Zástupce OSN v Praze Michal Broža (vpravo dole) se členy OZDM a pořadateli opavské konference.
OPAVA - Pod patronací pražské kanceláře OSN a s podporou Švédska. I tak by se dala charakterizovat Konference k Cílům trvale udržitelného rozvoje, kterou ve středu 30. května 2018 připravilo v prostorách Slezské univerzity v Opavě Opavské zastupitelstvo dětí a mládeže (OZDM, více v předchozím článku zde).
Konferenci svým slovem zahájil rektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja a vystoupilo na ní několik hostů. My jsme požádali o pár slov zástupce Organizace spojených národů (OSN), pana Michala Brožu (na snímku níže) z pražské kanceláře této největší světové organizace.
Konference, kterou dnes hostila Slezská univerzita v Opavě, je něčím běžným nebo spíše výjimečným?
„Je to stále výjimečné, ale mělo by to být běžné. Asi tak bych to charakterizoval jednou větou.“
Teď jste mne trochu zaskočil. Opravdu je ta situace s preventivně informačními akcemi tak špatná?
„Určitě můžeme prohlásit, že takové akce, workshopy či přímo konference začínají být v dnešní době trendem, jen někde to nastartovali rychle a aktivně, jinde to jde ztěžka a pozvolna. Důležité je, že ty záležitosti – já nerad používám ono slovo globální – celého světa začínají být tak intenzivní, že si snad každý začíná uvědomovat, že se to týká i jeho a životního prostoru v jeho bezprostřední blízkosti a že se nad tím už snad každý zamýšlí. A pokud už přímo nehledá nějaké možné řešení, tak ho to alespoň znepokojuje.“
Fotoreportáž z konference najdetete na facebooku Slezské univerzity v Opavě
Jak vnímáte fakt, že členové Opavského zastupitelstva dětí a mládeže, tedy sami děti, připravili pro své vrstevníky akci, na které se jim snažili vysvětlit největší problémy planety Země a ukázali jim i to, jak je možné je řešit a co pro to může udělat každý z nich?
„Především dnešní konference ukázala, že dnešní děti nejsou k problémům světa lhostejné, že už je nenechávají jen tak běžet a že si najednou uvědomují, že je to i jejich téma. Tady v Opavě se ukázalo, že to nedělají proto, že musí, nebo že cítí, že je třeba něco dělat, ale proto, že jsou schopni v tom objevit něco pro sebe a najít v tom také něco, co je obohacuje a naplňuje. Že je to začíná bavit, protože objevují něco, co dříve ani neznaly. To je pak tou silou, která je motivuje k uspořádání takové konference.“
Takže jste po dnešku spokojený?
Jsem a říkám: Jen houšť! Je úžasné, že si děti sami ta témata našly, připravily si k nim workshopy a daly si tu práci uspořádat takovou konferenci. A nejen to, ony si to nejen zorganizovaly, ale současně z větší části i samy odkomunikovaly. Prostě skvělé. Myslím si, že to je přesně ta propojka, která dodnes scházela, teď myslím propojka mezi velkou celosvětovou organizací OSN a normálními lidmi, kteří v jednotlivých zemích žijí. To se za uplynulých sedmdesát let ne úplně dařilo nastavovat.
Myslíte tím to, že děti z Opavy něco vymyslely, do toho “zatáhly“ další oficiální organizace, od magistrátu města Opavy počínaje, přes Místní akční skupinu Opavské Slezsko až vaším oficiálním zastoupením OSN v České republice konče? Zkrátka, že ta iniciativa šla odspodu směrem nahoru?
„Ano. V Opavě děti přišly s tím, že řekly: Tady je nějaký problém, my se k tomu postavíme po našem, ale vy nás podpořte. Chceme, abyste byli u toho a viděli, jak my si představujeme, že se to dá řešit. A vyšlo to, tady se to vzájemně potkalo.“
Jak se stalo, že v Opavě byla obří zeměkoule ze Švédska?
My jsme kancelář OSN v Praze a dlouhodobě spolupracujeme s mnohými organizacemi, včetně ambasád. Švédsko je jednou ze zemí, které akcentují udržitelnost a pracují s Cíli udržitelného rozvoje. Tuším, že předloni přišli s touto zeměkoulí a už jsme se protkali na mnoha různých akcích, kde byla k vidění. A tak, když zdejší konference byla nastaveno pro celou planetu, tak jsme požádali o její zapůjčení a dnes je v Opavě.“
Jak mají ti normální lidé – využiji-li vaše oslovení - OSN vnímat?
OSN je instituce, která by měla být nositelkou těch nejzákladnějších hodnot pro život. To je mír, bezpečnost, lidská práva a udržitelný rozvoj. Tyto hodnoty by měla nejen propagovat a hlásat, ale také dělat vše pro jejich udržení. Také proto po celkem dlouhé a složité diskusi vzniklo oněch sedmnáct bodů, přesněji Cílů trvale udržitelného rozvoje pro planetu Zemi.“
Tady v Opavě si děti ze sedmnácti Cílů trvalé udržitelnosti vybraly čtyři, které považovaly ze svého pohledu za důležité a těm se věnovaly. Vnímáte to jako dobrou cestu?
„Jednoznačně. Vybrat si jen některá témata a nerozbřednout se do všech problémů – vezměte si, že každý ze sedmnácti deklarovaných cílů je samo o sobě jedno obří téma a v sobě skrývá celou řadu dalších problémů – je určitě ideálním způsobem, jak předávat informace dál. Já jsem jim to i říkal, když jsem s několika z organizátorů mluvil a říkal jsem jim, že udělali skvělou práci, že to velmi dobře uchopili, našli v tom praktický rozměr a neztratili ze zřetele tu naléhavost toho tématu. Propojili to vhodně do ucelené informace. Ano, to je podle mne ten způsob, jak takové věci uchopit, aby se v tom člověk neutopil. Ono totiž utopit se v tom je velmi snadné. Já si myslím, že opavské zastupitelstvo to uchopilo skvěle, vytvořilo fungující model, který se zcela určitě dá využít i jinde.“
Mluvil jste s organizátory také na téma další spolupráce?
„Ano. Ptal jsem se na to, co bude dál. Odpověděli mi, že s tématem chtějí dál pracovat, už prý uvažují o podzimní konferenci zaměřené na žáky středních škol (tentokrát to bylo určeno žákům sedmých a osmých tříd základních škol z Opavska, na konferenci jich přišlo okolo 150, pozn. red.). Osobně bych byl velmi rád, kdyby svůj záběr rozšířili i na nejširší veřejnost. V každém případě už teď se ukázalo, že přístup škol a organizací ke konferenci byl mimořádně vstřícný a stane-li se to, že někteří z účastníků přijdou domů a řeknou o tom rodičům, nebo zajdou na úřad a řeknou, pojďme do toho, tak to všechno mělo obrovský smysl. Doufám, že to tedy bude mít pokračování a můžeme se tak společně těšit na další setkání v krásném prostředí Slezské univerzity v Opavě.“
Kdo je Michal Broža?
V Organizaci spojených národů působí od roku 1995 na různých pozicích. Od roku 2004 je vedoucím Informačního centra OSN v Praze. V letech 2005 a 2006 byl například jako civilní pracovník informačního servisu mírové operace OSN v Libérii. Působil i jako konzultant Světové banky nebo výzkumný pracovník v soukromém sektoru.