OPAVA - Už za pár dnů třiaosmdesátiletý akad. sochař Zdeněk Kolářský (* 29. dubna 1931) připravuje pro Městskou knihovnu v Kostelci nad Orlicí průřezovou výstavu z tvorby, na níž bude zastoupena také jeho práce pro naši univerzitu. „Ba co víc, medaili Silesia docta et culta, jedné z mých, jak doufám, zatím posledních, chci věnovat čestné místo,“ ujišťuje.

Ražby realizované v závěru loňského roku si považuje. „Kremnickou mincovnu pochopitelně dobře znám, proto jí své návrhy svěřuji s jistou zárukou kvalitně odvedeného díla. Medaile pro vás se opravdu vydařila,“ hodnotí a na výstavu, která pro něj znamená značné přípravy, se těší. „Nejsložitější pro mě bude vybrat soubor tak, aby skutečně reprezentoval základ toho, co jsem za dlouhá desetiletí vytvořil,“ potvrzuje.

Letos mu až dosud udělala největší radost stať prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., zveřejněná v Českém časopise historickém (1/2014) a hodnotící monografii, kterou k jeho osmdesátinám vydala Univerzita Pardubice. „Stále a skoro denně se k ní vracím, a tak nepovažuji recenzi publikovanou s určitým časovým odstupem, za nijak zpozdilou. Vždyť vím, že už ji v mém případě nemůže nic překonat,“ usmívá se jako nad jiné povolaný tvůrce koncepce obrazové části výpravné publikace a celého jejího grafického řešení a s autorem úvodní studie prof. PhDr. Petrem Vorlem, CSc., zůstává v čilém kontaktu. „Jak by ne, vždyť se zasadil o to, že snad dojde na vznik mé stálé expozice v prostorách pardubického zámku,“ připomíná a za příležitost trvale zveřejnit další část svého díla je vděčen.

Nejreprezentativnějším vzorkem jeho tvorby se však už roky může pyšnit Městské muzeum Lanškroun, kde zásluhou ředitelky PaedDr. Marie Borkovcové a za přispění České pojišťovny vznikl Kabinet mincí a medailí Z. Kolářského, v němž dominuje především jeho tvorba pro tento region, tedy města Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Kostelec nad Orlicí, Jablonné nad Orlicí, Vamberk, Letohrad a Lanškroun. Pro ilustraci - pouze pro posledně jmenované vytvořil pomník Jana Marka Marci, pamětní desky Ch. P. Erxlebena, B. Modrého, J. Kacálka, medaili města, hudebního skladatele J. Pravečka, souboru Pištci, starostenský řetěz aj.

S tímto impozantním výčtem se sice Opava rovnat nemůže, nicméně především zásluhou Slezské univerzity (SU) je Kolářského jméno i tady dobře známé. V paměti stále zůstává jeho „představení“ v historické výstavní budově Slezského zemského muzea, jež se na podzim 2001 stalo součástí připomenutí 10. výročí vzniku naší školy. Při vernisáži instalovaného souboru, v němž nechyběl ani monumentální znak Opavy provedený pro městský dopravní podnik, byl umělec oceněn svým dílem, tedy Zlatou medailí SU, při derniéře obdržel z rukou primátora města doc. RNDr. Ing. Jana Mrázka, CSc., pamětní medaili vydanou k příležitosti milénia smrti sv. Vojtěcha v roce 1997, kterou navrhl Jožka Úprka, pokračovatel slavného moravského uměleckého rodu.

Znalci Kolářského díla se shodují v tom, že autor, slovy prof. J. Pánka z Historického ústavu Akademie věd ČR, „překročil hranice mezi uměním a vědou především svým podílem na vytvoření a ztvárnění sofistikované symboliky několika významných vědeckých institucí. Nejprve to byly insignie Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (1978) a medaile pro České vysoké učení technické (1982), poté artefakty spjaté s nověji založenými vysokými školami - Slezskou univerzitou v Opavě (1991) a s Univerzitou Pardubice (2007)“. A tu se SU dostává do vskutku vybrané společnosti významných veřejných a kulturních institucí, k nimž dále patří třeba jen namátkou Academia Istropolitana, Národní divadlo, Národní muzeum v Praze a Slovenské národné muzeum.

„Všechny tyto souvislosti bych rád kosteleckou výstavou připomenul,“ netají Z. Kolářský, jenž její uvedení na vernisáži 6. května v 17 hodin svěřil PaedDr. M. Borkovcové a osobnímu příteli Karlu Martincovi. „Oba o mé spolupráci s Opavou a zvláště Slezskou univerzitou dobře vědí, a tak nepochybuji, že její jméno při zahájení padne,“ říká autor. „Skutečnost, že jste na mě ani v posledních letech nezapomněli, hřeje. Tvůrčím vkladem do medaile Silesia docta et culta jsem se to snažil projevit ve výtvarné řeči, tedy beze slov,“ konstatuje tvůrce a k veřejnému setkání ve společnosti vystavených děl upřímně zve. „Kdybych měl jmenovat někoho, koho bych na vernisáži uvítal nejraději, byl by to prof. RNDr. Libor Pátý, CSc., první polistopadový náměstek ministra školství, jenž mě iniciátorům myšlenky založení Slezské univerzity osobně doporučil. Myslím si, že bez jeho podílu by nevznikla, a tak se přimlouvám za to, abyste v létě mysleli na jeho pětaosmdesátiny,“ uzavírá Z. Kolářský.