„Přijetí eura v České republice je vstup na potápějící se loď,“ komentoval Petr Robejšek jeden z dotazů

KARVINÁ - V úterý 22. března zavítal na půdu Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné renomovaný politolog, ekonom a komentátor dr. habil. Petr Robejšek, který zde několika stům posluchačů představil své vize, úvahy a názory v rámci přednášky Výhody a nevýhody EU pro evropské hospodářství.

Petr Robejšek, který působí např. jako člen správní rady think tanku Institut 2080 a nijak se netají kritikou stávajícího modelu Evropské unie či se otevřeně řadí k odpůrcům přijetí eura v České republice, svůj výstup rozdělil do tří částí. V první se věnoval celkové globální a finanční situaci v EU, ve druhé se zaměřil na prolínání ekonomiky a politiky, zejména ve vztazích k finančním trhům, zadluženosti a rolí bank jednotlivých členských států EU a v závěru pohovořil o evropské integraci.

Některými svými názory Petr Robejšek své posluchače překvapil či zaskočil. Tímto mementem byla třeba úvaha o získávání politické a ekonomické moci s pomocí až kriminálních metod či snaze o zneužívání vlivu určitých skupin, jejichž kompetence a často ani odbornost není v souladu se zájmem konkrétní země.

Svojí aktuálností a prolínáním popisovaného do situace v České republice byla pro mnohé v sálu nejatraktivnější poslední část. Přednášející v ní zdůraznil, že mezi jednotlivými členskými státy společenství jsou stále velké rozdíly a podle toho mají i rozdílné vyjednávací pozice při řešení záležitostí EU. „Každý člen mám v rámci Evropské unie své zájmy a snaží se je v rámci společenství uskutečňovat. To vede k tomu, co zažíváme například teď v době migrační krize, ale také v době ekonomické krize a celkové krize eurozóny, že loajalita vlád je silnější vůči svým občanům doma než vůči nadřazené myšlence evropské integrace a myšlence evropského sjednocení. Jelikož je ta výchozí síla jednotlivých států tak rozdílná, jak jsem již naznačil, tak jsou i konkrétní politické kroky, neboli schopnost uvést rozhodnutí do praxe – o čemž svědčí například nekonečné záchranné balíčky pro Řecko – tak mají rozdílnou ochotu přijetí a často zůstávají nerealizované. Jinými slovy – dohodneme se na něčem - nic se nestane, tak se dohodneme jinak a zase se nic nestane, dohodneme se tedy znovu a zase nic, a tak stále dokola. Je tam velká nekompaktibilita mezi tím, co se domluví, co se podepíše a co se na základě toho provádí,“ uvedl mimo jiné Robejšek.

V závěrečné diskusi mezi ním, studenty a pedagogy fakulty se otevřela řada otázek jak k tématu přednášky, tak se vztahující přímo k Moravskoslezskému kraji. Jeden z dotazujících ho totiž přímo požádal o pomoc při řešení následků divoké privatizace devadesátých let, kdy se státní majetek dostal někdy i zločineckým způsobem do rukou soukromých společností, které na něm dnes legálně vydělávají. Petr Robejšek se také vyjadřoval k vnímání EU běžným obyvatelem, když reagoval na dotaz, zda také vidí to, že EU se spíše zabývá věcmi, které normální život komplikují, např. v podnikání, než věcmi, které by bylo potřeba řešit aktuálněji: „Odpověď je jednoduchá – Evropská unie je nedokonalá jako všechna společenství, ale v současnosti je členství České republiky v ní i nadále žádoucí,“ konstatoval dr. Robejšek. Podobně odpověděl i na dotaz týkající se toho, co by přišlo, kdy naše země odstoupila, jak požadují někteří politici.

Zajímavou úvahu prokázal jako reakci na otázku, zda je či není EU přebyrokratizovaný moloch a jestli je tento aparát vůbec smysluplný či zda EU potřebuje svoji zahraniční politiku: „Pokud se bude chovat EU jako stát, tak se bez zahraniční politiky neobejde. Pro okolí jsou ale partnerem spíše nejsilnější státy v EU, než EU jako taková. Ostatní velmoci, např. Rusko, Čína a další raději oslovují a jednají s Berlínem nebo s Paříží, než s Bruselem,“ mimo dalšího komentáře odpovídal Petr Robejšek a připojil i další svoji úvahu: „V mých očích jsou jakési Spojené státy evropské utopií.“

Vztahy evropského společenství a Ruské federace se probíraly i v jiných otázkách. Robejšek je celkově shrnul do konstatování, že mezi těmito partnery existuje veliký potencionál hospodářské kooperace a společných zájmů, ale také zájmů např. v oblasti bezpečnosti, a to hlavně ve vztahu k událostem a jednání Islámského státu – ostatně za dostatečný důkaz prý mohou posloužit události, které se ten den ráno staly v Bruselu.

Poslední odpověď patřila tématu přijetí eura. Své názory v tomto směru ukončil Petr Robejšek prohlášením: „Přijetí eura v České republice je vstup na potápějící se loď. Tak, jak je euro nastaveno, kdy se členské země ohlížejí jen na finanční zájmy a nehledí na ostatní související okolnosti, je tato měna nestabilní a neudržitelná. Co nám to vlastně přinese? Jen to, že to bude stát veliké peníze, ale nic dobrého nám to nedá. A to si myslím už od roku 2002, kdy jsem tyto názory publikoval v jednom ze svých článků,“ připomněl závěrem.

Více o dr. Robejškovi a jeho názorech si přečtěte na jeho blogu.