Dva pohledy do kroniky opavského literárního dění: Wilhelm Przeczek a jeho mnohem mladší následovníci

Nedávný Den poezie s účastí dvou autorů ze Slezské univerzity (pedagog Radek Glabazňa a jeho student Pavol Korček) vedl rovněž k ohlédnutí za některými konkrétními projevy péče naší univerzity o mladé literární talenty. Anály o ní vydávají též svědectví v podobě aktivit, od jejichž realizace uplyne v prosinci v prvním případě patnáct a ve druhém deset let.

Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty a Mgr. Libor Martinek (dnes doc. PhDr. L. Martinek Ph.D.) stáli 16. prosince 1998 za prezentací výboru z poezie karvinského rodáka Wilhelma Przeczka (1936-2006), známého polského tvůrce, který žil na českém území, ale svá díla publikoval především na sever od jeho hranic. Do literatury vstoupil právě před 35 lety sbírkou Czarna calizna (vydal ji Związek Literatów Polskich), k níž později přidal další skoro dvě desítky básnických i prozaických titulů. Nepominutelným zůstává i jeho překladatelské dílo, stejně jako skutečnost, že politické postoje mu od konce šedesátých let nadlouho znemožnily, aby se z jeho tvorby mohli těšit také ti, kdo ji hlavně v Záolží chtěli číst v češtině. V Opavě veřejně prezentovaný výbor Intimní bedekr (nakladatelství Olza, Český Těšín, 1998) tak představoval čin, který tuto minulou českou nepřízeň alespoň dílem mírnil.

Přeložil ho již citovaný Libor Martinek a dbal na to, aby se s předcházejícími českými výbory z Przeczkovy básnické produkce nekryl. V knihkupectví Votobia přítomný autor toto úsilí překladatele ocenil. „Martinkovy překlady se vyznačují smyslem pro rytmus originálů veršů a při snaze o věrnost nezanedbávají ohled na zásadní stylistické zvláštnosti autorské poetiky,“ řekl tehdy W. Przeczek a poděkoval i za literárněkritický zájem o jeho první český výbor Promlčený počet štěstí (1991), jak ho projevil vedoucí opavského pracoviště bohemistů doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc.

„Sbírku Intimní bedekr lze považovat za svébytný básnický cestopis. Soustřeďuje totiž verše, jež byly inspirovány především autorovými cestami po Evropě. To ovlivnilo zvolený název. Přívlastek intimní poukazuje na původně důvěrnou fixaci básníkova prožitku, termín bedekr v něm pak figuruje jako etiketa přiřazená k tematicky vyhraněným textům, jež v čtenářské konkretizaci nabývají povahy neobvyklého průvodce po stopách autorových poutí,“ objasnil překladatel. Autor posléze s dalšími účastníky prezentace vyslechl interpretaci básní, o niž se postarali studenti Filozoficko-přírodovědecké fakulty Jana Cindlerová a Daniel Staník.

Ohlédnutím za jinou literární aktivitou, opavsko-ratibořským projektem „Provincie - pramen slova", byl literární večer Opava - Ratiboř zpáteční konaný 15. prosince 2003 v Památníku Petra Bezruče. V první části (druhou tvořilo uvedení unikátního vydání Bezručova Slezského čísla) recitovali členové Studia Petra Bezruče, mezi nimi studenti Slezské univerzity, verše svých polských kolegů, s nimiž se poznali při tvůrčích a interpretačních dílnách realizovaných v Opavě i v Ratiboři. O vedení dílen se podělili tehdy už Mgr. L. Martinek, Ph.D., a vedoucí Studia P. Bezruče PhDr. Zdeňka Pfefferová. Večer představil poezii sedmi polských autorů (Anna Ciepiel, Bartłomiej Mielnik, Jacek Molęda, Krzyzstof Paskuda, Marek Rapnicky, Jerzy Dębina, Ewa Nagaba) a projekt inspiroval k další tvorbě (Davida Bátora z Branky u Opavy k básni Erb věnované Ratiboři a básníkům Krzysztofu Lisowskému a L. Martinkovi).

„Historie nás učí, že Opava a Ratiboř jsou právem považována za města-dvojčata. K tomu, aby toto spojení stále platilo a bylo dále posilováno, jsme podle mého názoru zcela neotřelým způsobem přispěli,“ uvedl při hodnocení projektu L. Martinek. Péčí dr. Z. Pffefferové vyšel k příležitosti večera její soukromý tisk komorního sborníku poezie mladých tvůrců, jenž někdejším členům Studia P. Bezruče dodnes připomíná společně prožité dny, v nichž se rozhodli pěstovat a rozvíjet společný zájem. Sborník, jehož obálku kresbou zachycující jednu z hlavních ratibořských ulic vyzdobil Martin Květ, obsáhl díla D. Bátora, Miroslava Černého, Lenky Daňhelové, R. Glabazni, Vratislavy Holčákové, Radima Kinšta, L. Martinka, Martina Skýpaly a Kateřiny Veselovské.

Že jsou vám některá z těchto jmen známá, případně alespoň povědomá? O tom nemůže být pochyb. Proto je víc než dobře, že i dnes jsou také na Slezské univerzitě takoví, kdo jejich nositele hodlají následovat. Zatím svou tvorbu připravují k vydání v dalším ze sborníků Artemisia, ale možná se v budoucnosti stanou - podobně jako R. Glabazňa a P. Korček - protagonisty Dne poezie nebo - podobně jako L. Daňhelová - hosty úspěšného opavského pořadu Básnické hlasy.

Foto: Na nedávném Dnu poezie v Klubu Art Opavské kulturní organizace představil David Bátor gymnazistku Alžbětu Luňáčkovou, do jejíhož talentu vkládají milovníci poezie velké naděje.