OPAVA – Prakticky denně se ho někdo ptá, jaký byl návrat na půdu Ústavu historických věd. A tak hned vysvětluje, že se nikam nevrátil. Protože nikdy neodešel.
„Já jsem z akademické půdy nikdy neodešel, i když je pravdou, že jsem v uplynulých čtyřech letech byl daleko viditelnější v roli primátora města Opavy, než jako vysokoškolský učitel,“ říká profesor PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., a pokračuje: „Na Ústavu historických věd jsem měl i nadále běžný pedagogický závazek, během semestru jsem vyučoval několik předmětů a měl jsem několik výběrových přednášek, vedl bakalářské a disertační práce a také jsem působil jako vedoucí vědeckého týmu několikaletého výzkumného projektu. Se Slezskou univerzitou jsem se tak nikdy nerozloučil, nikdy jsem ji neopustil, ale spíše bych to charakterizoval jako to, že v této chvíli jsem začal působit výlučně ve vědecko-pedagogické oblasti a hodlám se této práci věnovat i v budoucnu.“

A právě o projektech, zejména tom, který skončil na přelomu roků 2014 a 2015, jsme si panem profesorem Jiráskem povídali.

„V prvním roce mého “primátorování“ jsme na Ústavu historických věd dokončovali výzkumný záměr Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy (zahájen byl 1. ledna 2007, pozn. red.), který byl následně vyhodnocen jako velice úspěšný a od hodnotící komise získal tu nejvyšší možnou známku. Jeho nejzářivějším důkazem je dvoudílná obsáhlá studie kolektivu autorů Slezsko v dějinách českého státu, která zabírá historii Slezska od pravěku až po rok 1763. Na tento projekt bezprostředně navázal další projekt OPVK, tentokrát nazvaný  Historizace střední Evropy, kde jsem se rovněž stal vedoucím vědeckého týmu. Právě tento projekt ve svém plnění skončil doslova před několika dny, abych tak řekl, de iure na Silvestra 2014, i když přiznávám, že jsme jej ukončili už o něco dříve,“ vysvětluje prof. Jirásek.

Když se profesor Jirásek ohlédne za projektovou prací, vidí hned několik přínosů. Tím prvním je přínos badatelský, který umožnil vznik a vydání celé řady publikací. Celkem jich bylo dvaadvacet, z toho pět v angličtině. Ta nejnovější je na světě teprve několik dní. „Tyto publikace, které vznikly v rámci práce na výzkumu, představují jeho trvalou hmatatelnou hodnotu. Nemyslím si ale, že by bylo vhodné teď rozebírat jednotlivé knihy, případný zájemce se o nich nejvíce dozví na webových stránkách projektu,“ říká Zdeněk Jirásek s tím, že velkým benefitem určitě bylo také finanční zajištění výzkumného týmu z naprosto externích zdrojů, na kterém vydělali nejen účastníci řešení tohoto projektu, ale přirozeně také celá univerzita. Z toho byl pak plynoucí další přínos, že se fakticky mohly prodloužit a úspěšně dokončit některé vize, které se začaly rozkrývat v předchozím výzkumném záměru.

„Tyto tři benefity jsou od sebe jen těžko odtržitelné a je tady čtvrtý benefit pro řadu lidí, kteří se na výzkumu podíleli. Je třeba si uvědomit, že díky možnostem, které tento program poskytoval, měli tito lidé možnost, a konec konců i povinnost, publikovat celou řadu věcí, které v budoucnosti mohou sehrát nemalou úlohu v jejich vlastním kariérním růstu. To je další věc, kterou prostě nelze přehlížet,“ soudí vedoucí projektového týmu.

Projektový tým byl založen na jádru pracovníků Slezské univerzity, konkrétně Ústavu historických věd, je však nutno podotknout, že na řešení projektu se nepodíleli úplně všichni pracovníci, ale podstatná část z nich se aktivně zapojila. Opomenout nesmíme ani přínos posluchačů doktorského studijního programu na tomto ústavu a také v několika případech studentů magisterského studia. Podle profesora Jiráska se jedná o jakýsi pátý benefit projektu: „Tito posluchači se tak setkávali s opravdovou badatelskou praxí a získávali tak badatelské zkušenosti, které už dnes mohou nesporně zúročit při své další práci,“ vrací se k projektu prof. Jirásek.

Zapojení studentů do projektového výzkumu se podle něj oboustranně vyplatilo už v průběhu řešení projektu Slezsko v dějinách českého státu a střední Evropy, kterého se také účastnilo několik doktorandů a studentů. Prof. Jirásek “své lidi“ z očí nespustil ani několik let po ukončení práce a s radostí sleduje jejich další profesní dráhu. Jako příklad prý může posloužit bývalý doktorand, který dnes působí jako proděkan na jedné z českých vysokých škol. A podobných příkladů by mohl jmenovat více.

Projekt OPVK Historizace střední Evropy už naznačuje, že se netýká jen naší země, ale i těch okolních. Prostřednictvím kolokvií, workshopů a dalších projektových aktivit byli do dění zapojeni i historici a odborníci z Polska, Rakouska, Slovenska, Německa a jednotlivě i dalších zemí. Konkrétní osoby najde každý v závěrečné zprávě projektu. „To by se dalo považovat za další přínos projektu, protože nám umožnil navázat další významné styky a spolupráci s vědeckými i historickými pracovišti a vysokými školami za hranicemi,“ připomíná profesor Zdeněk Jirásek a dodává: „Osobně to považuji za nesmírně důležité zejména pro kolegy mladšího věku, kteří tak dostali velké možnosti pro svoji další práci.“

Nejedná se jen o přímou účast zahraničních odborníků, ale do projektu samého byly zapracovány také výjezdy členů projektového týmu do zahraničí, ať už na vysoké školy, vědecké ústavy, tak kupříkladu do archivů. Těchto cest do zahraničí bylo celkem 65 a projektoví pracovníci strávili na zahraničních institucích bezmála 300 dní.
S tím souvisí i fakt, že projekt umožnil vydání publikací nejen autorů z domácí akademické půdy, ale také těch zahraničních. Výsledky jejich badatelských aktivit se tak významně přiblížily a staly se dosažitelnějšími i pro studenty Slezské univerzity. I to by se dalo označit za přínos projektu.

V současné době se připravuje závěrečná monitorovací zpráva, která bude předána Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR, kde dojde k vyhodnocení celého projektu.