OPAVA - Stručnou bilancí dosažených výsledků v rámci řešení projektu „Historizace střední Evropy“ jako téma pro rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu, inovací, vzdělávání a zapojení současných a budoucích vědeckovýzkumných pracovníků do mezinárodních vědeckých a výzkumných aktivit byla 16. října zahájena jeho závěrečná konference.
|
Projekt Historizace střední Evropy Tematickou osu projektu představoval v souladu s vědeckým profilem ÚHV a jeho pozicí v mezinárodních vědeckovýzkumných strukturách, kde je možno navazovat na dlouhodobou spolupráci s řadou středoevropských odborníků a institucí, problém Historizace střední Evropy. Střední Evropa byla v projektu pojímána jako klasická kulturně geografická hraniční oblast a kontaktní zóna, v níž docházelo ke stýkání odlišných kultur, etnicit a konfesí, k setkávání západních a východních vlivů. Vzhledem k charakteru tématu se základní metodou stala komparatistika. Východiskem pro řešení projektu byly kulturní dějiny v jejich nejširším vymezení a aktuálním metodologickém pojetí. Kulturní dějiny vytvořily svorník tří tematických okruhů, v jejichž rámci byl projekt naplňován: I. Krajina, II. Mobility, III. Kultura. klíčové aktivity |
Ve výukovém areálu na Hradecké ulici, kde její účastníci po celý den jednali ve třech sekcích (Kultura a identita; Politické a ekonomické krize z perspektivy kulturních dějin; Mobilita a komunikace), zasadil prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., z Ústavu historických věd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědecké fakulty (FPF) ohlédnutí za projektem do širšího kontextu vědecké činnosti na tomto pracovišti. Proto připomněl výzkumný záměr „Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy“, který byl řešen v letech 2007-2011 a získal ohodnocení v nejvyšší kategorii. „Když se po jeho uzavření po velkých diskusích nakonec rozhodlo, že výzkumné záměry v prostředí české vědy končí, hledali jsme intenzivně cestu, jak na dosažené výsledky navázat. Nalézt ji umožnily projekty podporované jak Evropskou unií a Evropským sociálním fondem v České republice, tak resortním Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR," konstatoval Z. Jirásek.
ÚHV věd nebyl totiž úspěšný pouze v případě přijetí projektu Historizace střední Evropy, ale obstál i projektem „Popularizace nejnovějších výzkumných a vědeckých výsledků v oblasti historických věd v rámci středoevropské komparace“, řešeným v období od července 2012 do dubna 2014. „Projekty se v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, prioritní osy Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj, oblasti podpory Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, podařilo koncipovat tak, že se v nejednom ohledu protínaly a vzájemně podporovaly, což se pozitivně projevilo na efektivitě výstupů,“ uvedl Z. Jirásek.
Při specifikaci projektu Historizace střední Evropy (CZ.1.07/2.3.00/20.0031) pak jeho garant Z. Jirásek upozornil na provázanost jednotlivých činností, jejichž naplňování realizační tým sledoval. „Vyrovnání se s pedagogickou složkou vidíme ve vtažení posluchačů doktorského studia, ale také studentů magisterských oborů do řešení projektu, za další dotčené oblasti lze považovat vědeckou prezentaci spočívající ve vydání řady monografií a tří čísel časopisu Acta Historica Universitatis Silesianae Opaviensis a zcela pochopitelně vlastní výzkum odborných pracovníků a doktorandů,“ charakterizoval garant projektu.
Úplný výčet všech dále předložených výstupů projektu není na tomto místě možno uvést. Pro rámcovou představu mezi nimi figurují tři mezinárodní kolokvia, na nichž vystoupilo 39 přednášejících, a dále tři letní školy. Celkový počet vzdělávacích aktivit výrazně přesáhl dvě stovky, úctyhodný a stejně jako u všech dalších překročený je ukazatel počtu těch studentů, doktorandů a vědeckovýzkumných pracovníků, jimž se dostalo podpory. Projekt nezapomněl na jazykovou výuku v podobě kurzů angličtiny, francouzštiny a němčiny, na zahraniční výjezdy pracovníků a doktorandů ÚHV ani na studijní návštěvy tuzemských a zahraničních expertů na pracovišti řešitelů. K datu této zprávy (řešení pokračuje do závěru roku) registroval vydání 14 monografií, čtyř sborníků a tří již zmíněných čísel časopisu Acta Historica. Odborní pracovníci ÚHV stihli ve stejném čase publikovat pět desítek studií v recenzovaných časopisech, doktorandi k tomu počtu přidali další dvě desítky statí.
Po bilanční zprávě prof. Z. Jiráska se účastníci z ČR, Slovenska, Německa a Slovinska rozešli do jednotlivých sekcí, jejichž garanty byli doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D., vedoucí ÚHV, Mgr. Martin Čapský, Ph.D., vedoucí oddělení historie a proděkan FPF pro vědu a zahraniční styky, a Mgr. Martin Pelc, Ph.D., tajemník ÚHV. Jednání ukončilo závěrečné shrnutí, po němž následoval společenský večer s diskusním fórem.
Ke konferenci se ještě jednou vrátíme samostatným příspěvkem, v němž blíže představíme v Opavě poprvé pobývajícího slovinského historika Boruta Klabjana pocházejícího z Terstu a působícího na Univerza na Primorskem v Koperu, který do programu přispěl referátem „Rozdělení železniční sítě ve střední Evropě po první světové válce na příkladu severního Jadranu a Československa“.
Projekt Historizace střední Evropy (č. CZ.1.07/2.3.00/20.0031) je financovaný z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.