Bezpečnostnímu vzdělávání se dr. Mika věnuje intenzivně. „Vždyť jde o problematiku, která zasluhuje pozornost ze strany všech generací. Jedná se tedy určitě o kategorii celoživotního vzdělávání,“ říká dr. Mika a upozorňuje na významné proměny, k nimž v naší době dochází jak z pohledu na povahu bezpečnosti, tak z hlediska proměnlivosti míry ohrožení. „Dovoluji si přitom tvrdit, že průměrný občan o tom málo ví, a tak stojíme před úkolem bezpečností vzdělávání zařadit nejen do učebních programů základních a středních škol, ale též jím oslovit dříve narozené generace,“ připomíná s tím, že jeho pracoviště si je takového zadání vědomo.

Pracovníci katedry se proto v úzké součinnosti s Policií ČR a polskými policejními složkami zabývali sociologickým průzkumem, jehož cílem bylo shromáždění poznatků o míře ohrožení života a zdraví občanů žijících v příhraničí. Polské partnery pro tyto výzkumy (patří mezi ně i řešení projektu „Osoba se zdravotním postižením mým sousedem“ realizovaný v rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013) našla katedra ve Wyższej Szkołe Administracji w Bielsku-Białej a na Slezské univerzitě v Katovicích, přesněji v jejím Wydziału Etnologii i Nauk o Edukacji sídlícím w Cieszynie.

Objem výzkumných záměrů katedry dr. Mika ohraničuje třemi základními směry. Prvním je vliv migrace na trh práce a zaměstnanost obyvatelstva. „Zde jsme již překročili euroregionální i národní dimenzi, protože spolupracujeme s kolegy ze Španělska a z Turecka,“ konstatuje a další směry vidí v již popsané problematice bezpečnosti občanů a pracovníků firem zahrnující i vliv pocitu bezpečí na jejich pracovní výkonnost a do třetice v otázkách integrace zdravotně handicapovaných, při jejichž řešení katedra využívá též značných zkušeností doc. Ing. Evy Sikorové, CSc., mj. garantky tradičních konferencí „Bez bariér, bez hranic“.

Jinou oblastí aktivit katedry jsou přednášky významných hostů. „Z těch vyslechnutých bych mohl jmenovat výklad doc. Ing. Josefa Janošce, CSc., ředitele Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč, či přednášku o sekuritologii, jíž se ujal prof. Leszek Fryderyk Korzeniowski z European Association for Security,“ vypočítává příkladně dr. Mika a lituje, že se na fakultě dosud nesetkaly s adekvátním zájmem posluchačů. „Vím, že nás to nesmí odradit, podobná setkání rozšiřují obzor a dávají nahlédnout na témata, na něž ve výuce není dostatečný prostor,“ nesmiřuje se s daným stavem vedoucí karvinské katedry společenských věd.

Tím se dostává k pohledu na posluchače Obchodně podnikatelské fakulty. „Oceňuji, že při jejich přípravě se na společenskovědní disciplíny nezapomíná,“ podtrhuje dr. Mika a pokládá jejich prolínání s ekonomií jako společenskou vědou za logicky správný a potřebný projev snahy o interdisciplinární přístup. „Příprava kvalitních absolventů ekonomických oborů si dnes jejich vybavenost znalostmi i z psychologie, sociologie a etiky vyžaduje. Společensko-historická východiska jsou nezbytná pro pochopení etických aspektů podnikání a fungování celé společnosti, která po etickém jednání v rámci podnikatelských aktivit bude stále více a hlasitěji volat,“ formuluje s přesvědčením dr. Mika při vědomí, že vědomostní předpoklady karvinských posluchačů z oblasti společenských věd jsou značně diferencované.

„Ve výuce je přirozeně potřebné se přizpůsobit jistému průměru, tedy většině posluchačů dané skupiny. O to víc mě potěší, když ti, jimž takové vedení přednášek a seminářů nestačí, přijdou ke konzultaci individuálně. Nejednou jsem jejich zájmem a sečtělostí překvapen, což je ale ten nejlepší signál k tomu, abych jejich svobodnou volbu studia podpořil,“ přiznává dr. Mika. Za svůj odborný úkol už před příchodem na post vedoucího katedry společenských věd karvinské fakulty na podzim 2009 považoval nevyhýbat se ani „tabuizovaným“ tématům. „Ve vědě je povinností zacházet i do oblastí, které mohou být politické elitě nepříjemné. To není v žádném případě úsilí o nějaké negativní vymezování, ale jen a jen potřeba hledání takových názorových střetů, které jsou katalyzátorem rychlejšího řešení palčivých problémů, a tedy též zárukou celospolečenského pokroku,“ netají dr. Mika své osobnostní i profesní krédo.