Autor textu: Martin Pelc

BRNO, OPAVA - Student Ústavu historických věd Bc. Tomáš Rusek se umístil na děleném druhém místě v letošním ročníku tradiční Celostátní studentské vědecké konference Historie 2015. Akce se konala 21. a 22. dubna 2016 na půdě Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF Masarykovy univerzity v Brně.

Soutěže se zúčastnilo 22 studentů z univerzit v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Hradci Králové a Opavě. Tomáš Rusek úspěšně prezentoval svou práci věnovanou kultu zakladatele československých legií v Itálii v době první světové války Jana Čapka. Jeho studie Sokol a legionář Jan Čapek: druhý život „národního hrdiny“ byla nejlépe hodnocenou soutěžní prací z novodobých a nejnovějších dějin. Vítězem se stal student Karlovy univerzity v Praze Bc. Vojtěch Pojar s tématem Symbolické topografie Prahy v dlouhém 19. století: kontinuita a změny v procesu modernizace. V. Pojar, který se už v roce 2013 umístil na třetí příčce, získal letos také Cenu Josefa Šusty, udělovanou nezávisle na průběhu soutěže Komisí výboru Sdružení historiků ČR – Historického klubu 1872. Na dělené druhé místo byly kromě práce T. Ruska zařazeny studie Bc. Martina Drozdy z Masarykovy univerzity v Brně a Zuzany Orálkové z Univerzity Palackého v Olomouci.

Tomáš Rusek ve své prezentaci zúročil rozsáhlý archivní výzkum, semestrální studijní pobyt na univerzitě v Turíně a zkušenosti z konferencí a přednášek v Itálii i České republice. Zmapoval nejen život, ale i kolektivní paměť na Jana Čapka. Využil mj. torzo jeho pozůstalosti uložené ve Slezském zemském muzeu. Jak řekl T. Rusek, byl Čapek italským pandánem k ikonám ruských a francouzských legionářských sborů za 1. světové války, plukovníku Josefu Jiřímu Švecovi a Václavu Dostalovi. Navzdory podobnostem ovšem autor vysledoval také řadu specifik. V interpretaci Čapkova kultu například zdůraznil fakt, že na rozdíl od „prvního českého důstojníka roty Nazdar“ Dostala a plukovníka Švece padl Čapek v hodnosti prostého střelce (vojína), což se stalo předmětem řady symbolických aktů odčinění zejména v prvorepublikovém období.

Své bádání a mapování osudů Jana Čapka Tomáš Rusek také představil Opavanům při přednášce a besedě konané 7. dubna tohoto roku v Obecním domu Opava. Také zde představil Čapka jako osobnost zmítanou na jednu stranu neustálými zvraty a životními změnami, ale na druhou stranu jako ikonu s mimořádnými organizačními dovednostmi, osobním charismatem a znalostí zákonitostí, které fungovaly nejen před válkou v sokolském hnutí, ale zásadním způsobem přispěly k vzniku československých legií v Itálii. Připomněl, že odkaz Jana Čapka je stále na řadě míst patrný a také v Opavě je mimo jiného po něm pojmenována ulice.

Závěrem ještě připomínáme, že pro Slezskou univerzitu, přesněji Ústav historických věd, není úspěch Tomáš Ruska prvním takovým významným umístěním v celostátní soutěži. Na stupně vítězů již v minulosti dosáhli např. studenti Hana Komárková či Ondřej Haničák, který dokonce obsadil v roce 2012 dělené první místo.