HRADEC NAD MORAVICÍ, OPAVA - Vernisáží s ochutnávkou specialit ve středověkém stylu, kdy hosty uvítali studenti v dobových kostýmech, byla ve čtvrtek 28. června 2018 zahájena na „nejpohádkovějším“ zámku Hradec nad Moravicí na Opavsku výjimečná výstava nazvaná S knížaty u stolu. Návštěvníkům ukazuje kuchyni a kulturu stolování na středověkých knížecích dvorech v Opavě a Ratiboři. Česko-polská akce navazuje na důležitá historická výročí, která byla klíčová pro rozvoj území po obou stranách hranice.

Výstava má dvě části: českou, připravenou v části sklepení Bílého zámku v Hradci nad Moravicí, a polskou, zpřístupněnou v piastovském zámku v Ratiboři. Lidé tak mohou vidět originální archeologické nálezy z Opavska a Ratibořska, které ve středověku pojila společná historie, především pak z obou výše zmíněných zámků. Vystaveny jsou rovněž písemné a ikonografické doklady, repliky nádobí a předmětů používaných při stolování na středověkých vévodských dvorech Piastovců a Přemyslovců.

Dobové prostředí přiblížují rovněž ukázky dvorských pokrmů a nápojů, které připravují v Gastrocentru v univerzitním kampusu v Hradecké ulici 17 studenti Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě v rámci tzv. experimentální retrogastronomie.

Výstavu, kterou je možné navštívit až do 31. října 2018, pořádá Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, Slezská univerzita v Opavě a Powiat Raciborski. Garantem za SU je proděkanka pro studijní záležitosti a organizaci FPF Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. ve spolupráci s vedoucí Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu PhDr. Radmilou Dluhošovou, Ph.D. a tajemnicí Ing. Janou Stuchlíkovou.

Návaznost na důležitá výročí
Výstava navazuje na důležitá výročí významných historických okamžiků, která byla klíčová pro další rozvoj území po obou stranách hranice. Letošní rok si území připomíná 680 let od sňatku Mikuláše II. s Annou Ratibořskou, kdy díky tomuto svazku získal vévoda pod svou správu také Ratibořské vévodství. V roce 2018 to bude přesně 700 let od okamžiku, kdy bylo území Ratibořska uděleno lénem vévodovi Mikuláši II. a po dalších téměř 150 let existovalo pod nadvládou vedlejší přemyslovské větve. Od tohoto roku se datuje období společného rozvoje příhraničního regionu, které zanechalo významné historické a kulturní odkazy v obou zemích. Po obou stranách hranice vznikaly společné tradice, kulturní návyky a zvyklosti, se kterými je úzce spjata také středověká kuchyně a kultura stolování na panských dvorech. Historie spjatá s vládou Přemyslovců a Piastovců v období středověku na území Euroregionu Silesia představuje dodnes jednu z nejcennějších součástí historického a kulturního dědictví České republiky a Polska. Zároveň motiv středověké kuchyně a kultury stolování je velmi atraktivním a lákavým tématem pro turisty a návštěvníky, kteří tak budou motivováni k návštěvě Euroregionu na obou stranách hranice.

Pochoutky: medvědí tlapy, bobří ocasy, skřivani i slavíci
K výstavě se připravuje katalog, v němž se můžeme mj. dočíst, že středověké slavnostní menu se skládalo z desítek pokrmů.
Typické byly paštiky, jíchy (husté omáčky), masové dušeniny, nasládlé mandlové mléko, ať již zahuštěné a zdobené ovocem či fialkami anebo ananasem. Hlavní chody tvořily obvykle pečeně různých druhů masa: hovězího, jeleního, srnčího, z tučných kapounů, husí, méně z vepřového. Podávaly se k nim obilné kaše a šalše, což byly omáčky k namáčení soust. Oblíbenou pochoutkou byli malí ptáčci: skřivani, slavíci, drozdi, křepelky, také veveřice či medvědí tlapy. V postní dny se připravovaly ryby, šneci, ale i pečené nebo v jíše připravené bobří ocasy. Sladilo se medem, třtinovým cukrem, hodně se kořenilo a ochucovalo octem. Stolování ve všední den bylo pak mnohem skromnější.