Nadané studenty, moudré učitele, vizi, odvahu, dobré jméno doma i ve světě: to přejí fakultě k jejím pětadvacetinám vedoucí ústavů

čtvrtek 2. července 2015 5:05

Foto: Martin Kůs

OPAVA - Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě slaví v tomto roce 25 let své existence. Na nedávném zasedání Akademické obce Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě hovořil o aktuální součsnosti i budoucnosti fakulty její děkan, prof. Zdeněk Stuchlík (na snímku nahoře). Co jí k jejímu čtvrtstoletí přejí  a co přejí svým pracovištím? Co se jim daří a kde jsou ještě rezervy?  A jakými úspěchy se mohou pochlubit? Na to jsme se zeptali vedoucí jednotlivých ústavů této fakulty. Zde jsou jejich odpovědi:

Doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. – Ústav historických věd

Doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.DCo byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Fakultě přeji mnoho nadaných studentů a další zkvalitňování všech hlavních směrů vědeckovýzkumné činnosti.
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
Ústavu historických věd se myslím daří profilovat se jako dynamické pracoviště s rozvinutým výzkumem středoevropských kulturních dějin a dějin Slezska; současně je důležité, že jsme badatelsky aktivní ve všech etapách historického vývoje od středověku po druhou polovinu 20. století. Ústav také vydává recenzovaný časopis Acta historica; naším cílem je registrovat jej také v mezinárodních databázích vědeckých časopisů.
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rád pochlubil?
Na konci minulého roku vydal Ústav historických věd 12 odborných publikací, které jsou výsledkem jednoho z projektů Evropského sociálního fondu (OP VK) řešeného na našem ústavu. Publikace dokládají dlouhodobý zájem ÚHV o problematiku kulturních dějin a dějin Slezska.

Doc. Ing. Petr Sosík, Dr. – Ústav informatiky

Doc. Ing. Petr Sosík, Dr.Co byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Jasnou vizi a odvahu za ní jít i za cenu nepříjemných rozhodnutí. Unikátní obory, kterými se jinde nemůžou pochlubit. Rozvoj přeshraniční spolupráce v rámci Slezska. Vzájemné propojení s životem města, okresu i kraje.
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
Chytré a motivované studenty s chutí vystudovat doktorát a zapojit se do práce ústavu. Učitele a vědce s nadhledem, srovnávající se s tím nejlepším, co je v jejich oboru k mání. Ústavu se daří pracovat se studenty (i středoškoláky) a dostávat se do regionálního povědomí, viz třeba soutěž Opavský Robocup nebo pravidelná soustředění studentů informační vědy. Potřebovali bychom posunout laťku v kvalitě vědeckých výsledků a vymyslet a nastartovat nový atraktivní informatický obor, jehož základem by mohla být robotika a drony. Vítané by bylo doktorské studium informační vědy.
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rád pochlubil?
V loňském létě jsme organizovali v Praze celosvětovou akci Conference on Membrane Computing (15. ročník) s účastí vědců ze tří kontinentů. Zájem o letošní Opavský Robocup ze strany studentů převyšuje dostupnou kapacitu. Jako součást Národního superpočítačového centra IT4Innovations nabízíme zaměstnancům i studentům přístup ke špičkovým výpočetním kapacitám v rámci ČR i Evropy.

Mgr. Jan Heczko, Ph.D.  – Ústav bohemistiky a knihovnictví

Mgr. Jan Heczko, Ph.D.Co byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Ať fakulta (i univerzita) hájí svou pozici mezi českými vysokými školami důstojně (akademicky).
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
Aby nás pedagogy i studenty stále potkávalo vzdělávání, tj. abychom jen nepředávali informace na způsob kontrolované předávky zboží, ale přiházelo se nám něco, co jsme sami nečekali, otvíraly se nepředvídatelné souvislosti a možnosti – v druhých, v nás samých, ve světě. To se u nás myslím pořád daří, třebaže četnost výskytu události vzdělávání spíše klesá. Aby však vůbec nastala, musí se pedagog své roli, svému oboru, ale také své škole a svému pracovišti dostatečně oddat, i když je kolem dost překážek. Tady vidím rezervy.    
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rád pochlubil?
Tohle je pro mě těžké, od dětství ve mně zakořenila moudrá slova mojí gorolské babičky, že „kdo se chwoli, jak by se guwnym mazoł“. Ale zkusím to. V poslední době mám největší radost z vedoucího kulturního dramaturgie Hasana Zahiroviće. Hasan spolu s Janou Cindlerovou dokáží studenty poučeně nadchnout, což je zvláště u uměleckého oboru důležité. Rozšiřuje se spolupráce s divadly, na ústav přijíždějí zajímavé osobnosti od divadla. Těší mě mnoho úspěchů a počinů oddělení audiovizuální tvorby, naposledy studentský festival Opavský páv. Radost mám z rozsáhlé a užitečné spolupráce oddělení knihovnictví s odbornou i laickou veřejností. Jsem hrdý na kvalitní bohemistické publikace svých kolegů.

Doc. RNDr. Stanislav Hledík, Ph.D. - Ústav fyziky

Doc. RNDr. Stanislav Hledík, Ph.D.Co byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Přeji FPF SU v Opavě studenty, kteří budou spokojeni s volbou školy, na které studují, kteří se díky ní dobře uplatní a budou na ni rádi vzpomínat. Rád uvidím, když FPF bude hájit a vylepšovat svoje pozice na poli vědy. Konečně přeji FPF dost odvahy na řešení problémů, které ji brzdí v rozvoji.
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
Ústavu fyziky přeji v oblasti vzdělávání a studentů v podstatě totéž co fakultě. Jelikož ústav má „našlápnuto“ ve vědě signifikantně více než je fakultní průměr, rád bych, aby se dosažené úspěchy dále prohlubovaly. Ústav potřebuje více entuziastických studentů, kteří dokáží díky svému zájmu minimalizovat handicap znalostí přírodních věd ze středních škol –podobných, jako jsou v nynějším prvním ročníku Astrofyziky nebo Monitorování životního prostředí.
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rád pochlubil?
Úspěchy ÚF a jeho studentů mají již určitou tradici. Chtěl bych vyzvednout zájem lidí ze zahraničí o studium a vědeckou práci na ÚF. Jejich angažmá na ústavu je velmi přínosné.

Doc. PhDr.Pavel Kolář, CSc. – Ústav cizích jazyků

Doc. PhDr.Pavel Kolář, CSc.Co byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Aby byla přitažlivým místem pro zájemce o vysokoškolské studium a měla dobrou reputaci v rámci domácích i zahraničních univerzit.
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
Aby měl kolektiv pracovníků, který bude schopen vytvářet zajímavé a smysluplné studijní programy, zajišťovat kvalitní výuku a badatelsky přispívat k rozvoji moderní filologie.
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rádi pochlubil?
Významným rozšířením nabídky studijních předmětů ve formě e-learningu, která vznikla v rámci programu OPVK ISPAN a badatelskými výsledky, které jsou založeny na zkoumání jazykového korpusu.

Mgr. Alexandr Burda - zástupce vedoucí Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu

Mgr. Alexandr BurdaCo byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Především co největší zájem studentů, kteří se nerozhodli  "jen přijít si pro titul", ale chtějí v životě něčeho dosáhnout. Naše fakulta by měla být tou pomyslnou branou k profesnímu úspěchu a úspěšní absolventi by na to neměli nikdy zapomenout. Dále kvalitní pedagogy reflektující na požadavky praxe, učící aktuálně, srozumitelně a vnímající trendy. V neposlední řadě pak osvícené vedení, které přesně ví, kterým směrem se naše fakulta i univerzita má ubírat.
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
Sami sobě bychom rádi popřáli hladký průběh akreditace. Náš obor je velmi specifickým profesním oborem. Právě specializace na cestovní ruch a gastronomii jej činí výjimečným a atraktivním. Zároveň však odkrýváme rezervy a sice v podobě vysoce kvalifikovaných pedagogů, jejichž profesionalita je navíc ještě podložena akademickými tituly. V ČR neexistuje doktorandské studium gastronomie a logicky tedy v této oblasti není ani jediný doktor, docent, profesor. Přesto se nám daří učit profesní obory na velmi dobré profesní úrovni a naši absolventi nemají jediný důvod být v evidenci úřadu práce.
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rád pochlubil?
Myslím, že se nám podařilo vybudovat si za krátký čas dobré jméno v profesní sféře. Realizujeme kurzy, zážitkové večery a přednášky pro odbornou i laickou veřejnost. Jsme jedním ze spojovacích článků mezi univerzitou a městem Opavou i profesními organizacemi a sdruženími. Často svou činnost prezentujeme v médiích a píše se o nás pozitivně. Edukativní i zážitkovou činnost Gastrocentra ocenila i mezinárodní organizace La fondation pour la formation hoteliére, která se zabývá profesním vzděláváním v Evropě. Pozitivní ohlasy mělo již několik realizovaných akcí s magistrátem města a na vysoké profesní úrovni jsme zvládli i banket pro hlavu státu - knížete Hanse Adama II. z Lichtenštejnu. Podle nedávném telefonátu z Vídně soudím, že jsme svou činností zanechali silný a pozitivní dojem i na paní velvyslankyni.

Doc. PhDr. Vratislav Janák, CSc. – Ústav archeologie

Doc. PhDr. Vratislav Janák, CSc.Co byste popřál naší fakultě do dalších let existence?
Byl jsem účasten  takřka celé té první pětadvacítky a mohu říci, že to byla cesta dopředu, či raději výše, a to přes všechny zastávky, okliky apod. , způsobené bohužel  především  vnějšími okolnostmi. Přál bych jí tedy, aby v této cestě pokračovala i v další pětadvacítce, byť to půjde třeba pomaleji – zase ty vnější okolnosti ! – než bychom si přáli.
Co byste popřál svému ústavu? Co se mu daří a kde jsou ještě rezervy?
V dnešní době kvantitativních měřitelných ukazatelů především více posluchačů, grantů, RIVových bodů. To bohužel podmiňuje všechen další progres.
Jestliže se nám daří – i za ztížených vnějších podmínek – udržovat určitou úroveň pedagogia, včetně jeho nezbytných inovací, a stabilizovat základní směry vědecké činnosti, rezervy vidím v působení na širokou veřejnost.  Nejsem sice zastáncem barnumské reklamy – ať už v čemkoli, ale dnes to asi jinak nejde. Nelze také zapomínat na to, že většina veřejnosti nemá příliš pochopení pro vědecké aspekty archeologie, vč. historického výstupu (v tom má „klasická“ historie na bázi písemných pramenů u veřejnosti mnohem snadnější úlohu i větší respekt), ale žádá si od ní spíše nějaké spectaculum. Jde jen o to, abychom se při rozvíjení této stránky věci nezpronevěřili svému pedagogickému a vědeckému poslání.
Jakým úspěchem vašeho ústavu byste se nyní rád pochlubil?
Úspěchy vidím především ve vědecké činnosti. Loni na podzim se nám podařilo uspořádat dvě mezinárodní konference, přičemž zejména ta druhá – „Archeologický výzkum krajiny a aplikace ICT“ může ve spolupráci s blízkým zahraničím – Polskem a Slovenskem – založit tradici, která bude jedním z pilířů vědecké i pedagogické činnosti ústavu do budoucna. Druhý pilíř – troufám si říci - již existuje. Je jím dlouhodobý systematický výzkum specifického uskupení neolitických sídlišť v okolí Studénky, o jehož existenci se první signály objevily ani ne před 10 lety. Započali jsme s ním v r. 2009 (časově se tedy přibližně kryje se samostatným fungováním ústavu) a již nyní výsledky přesahují nejen hranice českých zemí, ale i střední Evropy. Jsme teprve na začátku cesty, která asi nebude rychlá – nezbytný terénní výzkum a zpracování jeho výsledků je časově velice náročné – ale slibuje mnoho, zvláště při zapojení mezinárodní spolupráce.

Ptala se Zuzana Urbánková/ Centrum multimediální tvorby

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015