Historik Dr. Stefan Albrecht z Mainzu zavítal do Opavy na sklonku února poprvé. Vzhledem k tomu, že hlavním předmětem jeho badatelského zájmu jsou dějiny střední a východní Evropy a také Byzantská říše, neodmítl pozvání na workshop Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty věnovaný tematice Velké Moravy, který se konal 25. února. V rámci pobytu realizovaného prostřednictvím projektu Historizace střední Evropy zde na něj ovšem čekaly i další povinnosti.

„Můžeme mluvit česky?“ Takovou otázku položil hned na začátku setkání. „Ještě za studií jsem totiž absolvoval dvouměsíční letní školu v Olomouci, díky tomu rád využiji každou příležitost procvičit se v češtině,“ prozradil badatel, který na workshopu Velkomoravská tradice a paměť na Velkou Moravu ve středověké středovýchodní Evropě vystoupil s příspěvkem Die Erinnerung an die Vernichtung Großmährens in Texten zum Ungarnsturm im deutsch-fränkischen Bereich.

Vedle účasti na workshopu a přednáškové činnosti jej do Opavy přivedla spolupráce s kolegou z Ústavu historických věd Mgr. Robertem Antonínem, Ph.D. „Pracujeme na překladu Zbraslavské kroniky do němčiny, měla by v edici Monumenta Germaniae Historica vyjít v letošním, nejpozději v příštím roce,“ vysvětlil historik.

Stefan Albrecht dlouhou dobu snil o tom, že bude meteorologem, jeho životní plány na střední škole pomohl změnit překvapivě profesor řečtiny. „V posledních třech letech na gymnáziu jsme měli poměrně široké možnosti volby z různých kurzů a předmětů, které se také diferencovaly podle náročnosti. Vybral jsem si mimo jiné i řečtinu s vyšším stupněm obtížnosti. Profesor, který nás vyučoval, byl učitelem klasického typu, a to mi hodně pomohlo otevřít dveře k zájmu o historii,“ řekl.

Projekt Historizace střední Evropy (č. CZ.1.07/2.3.00/20.0031) je financovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Vedle zmiňovaného překladu Zbraslavské kroniky se německý historik v současnosti intenzivně věnuje také Byzantské říši. Podle jeho slov je totiž dnes často chápána jako centralistická monarchie a často si neuvědomujeme, že uvnitř existovala řada rozdílů. „Najdeme celou řadu studií, které se věnují třeba problematice regionálních identit v rámci státních celků v západní Evropě, ale u Byzantské říše něco podobného chybí. Rád bych tuhle mezeru pomohl zacelit,“ svěřil se historik, jemuž na jeho koníčky - hudbu, divadlo, ale i rybaření - příliš času nezbývá. Přesto budoucí návštěvu v Opavě nevylučuje. „Jen doufám, že to nevyjde zase na únor,“ narazil s úsměvem na letošní nevlídné únorové počasí.

Dr. Stefan Albrecht
Od roku 2006 pracuje jako výzkumný pracovník v Römisch-Germanisches Zentralmuseum Forschungsinstitut für Archäologie, Mainz (Římsko-germánské ústřední muzeum), mj. také vyučuje na katedře východoevropských dějin na univerzitě v Mohuči. Aktuálně se věnuje mj. transformaci a kulturní výměně na okraji Středozemního moře, v horské oblasti Krymu v raném středověku – písemné prameny k dějinám Krymu (ca. 300-1204) nebo překladu Zbraslavské kroniky do němčiny.