Co: Přednáška historika a archiváře Co: Přednáška historika a archiváře Mgr. Zdeňka Kravara, Ph.D., Příběhy z církevních matrik
Anotace: Výklad vedoucího oddělení pro správu fondů a sbírek Zemského archivu v Opavě je další z doprovodných přednášek, které provázejí výstavu Znamení vertikál
Kde: Historická výstavní budova Slezského zemského muzea v Opavě
Kdy: 14. listopadu 2013 v 18 hodin

VÍCE
Programový zpravodaj na letošní poslední čtvrtletí vydalo Slezské zemské muzeum (SZM) v Opavě s třítýdenním prodlením, v městském zpravodaji Hláska zase nebyly uvedeny časy, a tak naše snaha prezentovat doprovodné akce výstavy Znamení vertikál přišla až dosud vniveč. Zatím se v historické budově SZM uskutečnily v průběhu října dvě přednášky… Nyní je tedy na pořadu třetí.

Jestliže kurátor výstavy doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D., hovořil před jejím zahájením o tom, že estetická složka a svátečnost v koncepci, původně sledující jejich vyrovnanost s postižením každodennosti a reálného života, nakonec převládají, doprovodný program se přece jen snaží tuto nerovnováhu vybalancovat. Připravená série vystoupení přímo v prostředí výstavy začala výkladem Mgr. Petra Kozáka, Ph.D., ze Zemského archivu v Opavě o tajemství „kronik“ opavských dominikánů podloženým čerstvým knižním výstupem (publikaci Memorabilia opavských dominikánů autorů Markéty Kouřilové a Petra Kozáka vydalo letos právě SZM) a pokračovala přednáškou kurátorky sbírek archeologického pracoviště SZM Mgr. Pavly Skalické na téma archeologie víry. Do konce roku jsou ohlášena ještě tři podobná setkání.

Při prvním z nich zavede Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D., posluchače do tichého světa církevních matrik, vypovídajícím ale nejednou o úžasných životních příbězích. Institut církevních matrik si navíc letos připomíná 450 let existence, když jejich vedení naordinoval Tridentský koncil (v českých zemích je nařídila olomoucká synoda konaná za biskupa Stanislava Pavlovského, rodáka ze Slezska, v roce 1591). V Zemském archivu v Opavě je sbírka církevních a státních matrik považována za skutečnou cennost, vždyť její nejstarší svazek byl založen už v roce 1571. A kdo by o ní mohl hovořit zasvěceněji, než právě vedoucí oddělení pro správu fondů a sbírek Zemského archivu, do něhož matriční agenda spadá, a absolvent doktorského studia na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU), dobře známý též zásluhou vstřícného postoje k potřebám popularizace práce archiváře a historika v podobě vlastní publikační aktivity z místního tisku?

V Zemském archivu v Opavě pracuje Mgr. Zdeněk Kravar, Ph.D., od poloviny devadesátých let a začal tu vskutku od píky - výkonem civilní vojenské služby. Praxí nikdy nenaplněnou původní odbornost středoškolského učitele němčiny, kterou získal na Ostravské univerzitě, si poté, kdy se stal archivářem, rozšířil studiem historie na SU. Co o práci archiváře sám soudí? „Nespočívá pouze v tom, že někde oprašuje balíky starých spisů, i když fyzická ochrana písemností je rovněž důležitá. Podstatou archivní činnosti je zpracování archivních fondů tak, aby k nim měl uživatel, tedy badatel, co nejsnadnější přístup. Ten je umožněn především vhodnou evidencí písemností a jejich inventarizací,“ uvedl před časem Mgr. Z. Kravar, Ph.D., a přiznal, že matriční agenda a genealogické rešerše tvoří vedle péče o správu fondů z období okupace a druhé světové války podstatnou část jeho pracovní náplně. Už to samo o sobě tedy představuje dostatečnou pozvánku na jeho přednášku.