NOVÉ SEDLICE, OPAVA - S tímto zásadním prohlášením vyrazilo na trať branného závodu dlouhou 5km družstvo borců Slezské univerzity v Opavě. Nebyli to sportovci tělem i duší ani kolegové, jimž se běh či závody obecně staly životní vášní. Tři statečné ženy a tři stateční mužové vyrazili na trať závodu s cílem podpořit dobrou věc – potřeby dětí denního stacionáře Mraveneček v Opavě. A učinili tak jménem Slezské univerzity!

Tuto akci již třetím rokem organizuje 53. pluk průzkumu a elektronického boje generála Heliodora Píky společně se stejnojmennou ZŠ ve Štítině. Branný závod se proto konal právě tam. Že místo nebylo vybráno zcela náhodně, dosvědčil hned první z úkolů, které náš statečný tým plnil – přeplavit na raftu místní rybníček. Úkolů následovalo ještě dalších šest a rozhodně nebyly nijak salónní: paintballové střílení na terč, zdravověda (ošetření a přenos raněného, kterým byl pořadateli zcela zákeřně určen evidentně nejtěžší člen týmu), překonání řeky lanovým mostem, morseovka a na závěr, když už si vydaná energie začínala vybírat svou daň, ještě sada smyslových a kognitivních testů.

Závod byl náročný a náročná byla také konkurence, jak vysvitlo hned na shromaždišti, kde trénované atletické postavy kryté maskáčovinou dosvědčovaly, že jejich majitelé jsou v přinejmenším ve familiárním vztahu s brannými složkami naší republiky. Družstvu Slezské univerzitu však takové zjištění nevzalo ani dobrou náladu ani úsměv ze rtů. Trošku naši stateční borci zaváhali při instrukcích v případě bloudění a ztráty členů družstva, ale potom zase pobavili všechny ostatní, když padl dotaz, zda se mohou řídit GPS. „A nejste vy z té univerzity?“, padlo ve fóru a společný mohutný smích stmelil všechny přítomné v pohodě okamžiku a vědomí, že již teď, před závodem, vyhráli všichni a staré řecké heslo o důležitosti účasti platí více než kdykoliv jindy.

Fotoreportáž Karin Martínkové z akce najdete na facebooku Slezské univerzity

Los určil, že naši borci vyběhli jako čtvrtí, a také jako čtvrtí doběhli. Bohužel to, že je nikdo nepředběhl, ještě neznamenalo, že trať zaběhli v nejlepším čase, vlastně tomu bylo přesně naopak, i když rozdíly mezi celkem devíti zúčastněnými družstvy nemohly být veliké. Nejskvělejším výsledkem dne ovšem bylo nové přátelství („když se budeme společně potit, pojďme si tykat,“ navrhl hned v úvodu prorektor Tomáš Gongol všem účastníkům), vybrání částky okolo 30.000 Kč na pořízení zvedacího přístroje pro fyzicky a mentálně hendikepované děti stacionáře Mraveneček i dobrý pocit ze sebe sama.

Slezská univerzita v Opavě na kolbišti rozhodně zanechala dobrý dojem a vysloužila si uznání svých soupeřů. Týmu za zdatnou reprezentaci děkujeme a těšíme se na další ročník této záslužné akce!

A ještě jmenný seznam těch, jimž za dnešní výkon přísluší uznání (zleva stojící): Pavel Martínek, pedagog Ústavu informatiky FPF (není příbuzný s tiskovou mluvčí univerzity), Martin Petrásek, pedagog oboru Multimediální techniky FPF, Šárka Čížková, Centrum celoživotního vzdělávání (na poslední chvilku, ač úplný neběžec a nebranec, úspěšně zaskočila za nemocnou Vlaďku Schmidovou), Tomáš Gongol, prorektor, sedící: Jindra Planková, odborná asistentka na Oddělení informatiky FPF a Klára Jančíková, Tvář Slezské univerzity, studentka oboru AVT.