ŽARNOWIEC, OPAVA - Plaketa Muzea Marie Konopnické v polském Žarnowci plus její medailonek. To je pocta, které se dočkal u příležitosti 60. výročí založení muzea a 175. výročí narození spisovatelky doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., literární historik a teoretik a pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě.

Vedení muzea Libora Martinka ocenilo za popularizaci spisovatelky Marie Konopnické v České republice a badatelskou práci na téma vztahu Konopnické a českých spisovatelů.
V souvislosti s udělením plakety jsme požádali docenta Martinka o pár slov:

Vy se ve své badatelské a popularizační práci zabýváte především oblastí česko-polského pomezí a oblasti Slezska jako takového. Marie Konopnická ale pochází přece jen z větší dálky, narodila se až na samých hranicích Polska a Litvy. Co vás k její tvorbě a vztahu k českým autorům přivedlo?
„Osud díla Marie Konopnické mi není lhostejný a kupodivu se ke mně periodicky jméno této spisovatelky vrací jako k literárnímu historikovi i badateli česko-polských literárních a kulturních vztahů. Konopnicka hledala také dům pro svou tvůrčí práci na Pobeskydí, například v lázeňském městě Wisła, udržovala i kontaty s těšínskými spisovateli a kulturními pracovníky."

Jedním z důvodů udělení plakety je vaše badatelská práce na téma vztahu Konopnické a českých spisovatelů. O koho šlo?
„Marie Konopnická se přátelila a udržovala korespondenci mj. s Jaroslavem Vrchlickým, Eliškou Krásnohorskou a také se svou "dvorní" překladatelkou Pavlou Maternovou. České země navštívila několikrát a pobývala na různých místech - v Praze, Mariánských Lázních, Františkových Lázních či na Hluboké.“

Udělením plakety byla oceněna především vaše dlouhodobá práce věnovaná této autorce. Co vše obnášela?
„Marii Konopnickou jsem samozřejmě znal již dříve, ale první vážnější badatelský důvod zájmu o ni byl v souvislosti s účastí na konferenci “Konopnicka – Region – Szkoła“, kterou pořádal Uniwersytet Śląski, Filia Cieszyn, v listopadu roku 1996. Tam jsem vystoupil v diskusi na téma „Konopnická a Čechy“. Podruhé jsem měl přednášku na dané téma na Wydziału Kulturoznawstwa Państwowej Wyższej Szkołe Zawodowej w Ciechanowie v rámci XV Ciechanowskiej Jesieni Poezji v říjnu 2010. V rámci tamního básnického festivalu byla odhalena pamětní deska Marii Konopnické v souvislosti s jejím pobytem v Ciechanowě, kde pracoval její nejmladší syn Jan Konopnicki a kam za ním i za svými vnoučaty básnířka ráda přijížděla, zároveň aktivně spolupracovala rovněž s polskými spisovateli působícími v regionu Mazovska."

Jak to pokračovalo, kdy jste se poprvé vydal do Żarnowce?
„V listopadu 2010 jsem se zúčastnil konference konané přímo v Muzeu Marie Konopnické v Żarnowci, kam mne pozval jeho kustod Paweł Bukowski. Bylo to v roce stého jubilea smrti básnířky a konference byla spojena s 50. výročím založení muzea a stoletím slavné Roty. Zde jsem vystoupil s referátem Maria Konopnicka – dzieje recepcji w Czechach.“

Teď jste se do Żarnowce vrátil a čekalo vás určitě milé překvapení…
„Na podzim tohoto roku jsem se znovu vypravil do Żarnowce, abych se 25. listopadu zúčastnil konference o Konopnické u příležitosti jejího jubilea a zároveň výročí 60. let vzniku Muzea v Żarnowci. Udělení plakety a medailonku bylo velmi milé překvapení a nepopírám, že mi udělalo radost.“

V čem je podle vás dílo Marie Konopnické významné pro dnešní dobu?
„Jsem přesvědčen o tom, že dílo Konopnické bude žít i nadále svým životem, bude inspirovat další generace dětí a dospělých, a co se týče dnes často probíraného nevšedního životopisu autorky, věřím, že nepředpojaté práce na téma této emancipované ženy 19. století se přičiní k vykreslení skutečného, nespekulativního psychologického rozměru její existence.“

Kdo byla Maria Konopnicka? Maria Konopnicka se narodila 23. května 1842 v Suwałki na území tehdejšího Ruska. Po předčasné matčině smrti byla spolu se sourozenci vychována otcem v duchu katolicismu a polského vlastenectví. Provdala se za šlechtice Jarosława Konopnického, společně se zapojili do Lednového povstání v roce 1863 a museli ze země uprchnout do Německa. Po amnestii v roce 1865 se sice rodina vrátila zpět, ale existenční podmínky ji donutily prodat své nemovitosti a přestěhovat se na menší statek. O dva roky později Marie odešla od manžela do Varšavy, kde pracovala jako spisovatelka a lektorka, později se také zabývala literární kritikou. Po roce 1890 se kvůli nemocné dceři častěji zdržovala v zahraničí. V roce 1889 se setkala s malířkou a básnířkou Marií Dulębiankou, se kterou zůstala v hlubokém přátelství, o několik let později se společně nastěhovaly na zámek v Żarnowci, kde měla Dulębianka svůj ateliér. V roce 1902 byl Marii Konopnické u příležitosti 25. výročí její spisovatelské činnosti darován malý statek v Żarnowci u Krosna, kde se nyní na její počest nachází muzeum. Spisovatelka zemřela v roce 1910 v sanatoriu ve Lvově. Konopnicka debutovala v roce 1875 v časopise Kaliszanin. V následujících letech vydala mnoho básnických sbírek a sérii básnických knih pro děti. Obecně platí, že Konopnicka je považována za jednou z nejvýznamnějších představitelek polského pozitivismu. Její dílo tvoří básně, eseje, literatura pro děti, ale také literární kritiky či překlady. Asi nejznámějším dílem se stala novela Mendel Gdański, vydaná v roce 1890. Velké uznání získala také za svou vlasteneckou píseň Rota ("Přísaha"), která byla ve své době nazývána neoficiální druhou národní hymnou Polska. Připraveno s využitím informací https://cs.wikipedia.org/wiki/Maria_Konopnicka