Repro: archiv SUOPAVA - K zářijovému festivalu Bezručova Opava se od druhé poloviny devadesátých let 20. století přiřadila v sídelním městě Slezské univerzity zcela nová kulturní tradice. O její vznik se v podobě festivalu nazvaného Další břehy a konaného v jarním termínu zasadil tehdejší odbor školství a kultury Magistrátu města Opavy za aktivního přispění SU.

„Festival Další břehy se zrodil v roce 1997 v hlavách dvou přátel spolupracujících dříve v oblasti rozhlasové práce - Jana Němečka, redaktora Českého rozhlasu 2, stanice Praha, a Petra Rotrekla, kulturního referenta Magistrátu města Opavy,“ ohlédl se za počátky druhý ze jmenovaných a novou aktivitu označil za multižánrový festival (film, divadlo, hudba, poezie), charakteristický tím, že hlavní principy při výběru programů jsou hledání, inspirace, kreativita a možnost komunikace. „Byli jsme vedeni také snahou, aby se programová skladba zaměřila především na studenty vysokých a středních škol a všechny nekonformně naladěné příznivce umění,“ uvedl dále P. Rotrekl. Záměrem festivalových aktivit je podle jeho slov nejen import výborných umělců a prezentace pozoruhodných uměleckých pořadů, ale rovněž probuzení domácí tvořivosti, vznik zajímavých projektů a hledání nových souvislostí.

Každý festivalový ročník má své vlastní téma. A tak byl třeba hned ten premiérový zasvěcen přehlídce alternativních rozhlasových pořadů. Třetí Další břehy byly v roce 1999 věnovány k připomenutí nedožitých 85. narozenin Bohumila Hrabala (1914-1997) právě jeho odkazu. „Usilovali jsme o představení i méně známých stránek jeho života a díla,“ připomíná P. Rotrekl a může vypočítat dlouhou řadu realizovaných pořadů. „Než se do toho pustím, rád bych vyzdvihl, že šlo o celostátně ojedinělou akci,“ zdůrazňuje a mezi nejvýraznější pozitiva ročníku řadí výstavu „Ostře sledované knihy Bohumila Hrabala“, tedy prezentaci tiskových podob Hrabalových děl, originálů, rukopisů, samizdatů, překladů do mnoha světových jazyků, fotodokumentace, kalendářů společnosti Zlatá Praha aj.

Repro: archiv SU„Ale nerad bych tu opomněl osmnáctihodinové nonstop čtení z Hrabalových titulů, besedy s nakladatelem souborného díla B. Hrabala Václavem Kadlecem a italským překladatelem Claudio Poetou nebo besedu s režisérkou Olgou Sommerovou spojenou s projekcí jejího dokumentu Požehnaný prokletý básník Bohumil Hrabal,“ říká agilní organizátor festivalu. Do programu 3. ročníku zapadly i neznámé dokumenty a krátké filmy, jež uvedl blízký Hrabalův přítel Tomáš Mazal, divadelní představení „kde se zastavil čas“, „Večerníček pro Bohumila Hrabala“, „Taneční hodiny pro starší a pokročilé“ a legendární představení divadla Husa na provázku „Rozvzpomínání“. O vrchol festivalového programu se ovšem postaral happeningový „Pochod hrabalovských postav“ z východního na západní nádraží s literárním a výtvarným doprovodem ve Sběrných surovinách vedený Vladimírem Boudníkem. „Oslava 85. narozenin B. Hrabala pak proběhla ve stáčírně sudů pivovaru Zlatovar, kde byl znovu připraven speciální program,“ dodal P. Rotrekl.

„Stejně jako v předešlých ročnících byla Slezská univerzita spolupořadatelem tohoto velkého svátku,“ zhodnotila její tehdejší mluvčí Renata Ramazanová. „Její stěžejní podíl spočíval ve vydání programového bulletinu, který zpracovaly tři studentky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Leona Bednářová, Katka Eliášová a Zuzana Kobíková,“ uvedla mluvčí a potvrdila, že za aktivním přístupem Slezské univerzity nejen k festivalu Další břehy, ale též k Bezručově Opavě stál prorektor pro rozvoj doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc. „Jeho“ Ústav bohemistiky a knihovnictví byl příkladně v rámci festivalu Bezručova Opava dlouholetým pořadatelem literárněvědných konferencí, jimž nechyběla zahraniční účast, stvrzená posléze partnerstvím se slovenskými spolupořadateli těchto odborných setkání.

Ještě při 6. ročníku Dalších břehů figurovala Slezská univerzita jako oficiální spolupořadatel festivalu. O jeho programový bulletin se v roce 2002 staraly posluchačky 4. ročníku oboru Česká literatura Magdaléna Balcarová a Lucie Konečná. Později však Magistrát města Opavy od oficiální platformy spolupořadatelství další subjektů upustil. Hrabalovské Další Břehy, jimž jsme se však v těchto řádcích věnovali nejvíce, měly partnerů dokonce víc. Na prvním místě, ještě před Slezskou univerzitou, je podpořil Pivovar Zlatovar (založený v roce 1825), z něhož již zůstalo pouhé torzo včleněné dnes do Společenského a obchodního centra Breda & Weinstein, nechyběla ani citelná mediální podpora České televize a týdeníku okresu Opava Opavsko. Také proto byly třetí Další břehy nadstandardně monitorovány. Vedle celostátních deníků (MF DNES, Právo, Zemské noviny) a dalších regionálních a místních periodik jim 11. května 1999 celou stránku věnovaly též Divadelní noviny (Vilém Faltýnek, Opavská imaginace s podtitulem Komu z toho Hrabal).