S katedrou fotografie a nových médií Vysoké školy výtvarných umění (VŠVU) v Bratislavě pojí Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě dlouholeté činorodé a vysoce kolegiální kontakty. V těchto dnech a týdnech budou znovu upevněny, když v prostorách Divadla Jiřího Myrona v Ostravě obě tyto umělecké školy představují výsledky mezinárodních fotografických dílen.
Soubor nazvaný Mladé médium IV s podtitulem Tři dílny tu bude veřejnosti zpřístupněn od 7. března až do 24. dubna, přičemž odhaluje díla, která vznikla při workshopech vedených Ditou Pepe, Peterem Kalmusem, Janem Pohribným a Jindřichem Štreitem, jak ho pro Galerii Opera Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě sestavili kurátoři Ľubo Stacho a Marko Horban (oba VŠVU).
Jak partnerství obou škol nejlépe charakterizovat? Svědectvím těch, kdo nejvíce pamatují a jejichž společné životní zkušenosti spolupráci postavily pevný základ. „Svou vlastní tvorbu jsem v roce 1988 prezentoval specifickým způsobem. Na 20 metrů černé lepenky, vyměřené přesně na obvod Komorní galerie v Bratislavě, jsem přilepil téměř dvě stovky fotografií. Výstavu zaštítil a její vernisáž dokumentoval Ľubo Stacho, přední slovenský fotograf. Jeho žena Marta ji uvedla a napsala text do katalogu. Vzhledem k mé politické minulosti to byl od obou doslova hrdinský čin,“ vzpomíná na neobvyklou výstavu uspořádanou ve slovenské metropoli před 25 lety J. Štreit v monografii vydané k jeho šedesátinám (Jindřich Štreit, Kant Praha 2006, str. 240).
Letošní šedesátník Ľubo Stacho byl už tehdy absolventem Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě (Fakulta stavební) a FAMU (katedry fotografie, kde ho do roku 1984 vedl prof. Ján Šmok). Hned jak to slovenské společenské klima dovolilo, tedy v roce 1990, se zasadil o stavbu základů studia fotografie na VŠVU, která je dnes jeho působištěm, když na ní vede Ateliér II - Laboratórium fotografie (jeho zástupcem je Mgr. Art. Marko Horban, druhý z kurátorů ostravské výstavy). V polovině devadesátých let se Stacho habilitoval na FAMU a od roku 2000 je profesorem. Z řady ocenění, jež za svou tvorbu získal, jmenujme alespoň primát v soutěži Fondu světových památek UNESCO, na nějž dosáhl před 20 lety. Za zmínku však stojí též jeho publikace Moja krajina (2011) přinášející svébytný pohled na možnosti fotografického diptychu.
Zatímco jména tří ze čtyř vedoucích výše citovaných fotografických dílen jsou nám notoricky známá, vždyť jde o autory a pedagogy působící v Opavě, vizitkou výtvarníka Petera Kalmuse pozvání na výstavu ukončíme. Jde totiž také o letošního šedesátníka, v období normalizace představitele undergroundu a později spoluzakladatele Občanského fóra v Košicích, kde od dětství žije a tvoří. Za všechny další Kalmusovy činy mluví autorství Parku ušlechtilých duší ve Zvolenu, který se stal monumentálním holdem těm, kdo za politické nepřízně projevili ryzí občanské postoje a přispěli k záchraně Slovenským státem pronásledovaných Židů.
Všichni v textu jmenovaní se v současnosti aktivně podílejí na tvůrčím růstu těch, kdo zvou příznivce fotografie k prohlídce svých prací vždy hodinu před začátky představení v Divadle J. Myrona.