Konference uzavřela projekt, věnovaný životu ve Slezsku deset let po připojení Polska a Česka do Evropské unie

pondělí 15. prosince 2014 10:00 Autor: Martin Kůs

Foto: Martin Kůs

OPAVA - Jak se žije ve Slezsku deset let po připojení Polska a Česka do Evropské unie? Co členství regionům a lidem přineslo a co naopak vzalo? Žije se lidem ve Slezsku spokojeně? A jsou vůbec obyvatelé na své Slezsko hrdí? To jsou jen některé z otázek, na které se rozhodl odpovědět projekt Śląsk w Europie – dziesięć lat członkostwa w Unii Europejskiej (Slezsko v Evropě – deset let členství v Evropské unii), jehož hlavním řešitelem byla Państwowa Wyższa Szkoła Zawodowa w Raciborzu (Státní Odborná Vysoká Škola v Ratiboři).

Projekt byl od července 2013 realizovaná na obou stranách hranice – na území Ratibořska a na území bývalého okresu Opava. Partnerem na české straně hranic byla Slezská univerzita v Opavě, konkrétně její Fakulta veřejných politik v Opavě.

Foto: Martin KůsProjekt si dal za cíl nejen vytvořit vhodnou metodologii, která povede k jeho zdárnému ukončení, ale hlavně k zajištění potřebných údajů pro výstupy a chtěl rovněž otevřít diskusi mezi lajckou i odbornou veřejností, která na daném území žije. S pomocí občanů pak získal reálný pohled na dané otázky. Průběh řešení projektu provázela řada přednášek, spojených s diskusí veřejnosti s experty na problematiku členství v EU. Vše se následně podařilo sestavit do monografie, která může sloužit jako zdroj informací řadě odborníků i pracovníků územní správy.  

Foto: Martin KůsV pátek 12. prosince se účastníci projektu a další hosté včetně primátora Opavy Bc. Martina Vítečka a zástupkyně prezidenta města Ratiboře dr Ludmiły Nowacké sešli v opavském Obecním domě na závěrečné konferenci, která celou projektovou snahu shrnula.  
Před šedesáti účastníky se v Sále purkmistrů nejprve ujal slova moderátor konference Mgr. Petr Slováček, Ph.D., a po oficiálním zahájení předal slovo dr Rafału Riedelovi, hlavnímu řešiteli projektu. Ten projekt představil přítomným. Následně si slovo vzala dr Ludmiła Nowacká a hovořila o nedávné minulosti i aktuální přítomnosti Ratiboře, o jejích obyvatelích a kontaktech, které mezi Ratiboří a Opavou panují.

Fotoreportáž z konference najdete na facebooku Slezské univerzity
V úvodní části konference zazněly také oba dva hlavní referáty. První pronesla dr hab. Anna Pacześniak a druhý dr Tomasz Słupik.   

Doktorka Pacześniaková se věnovala projektovému výzkumu oblasti Dolního Slezska a zamyslela se nad otázkou: Kdo vlastně jsou Dolní Slezané a jak dnes sami sebe vidí? Připomněla některé důležité aspekty poválečného vývoje území v oblasti politiky, hospodářství i území, které formovaly autonomii regionu. Za zlomový rok pro Polsko i Česko označila rok 1989 a následně došla k odpovědi na otázku, jak se členství v EU konkrétně promítá do povědomí obyvatel regionu a do jejich životů.

Foto: Martin KůsZměny, které poslední desetiletí přinesly, se projevily v širokém dotazníkovém průzkumu, který vedle pohledů do minulosti a současnosti obsahoval i otázky o budoucnosti regionu. Dolnoslezané se vyjadřovali třeba k otázce územně správní samostatnosti, globalizaci, mezinárodním vztahům, názorům na registrovaná partnerství a další otázky. Své výstupy doprovázela dr Pacześniaková grafy a tabulkami, které názorně dokladovaly výsledky celého průzkumu.

Dr Tomasz Słupik se ve svém přednášce sice také nejprve krátce vrátil k historii, kdy připomněl fakt, že dnešní hranice nejsou zcela totožné s hranicemi historickými, což může vést k určité dezorientaci, ale pak už pokračoval jádrem své práce – srovnání prognóz a výhledů, které zaznívaly před vstupem do EU s tím, jak se naplnily a jaká realita uplynulé desetiletí provázela. Při tom se zaměřil na oblast Horního Slezska. Nedíval se jen tradičními pohledy politického, společenského či hospodářského vývoje, například změnami v hornictví, ale jeho záběr si všímal i detailů typu vztahů mezi sousedy, tváře krajiny nebo proměny věkové struktury obyvatel. Zdůraznil, co členství v EU Hornímu Slezsku přineslo pozitivního, např. využívání europrogramů a fondů, ale také jaké bariéry jeho vývoji postavilo. Naznačil také, jakým směrem by se region chtěl do budoucna vydat, aby se stal v rámci pevnou kulturní a územní součástí Evropy.

Foto: Martin KůsV následné diskusi si mimo jiných vzal slovo také polský novinář a publicista Jan Czieslak, jeden z neúnavných tvůrců příhraničních česko-polských kontaktů mezi Opavou a Ratiboří. Svěřil se hostům konference s několika svými reflexemi k danému tématu a připomněl vývoj a některé historické momenty vzájemného partnerství, případně písemné dokumenty, které k tomu vznikly a pomáhaly tak budovat slezskou svébytnost a formovat její suverenitu.

K identitě Slezanů se vrátil i doktor Slezáček, když se zeptal obou přednášejících, jak se v posledním období mění ona poloha MY – ONI, se kterou se lze stále občas potkat a zda nové poměry nějak tyto z minulosti trvající vztahy proměňují.

Doktorka Pacześniaková mimo jiné odpověděla, že představený výzkum byl jen jedním z dvou realizovaných. Druhý zahrnoval širší spektrum regionů území Slezska a z něj vyplývá, že se sice leccos mění, ale pocit sebeurčení a sounáležitosti s rodným krajem zůstává v obyvatelích silně zakořeněn i dnes. Zejména se jedná o emotivní stránku jejich myšlení. Za zajímavé označila fakt, že tento stereotyp vnímání identity přežívá nejen v těch starších, ale silně se s ním identifikují i mladší generace.
Následně se doktor Słupik více zamyslel nad příčinami tohoto jevu. Kromě jiných faktorů zdůraznil, že obyvatelům dosud nevymizely z paměti události a vlivy zvenčí, které jejich život negativně ovlivnily, a to především v nedávné historii druhé poloviny dvacátého století. Jejich vnitřní sebeurčení je tak stále mimořádně silné.

O konferenci vedle představitelů měst Opavy a Ratiboře projevili zájem i další, řadu míst obsadili také studenti oborů přednášejících na Fakultě veřejných politik. Zájem měla i média, i když jen z polské strany. Svými kamerami konferenci zaznamenala polská televize a loga na mikrofonech naznačila, že o projektu budou referovat také dvě polská rádia.

Foto: Martin Kůs

Sdílet
TOPlist Slezská univerzita v Opavě » www.slu.cz « Copyright © 2012-2015