Foto: Marek Cetkovský

OPAVA - „Překvapilo mne, jak velmi málo vědí pedagogové o dětech a žácích,“ těmito slovy na podzim loňského roku uzavíral rozsáhlý výzkumný projekt doc. PhDr. et PhDr. Martin Kaleja, Ph.D., z Centra empirických výzkumů Fakulty veřejných politik. Nyní má jedinečnou příležitost s tím něco udělat.

Docent Kaleja s týmem spolupracovníků v letech 2014 a 2015 provedl sociologický monitoring edukace v České republice, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Výsledky výzkumu ukázaly mnohá místa, ve kterých současné české školství pokulhává. Nový projekt nazvaný Přímá a jasná podpora školské inkluze - otázka školy, rodiny, okolí (reg. č. CZ.02.3.61/0.0/0.0/15_007/0000239) na zmíněný výzkum plynule navazuje. „Všechna města, na která cílíme, byla zapojena do vzpomínaného celorepublikového výzkumného záměru. Právě i na základě námi získaných reálných a objektivních empirických zjištění, ministerstvo uskutečnilo tzv. školské transformační zásahy, z nichž některé jsou stále ve fázi běhu,“ říká odborný garant a zároveň vedoucí projektového týmu docent Kaleja, který má dlouholeté zkušenosti jak s rozvojovou, výzkumnou, tak řídicí agendou obdobně koncipovaných projektů.

FVP: projekt Přímá a jasná podpora školské inkluze

Hlavním cílem nového projektu je napomáhat k začlenění marginalizovaných skupin žáků do systému vzdělávání a zvýšit jejich školní úspěšnost. Projekt si zároveň klade za cíl odbourat animozitu a eliminovat předsudky a stereotypy prostřednictvím spolupráce rodiny, školy a dalších angažovaných osob či subjektů. „Zjednodušeně řečeno, cílem celého projektu je, aby každé dítě mohlo ve škole zažít úspěch, a to včetně dětí z jiného sociokulturního prostředí, jejichž výchozí pozice je mnohdy ztížená,“ dodává fakultní věcná manažerka Mgr. Ludmila Tesařová. Na konci realizace projektu bude řešitelský tým hodnotit inkluzivitu nejméně 50 základních škol z okolí Opavy, Krnova, Ostravy a Vsetína, jehož výsledek bude vyšší než na samotném začátku. Jak vysvětluje docent Kaleja, jeho tým přistupuje k odstraňování bariér ve vzdělávání zcela pragmaticky: „Pracujeme terénně. Chodíme do škol, oslovujeme ředitele a hovoříme s pedagogickými pracovníky o konkrétních krocích směrem k inkluzivnímu vzdělávání.“

Foto: Marek CetkovskýCelý projekt je rozdělen do šesti klíčových aktivit, které jsou věnovány nejen rodinnému a školnímu prostředí, ale řeší také kompetence pedagogů, pracovníků školských poradenských zařízení a jiných pracovníků angažovaných do oblasti školního vzdělávání. První klíčová aktivita se věnuje práci s dětmi ohroženými školním neúspěchem. Pracovníci projektu pro ně připravují doučování nebo kroužky matematické a čtenářské gramotnosti. Doučování probíhá na půdě školy, případně má podobu individuálních návštěv v rodinách, čímž jsou do procesu přirozeně zapojováni i rodiče dětí. „Cíleně implementujeme doučování také do domácího prostředí, neboť chceme pozitivně ovlivňovat rodinný chod žáků. Hovoříme s rodiči, vysvětlujeme jim, že naše podpora je časově ohraničená a že se jim nabízí možnost spolupodílet se na budování změn na úrovni školy, i v řadách pedagogů a že některé změny musí uskutečnit sami,“ objasňuje docent Kaleja.

Mezi další cíle projektu patří vytvoření plně kompetentního prostředí, což zahrnuje rozšíření činnosti školního poradenského pracoviště o pozici školního speciálního pedagoga, školního asistenta a nově zřízenou pozici koordinátora školní inkluze. „Vybraným školám zprostředkujeme školního asistenta, případně školního speciálního pedagoga, což jsou speciálně vyškolení odborníci, kteří pedagogy učí pracovat s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Školní speciální pedagog je zároveň člověkem, který postupně předává své zkušenost koordinátorovi školní inkluze, aby každá škola byla schopna realizovat inkluzivní vzdělávání i po skončení projektu,“ vysvětluje přínos odborníků magistra Tesařová. Projekt počítá také s vytvořením prostoru pro společné setkávání pedagogů a rodičů, případně sociálních pracovníků. V neposlední řadě je součástí projektu nabídka kurzů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Foto: Marek CetkovskýAktuálně je v plném proudu realizace téměř všech klíčových aktivit. Od podzimu 2016 se k projektu přidalo již 26 základních škol. Ke konci roku bylo realizováno dohromady 174 platforem doučování a kroužků na půdě základních škol a v 17 rodinách probíhá individuálně koncipované doučování. Do realizace je aktuálně zapojeno 192 pedagogických pracovníků, kteří se věnují zhruba šesti stům dětí ohrožených školním neúspěchem. A zdaleka se nejedná o finální čísla, neboť projekt počítá se zapojením nejméně dalších 25 základních škol. V listopadu 2016 se také konala na půdě Fakulty veřejných politik v Opavě výuka kurzu na podporu vedení výuky dle principů metodiky „Začít spolu“. Fakulta veřejných politik ve spolupráci s organizací Step by Step ČR, o. p. s. udělila třem desítkám pedagogických pracovníků osvědčení s akreditací MŠMT. Se spuštěním dalších kurzů se počítá na jaře tohoto roku. Více o koncepci a aktuálním stavu řešení projektu se lze dozvědět na webových stránkách projektu.