Při jarní návštěvě velvyslance země našich jižních sousedů Ferdinanda Trauttmansdorffa jsme si to plně uvědomili. Ve velmi skromných prostorách budovy Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově ulici poskytuje Rakouská knihovna v Opavě nedocenitelné služby studentům, pedagogům, ale též zájemcům z řad veřejnosti už celá dvě desetiletí.

Vznik Rakouské knihovny v Opavě, k němuž došlo v čase nástupu diplomatické mise Petera Niesnera (nynějšího velvyslance F. Trauttmansdorffa s ním spojuje rovněž skutečnost, že oba studovali na Karl-Franzens-Universität Graz, druhém nejstarším učení v Rakousku, jež bylo založeno už v roce 1585), odstartoval umně koncipovanou spolupráci, z níž těžilo nejen samotné akademické prostředí SU, ale i kulturní prostředí celého města. O nadstandardní kontakty s rakouskou ambasádou v Praze se přitom osobní angažovaností zasadil první rektor Slezské univerzity (SU) v Opavě prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc.

Vrchol spolupráce představovaly v listopadu 1997 uspořádané a pozornost médií přitahující „Tři dny Rakouska v Opavě“. Velvyslanec Dr. P. Niesner (o rok později se stal vůbec prvním nositelem Zlaté medaile SU) položil při jejich zahájení věnec na úvalenský hrob rodiny osvoboditele sedláků Hanse Kudlicha, ve Slezském zemském muzeu se konala výstava o historii a současnosti Rakouské národní knihovny. Na téma „Od rukopisu do kyberprostoru“ přednášel její generální ředitel Hans Marte, o problémech současného divadla referovala Hilde Haider-Preglerová, vedoucí Ústavu pro divadelní vědu Vídeňské univerzity. Rektor SU Martin Černohorský a velvyslanec P. Niesner společně v Univerzitním klubu na Dolním nám. zahájili výstavu fotografií Ericha Lessinga Politická reportáž, na koncertě ve Sněmovním sále minoritského kláštera vystoupili violoncellista Florian Kitt a klavíristka Rita Medjimorec.

Rakouská knihovna v Opavě Rakouská knihovna v Opavě byla na SU otevřena 18. října 1993 jako jedna ze sedmi v České republice. Organizačně přísluší k Univerzitní knihovně SU. Je přístupná nejen pro studenty a pedagogy SU, ale též pro ostatní studující a vyučující škol našeho regionu a veřejnost. Její fond je zaměřen především na prezentaci Rakouska, tzn. dějiny, kulturu, umění, společnost, a jsou v něm zastoupeni nejznámější rakouští autoři. Knihy jsou řazeny ve volném výběru klasickým způsobem. Fond čítá na 7 500 svazků a obsahuje rovněž audiovizuální dokumenty. Knihovna odebírá také periodika, která jsou půjčována prezenčně. Jde např. o Profil, News, Der Standart, Die Presse, Bühne a další tituly z oblasti vědy, kultury, školství a dějin. Fond je pravidelně doplňován výběrem knih z rakouských vydavatelství a dary, které jsou zasílány ze Spolkového ministerstva pro evropské a zahraniční záležitosti Rakouské republiky. Více informací o Rakouské knihovně v Opavě a jí poskytovaných službách zde.

Sérii vědeckých, uměleckých a informačních pořadů korunovalo trilaterální sympozium Literatura a umění v Rakousku, českých zemích a Haliči v období 1890 - 1918, na jehož organizaci se vedle SU podílely program Aktion Česká republika - Rakousko, Rakouský kulturní ústav v Praze, brněnská pobočka Rakouského institutu pro východní a jihovýchodní Evropu, Slovanský ústav Akademie věd ČR a Polský institut v Praze. Referáty z něj (hlavní na téma vzájemného ovlivňování uměleckých elit Prahy, Vídně, Brna, Krakova, Lvova a dalších center habsburské monarchie a střední Evropy přednesl ředitel Slovanského ústavu Akademie věd ČR Antonín Měšťan, za Slezskou univerzitu vystoupil Dan Gawrecki) byly zveřejněny v časopise Germanoslavica (ročník 1998, č. 1).

V prvním desetiletí našeho století se nositelem kontaktů s rakouskou stranou vedle Rakouské knihovny, na jejíchž aktivitách realizovaných v čilé spolupráci s Rakouským kulturním fórem jsou od počátku zainteresovány historička doc. PhDr. Marie Gawrecká, CSc., a knihovnice Zlatuše Vlhová a dále plejáda rakouských lektorů působících na oddělení germanistiky Ústavu cizích jazyků (ÚCJ) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (v současné době je jí Mag. Christina Breitegger), stále více stávalo právě toto odborné pracoviště. Autorská čtení, ale též výstavy konané právě na Ústavu cizích jazyků obohacují výuku mladých germanistů, které v poslední době inspirovaly i k novým aktivitám - pravidelným veřejným setkáním s německy psanými texty (Lange Nacht der kurzen Texte) a příležitostným vystoupením studentského souboru Theatergruppe.

Před pěti lety, v říjnu 2008, bylo v univerzitní aule Na Rybníčku připomenuto 15. výročí Rakouské knihovny v Opavě. Na slavnostním setkání, o jehož kulturní program se postaralo jak autorské čtení spisovatele Reinharda Kaiser-Mühleckera, tak posléze vystoupení Komorního pěveckého sboru SU, převzala iniciátorka vzniku knihovny Christine Dollinger Stříbrnou medaili SU. Stejné ocenění určené Rakouskému kulturnímu fóru bylo prorektorem pro vědu a zahraniční styky prof. RNDr. Zdeňkem Stuchlíkem, CSc., předáno do rukou kulturní atašé Mag. Elisabeth Marinkovic.

Uzavřená dohoda o vzájemné spolupráci ve prospěch dalšího rozvoje Rakouské knihovny v Opavě, kterou v předvečer dvacetiletí její existence 3. dubna podepsali J. E. velvyslanec Dr. Ferdinand Trauttmansdorff a J. M. rektor SU prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., nyní vytváří oficiální rámec pro nové aktivity obou smluvních partnerů. Jejich prvořadým cílem zůstane upevňovat, objektivizovat a aktualizovat především na akademické půdě znalosti mladých lidí o německy mluvícím světě a jeho minulých i současných vazbách na region, v němž SU pouze o něco déle než Rakouská knihovna působí. Nejblíže by o tom chtěly členy akademické obce SU a ostatní návštěvníky přesvědčit ty kulturní akce, jež jsou tentokrát v podobě přímé připomínky 20. výročí vzniku Rakouské knihovny v Opavě připravovány na listopad.

Foto: Zleva rektor Slezské univerzity M. Černohorský, děkan Filozoficko-přírodovědecké fakulty Z. Stuchlík a velvyslanec Rakouska P. Niesner při slavnostním otevření Rakouské knihovny v Opavě 18. října 1993.