KARVINÁ - Dnes by nikoho ani nenapadlo, že by se prostor před Obchodně podnikatelskou fakultou (OPF) v městské části Fryštát měl jmenovat jinak. Univerzitní náměstí v názvosloví karvinských ulic pevně zakotvilo a jeho užívání umocnila dále skutečnost, že v březnu 2009 byl stejně pojmenován také s budovou OPF sousedící park (dříve Park J. Fučíka).

„Do procesu zrodu vysokoškolské instituce jsem byl vtažen v listopadu 1989 v důsledku zaměstnání na tehdejším Městském národním výboru v Karviné,“ ohlíží se za prvopočátky karvinského vysokého školství JUDr. Jaromír Richter. „Byl jsem pověřen právním zajištěním převzetí dnešní hlavní budovy OPF od KSČ a jejím předáním novému uživateli,“ dodává asistent katedry práva OPF, s tím, že kdo novým uživatelem bude, v té době ještě nikdo netušil. „Musím předeslat, že ze svého pověření jsem měl v té době radost jen pramalou, především pro velmi složité a ne zcela vypořádané majetkoprávní vztahy. S odstupem času mi však nezbývá, než svému tehdejšímu zaměstnavateli poděkovat. Za to, že mi umožnil být u vzniku fakulty v Karviné a podílet se tak nepochybně na jedné z historicky nejvýznamnějších událostí v dějinách města,“ přiznává dr. J. Richter.

„V prosinci 1989 pronikly na veřejnost zvěsti o vyklizení budovy jejím tehdejším uživatelem. Takřka okamžitě začaly přicházet návrhy jak od občanů, tak od různých iniciativ a organizací na její budoucí využití. Podle nich zde mělo být nové sídlo městských nebo okresních orgánů, střední škola, poliklinika, dům služeb, sídlo Ostravsko-karvinských dolů apod. Nejvýrazněji se prosazoval návrh Lázní Darkov k jejímu využití pro léčebné účely,“ připomíná dále a za hlavní osobnost, která rozhodla, že všechno nakonec dopadlo jinak, jednoznačně označuje doc. Ing. Emanuela Šustka, CSc.

Vzpomíná JUDr. Jaromír Richter S návrhem využít komplex objektů vybudovaných pro Okresní výbor Komunistické strany Československa v Karviné pro zřízení nové vysoké školy jsem se setkal zhruba v polovině prosince 1989. Nutno říci, že odvážnost tohoto projektu většinu zainteresovaných zaskočila. Myšlenka zřízení vysokoškolské instituce ve městě nám připadala jako z říše fantazie a v místních podmínkách zcela nerealizovatelná. Záhy však došlo k vývoji v životě nikoliv ojedinělému, kdy myšlenka překoná obecný stav vědomí. Osobně jsem nabyl přesvědčení, že může být prosazena, při tzv. dnech otevřených dveří, jež se v dnešní hlavní budově Obchodně podnikatelské fakulty konaly o víkendu 20. a 21. ledna 1990. Anketa účastníků této akce, jejichž počet překonal všechna očekávání, rozhodla o využití komplexu pro vysokou školu. Z celkového počtu 16 462 odevzdaných hlasů se pro ni vyslovilo 12 412 respondentů.

O výsledcích veřejné ankety píšeme na jiném místě; dlužno podotknout, že zastánci některých jiných projektů se rozhodnutí učiněné „hlasem lidu“ snažili zvrátit. Neuspěli. Komise města složená z 21 členů a ustavená pro posouzení nového využití budovy se o výsledky ankety opřela a v únoru 1990 doporučila dislokační komisi tehdejšího Okresního národního výboru (ONV) v Karviné, aby schválila využití budovy právě pro projekt zřízení vysokoškolského pracoviště. Takto předložený návrh ONV schválil. Toto rozhodnutí se ukázalo pro budoucí existenci OPF klíčovým; materiální předpoklady jejího vzniku nemohl nikdo zpochybnit.

Už v dubnu 1990 začala v budově výuka. „Fakulta ještě nebyla na světě, ale odstartovaly dvousemestrální studium jazykové rekvalifikace pro učitele, které zorganizoval Dům techniky tehdejší Československé vědecko-technické společnosti,“ potvrzuje dr. J. Richter. A zájem? Téměř devět stovek přihlášených. „Na podzim 1990 pak budova posloužila pro semináře Akademie J. A. Komenského určené vedoucím pracovníkům podniků v regionu. Poprvé se tu dozvěděli o zásadách tržního hospodářství, tržních obchodních vztahů a o postupech transformace tehdejších státních podniků v obchodní společnosti,“ doplňuje pamětník.

Univerzitní náměstí se díky OPF brzy stalo symbolem existence a života akademické obce, jež je nedílnou součástí aktivit karvinské městské komunity. Aby potřebám v jeho prostoru architektonicky dominující OPF ještě více vyhovovalo, přistoupilo město na jaře 2004 k jeho celkové rekonstrukci. Byla zahájena 19. dubna 2004 a k slavnosti otevření nového náměstí došlo 18. listopadu téhož roku. Zásadní úpravy náměstí i přilehlých prostor za více než 42 mil. Kč vedly ke vzniku současného areálu, s jehož vytvořením počítal plán strategického rozvoje města už od roku 2000 a dobu jeho realizace stanovil na období 2001-2006.

Kromě nezbytných úprav inženýrských sítí rekonstrukce zahrnula předláždění celé plochy náměstí žulovou dlažbou, opravu přilehlých komunikací a vybudování bezbariérového vstupu do budovy OPF. Na středovou plochu náměstí byla použita světlá žulová segmentová dlažba s rastrem z tmavé žuly s navázáním na čtvercové desky ze světlé žuly. Jsou rastrovány tmavým žulovým trojřádkem. Komunikace pro motorová vozidla byla zhotovena z betonové zámkové dlažby, obklady žardiniér a plošiny pro imobilní příchozí z leštěné žuly. Centru náměstí vévodí tři fontány a prosvětlená věž s hodinami. Jeho monumentální výzdoba však nepřišla ani o dílo s hornickou tematikou našeho významného sochaře Jindřicha Wielguse (1910-1998), karvinského rodáka, který se vedle jiných ocenění stal ve své době jako první výtvarný tvůrce nositelem nejvyššího krajského vyznamenání v oblasti kultury, Ceny Petra Bezruče (1965). Vyznění celého náměstí zatím naposledy umocnila nová fasáda budovy OPF.