Na Ústavu bohemistiky a knihovnictví (ÚBK) Filozoficko-přírodovědecké fakulty působí od roku 1995, na jeho oddělení knihovnictví je zástupkyní vedoucího a v posledních letech organizátorkou konference Kniha v 21. století, která loňským 9. ročníkem přešla už zřejmě natrvalo ke dvouleté periodicitě.

Právě před rokem se opavské jednání knihovníků zabývalo budoucností knihoven, trendy a směry jejich příští existence a nejzávažnější referáty na toto téma se PhDr. Libuši Foberové, Ph.D. (na snímku druhá zleva), podařilo soustředit do tištěného sborníku, v této podobě vůbec prvního v celé historii konferencí. Nechybí v něm ani její příspěvek nazvaný Mapa možných budoucností veřejných knihoven, jehož spoluautorkou je Drahomíra Bláhová.

„Cílem našeho snažení bylo podívat se na budoucnost veřejných knihoven z různých úhlů pohledu a poznat, jak ji vidí studenti knihovnictví, vyučující oboru, manažeři knihoven i samotní knihovníci,“ potvrzuje dr. Foberová. Když vypočítává nejvýznamnější faktory, které činnost veřejných knihoven ovlivňují, jmenuje masovou digitalizaci, problematiku čteček a eKnih, googlemánii, multikulturalismus, sociální nerovnost, komunitní aktivity a samozřejmě nedostatek finančních prostředků a proces permanentních změn, jimž jsou vystaveny a musí mu čelit (např. proměny knižního průmyslu).

Kvalitativní sondu postojů k budoucnosti veřejných knihoven vytvořila vyjádření stovky studentů a deseti vyučujících (obě skupiny z ÚBK), osmi náhodně vybraných manažerů velkých knihoven a tří desítek knihovníků s dlouholetou praxí. „Monitorovaly jsme ovšem také tisk a hledaly odpovědi renomovaných odborníků. Získané údaje jsme prognostickou metodou zpracovaly do mapy možných budoucností veřejných knihoven a vytvořily jsme sedm možných scénářů,“ objasňuje dr. Foberová postup výzkumu a je si plně vědoma toho, že jeho výsledky prověří teprve postupující čas.

Jaké scénáře tedy byly nastoleny? „První je postaven na kvalitě managementu, změně řízení knihoven a implementaci marketingu do stylu jejich řízení. Souvisí s tím, že knihovnictví je svou povahou týmová práce, což klade velké nároky na toho, kdo ji má řídit. A možná je absence manažerského vzdělání u manažerů knihoven jedním z důvodů, proč tolik knihoven nemá vizi a strategii,“ hodnotí dr. Foberová názory oslovených.

Všechny skupiny respondentů dále vidí budoucnost knihoven v komunitní činnosti, v hledání nových cest knihovnického vzdělávání ve vztahu k potřebám profese i požadavkům praxe a ve vytvoření silné společné značky, tedy kvalitního portálu, a to ve smyslu „urvat si kousek eProstoru“. „Pro společný eProstor, který by na jednom místě soustředil veškeré informace o knihovnách, plédovali všichni,“ dokládá spoluzpracovatelka výzkumu a přistupuje k dalšímu ze scénářů, který charakterizuje knihovnu v pozici arbitra hodnotícího kvalitu internetových informací. „Následuje role knihoven v oblasti tvorby digitálního obsahu čteček a naposledy, byť nikoliv v poslední řadě, postavení knihoven při utváření nového prostoru pro celoživotní učení, jinými slovy při rozvíjení informační gramotnosti,“ uzavírá dr. Foberová specifikaci jednotlivých scénářů perspektivy veřejných knihoven.

Ač je v husté síti knihoven v naší zemi registrováno pouze 14 proc. lidí, sama v budoucnost knihoven pevně věří. Je přesvědčena, že se naučí zaujmout a vedle tradičních hodnot budou stále více nabízet novinky ve stylu aktivit „Noc s Andersenem“, „Celé Česko čte dětem“ aj. „Mám-li se vyjádřit k prezentovaným scénářům, přikláním se hned k tomu prvnímu, tedy ke kvalitnímu managementu knihoven. Protože o ztrátu své jedinečnosti při propagaci knih a jejich autorů se knihovny bát nemusejí. Umějí dokument identifikovat a sbírat, třídit, ukládat, distribuovat a vytvářet informace tak, jako nikdo druhý. Proto též knihovník nadále zůstává strážcem brány k poznání,“ loučí se dr. Foberová a už dnes se těší na jubilejní ročník konference Kniha v 21. století, který chce její pracoviště uspořádat v únoru 2014.