Europoslanec Jan Zahradil: Krize v tomto stadiu integrace není řešitelná národními prostředky

K diskusi na aktuální téma - o kyperské krizi a jejích dopadech - pozvalo 30. dubna do Opavy Studentské politologické fórum (SPF) činné na půdě Fakulty veřejných politik europoslance Ing. Jana Zahradila. Zájem o jeho vystoupení v univerzitní aule nebyl v předvečer svátečního prvomájového dne nijak mimořádný, ale ti, kdo přišli, rozhodně litovat nemuseli.

Host dostál své pověsti zkušeného řečníka (post europoslance po zkušenostech z parlamentní půdy u nás zastává už od roku 2004) a v úvodním výkladu charakterizoval dosaženou hloubku integrace a úsilí evropských struktur o nejschůdnější řešení krizových situací. „Krize v tomto stadiu integrace není řešitelná národními prostředky,“ prohlásil a objasnil způsob finančních transferů, jimiž se zatím dařilo zabránit jejímu dalšímu rozšíření. „Podíváme-li se postupně na Irsko, Řecko a Kypr, jde z hlediska rozlohy, počtu obyvatel a rozměrů jejich ekonomik o státy malé. Zůstává ale otázkou, zda by podobné kroky mohly být stejně účinné ve vztahu k větším zemím, třeba ke Španělsku, případně k Itálii,“ konstatoval Ing. J. Zahradil a potvrdil, že nikdo v současné době systémové řešení v tomto ohledu nemá. Přesto, jak dodal, v Evropském parlamentu převládá postoj, který říká, že „žádná dobrá krize nesmí být promarněna“, a to ve smyslu hledání léku, jenž by evropskou ekonomiku ozdravěl, případně docela uzdravil.

Když se poté zaměřil na Kypr, specifikoval na jedné straně jeho prostředí jako jednoho z tzv. daňových rájů, na druhé straně upozornil na východní kyperskou stopu v podobě 50 tisíc zde žijících Rusů a na stopu západní, již tu představují vojenské základy Velké Británie. „Spolu se skutečností dlouhotrvajícího rozdělení ostrova (od roku 1974) musíme Kypr vnímat jako jistý modelový kotlík. Vždyť z jeho nejvýchodnější části je to mořskou cestou pouze osm desítek kilometrů do Sýrie,“ uzavřel europoslanec geopolitický pohled na Kypr a vrátil se k otázkám měnové, fiskální a daňové integrace.

„Nijak se netajím názorem, že se v budoucnu dočkáme stadia rozvolnění evropské integrace a eurozóny, protože pohled na vytváření vícerychlostní Unie, např. v podobě vzniku její severní a jižní zóny s vlastní měnou (severní a jižní euro), je jedním z těch řešení, která mohou čelit hrozbě jejího rozpadu,“ uvedl Ing. J. Zahradil patřící ke Skupině Evropských konzervativců a reformistů. Poté posluchače vyzval k diskusi nejen o kyperské krizi.

Otázky na sebe nenechaly dlouho čekat. Členové SPF se živě zajímali o aktuální politickou situaci v Itálii po sestavení nové vlády, o „až přespříliš zdvořilostní“ atmosféru, v níž se v Bruselu o budoucnosti kontinentu jedná (Ing. J. Zahradil ji označil za „přehnaně politicky korektní“), vůbec první eurokritické subjekty, jež se nedávno vytvořily v Německu, případnou kandidaturu Václava Klause do Evropského parlamentu, možnosti spolupráce Unie s USA z pozice návrhů na propojení obou jejich ekonomik, národní bankrot na Islandu i o postoj Ing. J. Zahradila k loňskému udělení Nobelovy ceny za mír právě Evropské unii.