Foto: Martin KůsOPAVA – „My, Češi, jsme jazykovým klubem, který se permanentně snaží uhájit své místo na slunci v nevelké dolině mezi velkými národy, ale nemáme to tak úplně ve svých rukou.“ Takto by se dalo stručně shrnout poselství, se kterým přijel mezi opavské akademiky Dr. Hynek Kmoníček, člověk zodpovědný za zahraniční politiku Hradu. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, bývalý náměstek ministra zahraničí a velvyslanec v Indii a Austrálii, zavítal na půdu Slezské univerzity v Opavě se svou přednáškou Češi a svět s podtitulem kdo jsme, kam jdeme a kdo jde k nám. A jak už pozornějšímu čtenáři došlo, nevidí to s námi nijak růžově.

Posluchárnu na Hradecké ulici opanovali především studenti Fakulty veřejných politik, kteří měli k tématu nejblíže. Už první věty Hynka Kmoníčka předznamenaly, jakým směrem se bude jeho výklad ubírat. Studentům od začátku servíroval jednu hořkou pilulku za druhou a úspěšně nabourával romantické představy o výjimečnosti a důležitosti malé zemičky v srdci Evropy. Češi byli představeni jako obyvatelé problematického území mezi Ruskem a Německem, které se za oceánem označuje slovní hříčkou bloodlands. Sdělil, že jako malý národ jen neradi bojujeme, a proto jsme historicky odsouzeni být pouhou zastávkou invazních armád, povětšinou na cestě do Ruska a zase zpátky. Zároveň neopomenul zdůraznit, že hostující vojska po staletí obohacovala především náš národní genofond, takže dnešní obyvatelé české kotliny jsou genetickou směskou a jako jediný spolehlivý identifikátor nám zůstává český jazyk.

Fotoreportáž z akce najdtete na facebooku Slezské univerzity

Foto: Martin KůsPřednáška opravdu nebyla ničím pro zasněné patrioty, ovšem od Hynka Kmoníčka to v průběhu dopoledne schytal kdekdo.  Z jeho úst zazněly komentáře nejen ke vztahům s USA, Ruskem nebo Čínou, ale přidal také (jak jinak) velmi osobitý pohled na příčiny a možná řešení uprchlické krize. Nechyběly ani četné bonmoty, kterými dával vzpomenout, ze kterého prostředí do Opavy přicestoval. Bylo by ale mylné považovat jeho přednášku pouze za přehlídku relativismu a strefování se do ostatních. Hynek Kmoníček totiž mezi řádky sděloval svůj návod, jak v mezinárodní politice neztroskotat. Zdůraznil osobní přesvědčení o důležitosti evropské a panatlantické spolupráce, a to i za cenu, že bude občas ryze účelová, což doložil tvrzením: „Němci konečně po staletích zjistili, že Slovany není třeba vraždit, stačí si je koupit“.

Se svérázným a politicky ne zcela korektním pohledem na úlohu České republiky potažmo Evropy v dnešním světě se nemusel ztotožnit každý. Je ale třeba uznat, že svým do extrému dovedeným pragmatismem a nadhledem Hynek Kmoníček zároveň poukázal na úroveň současné společenské diskuse, která trpí opačnými neduhy.

Foto: Martin Kůs