ZLÍN, OPAVA - Jen si to představte. Místo klasického odpadkového koše máte v kuchyni malou černou díru, která všechny odpadky pojme a „vyzmizíkuje“. Jen pozor, ať vám do ní nespadne také partner, tchyně nebo pes. Černá díra je už zpět nevrátí. Sci-fi? Prakticky ano. Teoreticky nikoli.
Černé díry, které mohou jako Jedinečné odpadkové koše (JOK) fungovat na Zemi a v obřím měřítku ve Vesmíru, formou divadelního výstupu zajímavě popularizuje student Teoretické fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) Slezské univerzity v Opavě v Opavě Vojtěch Sysel. Se svým nápadem se přihlásil se do mezinárodní popularizační soutěže FameLab pořádanou organizací British Council. Této soutěže se účastní desítky států a v každém z nich probíhají oblastní kola a národní finále. V Česku na tento pomyslný žebříček vystoupal právě tento třiadvacetiletý student ze Slezské univerzity.
Po žebříčku nahoru
První schůdek zdolal v oblastním kole ve Zlíně, kde uchvátil publikum natolik, že získal jeho cenu. Porota ho navíc poslala zdolat schůdek další: národní kolo v Praze. „Konalo se v Divadle Ypsilon. I zde jsem směřoval k výsledku, že černá díra je jedinečným odpadkovým košem. Bylo nás tam dvanáct, udělovalo se pět cen a já vyhrál Cenu Českých center za rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce. To sice není hlavní cena, ale pro mě je velmi důležitá. Díky ní totiž vyjedu na týdenní stáž do některého z evropských měst, kde Česká centra fungují. A dokonce si mohu vybrat do kterého,“ říká Vojta a už má všechno promyšlené. Rád by vyjel příští rok do Mnichova, protože tamní České centrum mu zajistí kontakt s univerzitou, jež se soustředí na kvantovou informatiku. A ta tohoto stále dobře naladěného a usměvavého mladíka velmi zajímá.
Tři úžasné vlastnosti 
Mít černou díru u kuchyňské linky by při troše opatrnosti znamenalo terno. Tento jedinečný odpadkový koš má totiž tři úžasné vlastnosti: je bezedný, takže ho nikdy nemusíme vynášet, dokonale recykluje a ještě přitom ve formě záření uvolňuje elektromagnetickou energii, díky níž zmizí naše závislost na energetických firmách vyrábějících elektřinu. „Čistě teoreticky bychom mohli mít svůj JOK doma každý. Spolkne všechno, nepozná dobro a zlo. Černé díře je to jedno, hlavně že se nají. V opačném případě se vypaří,“ usmívá se Vojtěch.
Zbláznil bych se z toho
Byl to právě fenomén černých děr, který ho ke studiu fyziky na opavské FPF přilákal. Zdejší astrofyzikové se totiž na tento do značné míry stále tajemný jev zaměřují a zkoumají ho. „Jít sem studovat, to bylo jedno z mých nejlepších rozhodnutí, nikdy jsem toho nelitoval,“ oceňuje studium Vojtěch. Černé díry považuje za jednu z největších záhad, vchod do jiných vesmírů. „Jsou tajemné i jednoduché. Nevíme, co mají uvnitř. Mohl by tam i být i bod, v němž je zastaven čas,“ podotýká. Současně však překvapivě přiznává, že i když ho černé díry fascinují, nemůže v jejich studiu pokračovat: „Zbláznil bych se z toho. Chci se raději věnovat kvantovým počítačům a biologickým systémům.“ 
Fyzik, který nesnášel fyziku
Jako dítě měl prý obrovskou fantazii. Fyziku ve škole nesnášel, nerozuměl jí, připadalo mu, že pro fantazii v ní není místo. Pak ale přišel okamžik, který vše změnil. V městské knihovně Tišnově, kde chodil na místní gymnázium, náhodně narazil na knížku ruského kosmologa Igora Novikova Černé díry a vesmír. Uhranula ho a jeho život obrátila, jak sám říká, o 180 stupňů. Tak se z mladíka, který v dětství snil o tom, že bude psychologem nebo dálničním policajtem, stal fyzik. Nadaný fyzik s fantazií, která je podle Vojtových lov vedle píle a vytrvalosti nejdůležitější schopností, jíž je člověk obdařen.
TEXT: Zuzana Urbánková/Centrum multimediální tvorby (CMT)
|
Co je to FameLab? |
