových domech, v zařízeních pro osoby se zdravotním postižením a v zařízeních pro seniory. „Tedy všude tam, kde naplňují platnou legislativou danou podmínku odborné způsobilosti sociálního pracovníka,“ shrnuje doc. K. Janiš.
Vedle standardní výuky organizuje ÚPPV pro přípravu posluchačů oboru četné další aktivity. „Postavení nejtradičnější z nich si udržuje dlouhodobý přednáškový cyklus Člověk pod lupou společenských disciplín, s nímž bylo započato už na podzim 2002, kdy se začaly krystalizovat úvahy o SPP,“ vrací se doc. K. Janiš do doby, kdy pracoviště vedl jeho předchůdce doc. PhDr. Bohumil Koukola, CSc. „Tucet ročníků přednášek realizovaných v rámci tohoto cyklu k nám přivedlo řadu odborníků z praxe a v posledních letech už i absolventů s prvními zkušenostmi z výkonu profese,“ komentuje vedoucí ÚPPV.
Pokud jde o konference, lze vykázat tradici odborných setkání s tematikou rodiny, k jejichž pořádání ÚPPV přikročil v roce 2006 ve spolupráci s Dětským centrem Čtyřlístek v Opavě. Po osmi ročnících sice vloni konferenci nahradil workshop věnovaný výhradně studentům SPP, letos se s ní však znovu počítá. V průběhu léta chce pro ni pracoviště získat akreditaci, aby byl podnícen zájem o účast také ze strany širší odborné veřejnosti. Jinými odbornými akcemi, jež v nedávné minulosti přinesly diskusi na aktuální témata a podněty dotýkající se i možností nového rozvoje oboru SPP, se staly dva ročníky konference Zvládání současných sociálně patologických jevů a rizikového chování (2011, 2012) konference Preventivně na prevenci (2012) a workshop Dobrovolnictví u nás a v nás (2011).
„Zvláštní zmínku si zasluhuje evropský projekt Sociálně patologické jevy v pregraduálním vzdělávání, jehož hlavní řešitelkou byla v letech 2009-2012 kolegyně Mgr. Marta Kolaříková, Ph.D.,“ konstatuje doc. K. Janiš s tím, že projekt významně napomohl právě zvyšování pracovních kompetencí studentů a absolventů. „O předměty Telefonická krizová intervence, Internetové poradenství a Zážitková pedagogika, jejichž výuku ukončenou ziskem certifikátu ať již Ministerstva práce a sociálních věcí, nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy umožnil, byl u posluchačů zájem. Navíc absolvovali také další předměty, a to Preventivní programy, Dobrovolnictví a dobrovolnickou praxi, která v rámci udržitelnosti projektu ve vybraných subjektech pokračuje,“ potvrdil vedoucí ÚPPV.
Naposledy se zastavil u absolventů, jejichž studium už přínos praxi prokázalo. „Určitě nelze jmenovat všechny, a tak jako příklad uvedu Radku Porubovou, jejíž práce získala prvenství v soutěži bakalářek v rámci oboru. Zabývá se pilotním projektem Prostor pro dobrá řešení jako možný nástroj prevence sociálního vyloučení a začleňování v Opavě. Ostatně její autorka byla spolu s devíti jinými dobrovolníky vybranými oddělením komunitního plánování města a Dobrovolnickým centrem Elim Opava, o. p. s., oceněna za záslužnou činnost při červnovém Dni sociálních služeb v Opavě,“ uzavírá doc. K. Janiš.
