OPAVA - Od počátku své existence dbala Slezská univerzita (SU) o naplňování základního poslání. Podíl na duchovním povznesení regionu, dlouhá léta vzdělanostně opomíjeného, jí byl dán do vínku a již její první fakulty, Filozofická, poté Filozoficko-přírodovědecká v Opavě a Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, o něj aktivně usilovaly.

Nejen vlastní činností, tedy pedagogickým a vědecko-výzkumným úsilím, ale též všestrannou snahou zvýšit společenskou prestiž měst, v nichž působily. Proto SU nemohla chybět u dějinné iniciativy, jež v polovině června 1995 vedla k podání oficiální žádosti města Opavy papeži Janu Pavlu II. o zřízení opavského biskupství. Spolu s primátorem města doc. RNDr. Ing. Janem Mrázkem, CSc., se jejími autory stali rektor Slezské univerzity (SU) prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., a předseda ústředního výboru Matice slezské, profesně působící na Ústavu cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU.

V argumentech, jimiž žádost podložili, se dovolávali nevyslyšeného reskriptu Marie Terezie z 16. listopadu 1776, na jehož základě povýšil papež Pius VI. svou bulou z 5. prosince 1777 olomoucké biskupství na arcibiskupství a v Brně a v Opavě zřídil dvě sufragánní biskupství. Zatímco však v Brně skutečně vzniklo, v Opavě k uvedení litery buly v život vinou absence hlavního chrámu a rovněž z ekonomických důvodů nedošlo.

„Války, složité národnostní problémy a nakonec v polovině 20. století zcela zásadní změna společenských poměrů v naší zemi zkomplikovaly od té doby mnoho učiněných pokusů o to, aby se zřízení opavského biskupství stalo skutečností,“ připomíná dr. A. Sommer jako jeden ze signatářů žádosti papeži Janu Pavlu II. překážky, které se tomu později postavily do cesty. „Proto když se v průběhu devadesátých let minulého století dostávala tato otázka znovu na přetřes, cítili jsme nutnost zájem Opavy o sídlo biskupství znovu oživit a naléhavou potřebu jej deklarovat,“ přibližuje a vypočítává, že k osloveným osobnostem patřil tehdejší apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Giovanni Coppa, český primas kardinál Miloslav Vlk, brněnský biskup Vojtěch Cikrle i olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„A naše úsilí opírající se o žádost olomoucké arcidiecéze, aby vzhledem k její velikosti byla rozdělena, nakonec přece jen bez výsledku nezůstalo. Ale protože o to, stát se sídlem nového biskupství usilovala vedle Opavy s velkou intenzitou též Ostrava, bulou papeže Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali byla 30. května 1996 zřízena nová ostravsko-opavská diecéze,“ ohlíží se dr. A. Sommer a dosvědčuje, že Zlatá medaile Slezské univerzity v Opavě udělená Svatému otci 15. června 1999 byla ze strany její akademické obce projevem poděkování Janu Pavlu II. za zřízení diecéze.

„K oficiálnímu předání ocenění mělo v uvedený den dojít v Gliwicích, ale papeže stihla během návštěvy Polska okamžitá zdravotní indispozice, a tak musel svůj program částečně redukovat. Toto omezení postihlo k naší velké lítosti právě návštěvu Gliwic. Proto jsme byli nuceni medaili, stejně jako dar v podobě výběru z cyklu fotografií polského posluchače Institutu tvůrčí fotografie Piotra Szymona zachycující atmosféru poutního místa v blízkosti papežova rodiště (Wadowice), postoupit do Vatikánu protokolární cestou,“ objasňuje dr. A. Sommer (dar byl vybírán po pečlivé konzultaci s biskupem ostravsko-opavské diecéze Mons. Františkem Václavem Lobkowiczem a autor fotografií P. Szymon byl poté za jeho přípravu rektorem SU rovněž oceněn - pozn. autora).

Za několik měsíců, 1. prosince 1999, obdržel rektor SU prof. RNDr. Demeter Krupka, DrSc., písemný doklad o převzetí ocenění, dedikační listiny i fotografií. „Svatý otec Vám za tuto službu ze srdce děkuje a vyprošuje nebeské dary. Ať je Vám i všem profesorům a studentům univerzity poskytnuto apoštolské požehnání,“ konstatuje se v dopise, jenž podepsal přísedící oddělení všeobecných záležitostí státního sekretariátu vatikánských paláců Petrus Lopez Quintana.

„Dnes je medaile dost možná uložena v papežově rakvi, alespoň podle zvyklostí a striktního protokolu by tomu tak se všemi podobnými vyznamenáními mělo být,“ uzavírá svou právě 15 let starou vzpomínku dr. A. Sommer a ocenění Svatého otce Zlatou medailí SU považuje za oslavu jedné z nejvýznamnějších osobností naší doby a zviditelnění naší instituce v tom nejlepším slova smyslu.