OPAVA – Jak to vůbec vypadá se vzděláváním dětí a žáků v českém vzdělávacím systému, ač už těch ze sociálně vyloučených lokalit, ekonomicky slabých rodin či dětí se speciálními vzdělávacími potřebami? A kolik jich vlastně je? To jsou jen dvě z celé řady otázek, na které ve svém výzkumu chtějí odpovědět pracovníci zmiňovaného centra Fakulty veřejných politik Slezské univerzity v Opavě. Do čela celého týmu se postavil PhDr. et PhDr. Martin Kaleja, Ph.D., řešitel projektového záměru. A právě s ním jsme o celém projektu hovořili. Druhým mužem, který se nám věnoval, byl Mgr. Martin Stanoev, Ph.D., člen řešitelského týmu.

„Jedná se o celorepublikový výzkumný záměr, jehož název je Sociologický monitoring vzdělávacích vstupů a výstupů dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními potřebami v České republice (reg. č. CZ.1.07/1.2.00/47.0009),“ říká úvodem doktor Martin Kaleja.

Když Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vypsalo v rámci evropských strukturálních fondů výzvu s konkrétním zněním, zpracovali v Opavě projektovou koncepci zohledňující parametry výzvy. Opavané jako jediní v České republice se svojí koncepcí uspěli a realizaci výzkumu získali.
„Musíme říci, že se jedná o prestižní záležitost, mající podstatný význam jak pro pedagogickou teorii, tak i pro pedagogickou praxi. Dotýká se žáků z prostředí sociální exkluze, žáků s lehkým mentálním postižením a také žáků v tzv. hraničním pásmu,“ konstatuje doktor Kaleja.

Vlastní realizace projektu začala v období letních prázdnin roku 2014 a bude ukončena koncem září 2015. „Všechny klíčové aktivity se realizují průběžně, plošně celorepublikově. Jedna klíčová aktivita je zaměřená na sociologickou analýzu v Sokolově a Krnově,“ připomíná doktor Kaleja s tím, že koordinátoři se orientují na deskripci transformačních změn ve školství, vedou rozhovory s pedagogy, s vedením škol a zástupci jednotlivých úřadů či neziskových organizací. Třetí aktivita se orientuje na předškolní vzdělávání sociálně vyloučených dětí. „Usiluje o pojmenování bariér, které existují a snaží se nalézt odpověď, proč tak relativně malé procento dětí ze sociálně vyloučených oblastí se účastní předškolního vzdělávání. Výsledky všech části projektu budou klíčové pro konkrétní možné transformační výzvy,“ doplňuje ještě.

Na otázku, proč právě Krnov a Sokolov, odpověděl doktor Stanoev:

„Krnov a Sokolov jsou z hlediska sociodemografických charakteristik srovnatelná města, až na drobné rozdíly jako jsou rozdíly v domovním a bytovém fondu měst. Z našeho pohledu je důležité, že obě města přistoupila k transformaci svého školského modelu - v Krnově to bylo ve školním roce 2008/2009, v Sokolově v roce 2011/2012,“ vysvětluje doktor Stanoev s tím, že transformace souvisela s tlakem na optimalizaci školské sítě ve vztahu k financování a snahou řešit vzdělávání sociálně vyloučených žáků, především romského etnika.
„Například Krnov má vedle spádového rozdělení Romů ze sociálně vyloučených lokalit rovnoměrně do všech škol (a potažmo také ve školách do jednotlivých tříd) také rozsáhlý projekt na podporu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Budeme-li konkrétnější, funguje zde program doučování žáků, který není zaměřený jen na děti ze sociálně vyloučených lokalit nebo na Romy, ale i na další děti. Krnov se v tomto směru stal poměrně inspirativním městem,“ popisuje spoluřešitel.

Je předčasné zatím na základě dílčí studie podávat jednoznačné závěry. Nicméně aktéři výzkumu, především ředitelé škol, neziskové organizace či vedení města Krnova vnímají transformaci jednoznačně pozitivně. Snad i proto bylo Město Krnov nominováno na cenu Romano spirit v roce 2014, konkrétně v její třetí kategorii – Ocenění pro obec/město za programy zaměřené na integraci romské menšiny do společnosti a aktivity ve prospěch romské komunity.

Vrátíme-li se k projektu jako celku, rozhodně nejde o výzkum k nějakému založení do archivu. Jde o výzkum řešící aktuální a často diskutovaná témata, na jehož výsledky se netrpělivě čeká. „Přinese přesná čísla o čtenářské a matematické gramotnosti cílových skupin žáků, bude vytvořena metodika hodnocení kvality inkluzivní školy a vydají se vědecké monografie, které budou sloužit odborné veřejnosti, studentům v pregraduální přípravě, také těm, jež se o vzdělávání sociálně vyloučených žáků a žáků s lehkým mentálním postižením zajímají,“ ujímá se opět slova doktor Kaleja.

Hlavní koordinátoři všech tří klíčových aktivit monitoringu – vedle dr. Martina Kaleji jsou to PhDr. Dušan Janák, Ph.D., a Mgr. et Mgr. Marta Kolaříková, Ph.D., - mají bohaté výzkumné zkušenosti na národní, ale také nadnárodní úrovni. Jsou to uznávaní odborníci a řadou účastí na vědeckých konferencí, odborných workshopech a mohou se pochlubit bohatou škálou publikačních výstupů. Přesto by v takovém rozsahu výzkum sami nezvládli, alespoň ne v požadované kvalitě. Proto byla výzkumným týmem vytvořena síť základních škol a některé z nich také aktivně participují na sběru empirických dat. Orientace je vedle zaměření na děti a žáky také směřovaná na pedagogické pracovníky, na jejich postoje k cílovým skupinám dětí a žáků a na kvalitativní etnografickou analýzu vybraných škol.

Této spolupráce si řešitelé váží: „Jako řešitelský tým chceme ocenit naše respondenty a informanty. Sami projevují zájem o participaci na záměru, do oblasti vzdělávání se angažují dlouhá léta a vnímají i tento krok jako spoluúčast při pojmenování reálných skutečností, potřeb či stavu věci a při nastavení jasných doporučení pro změnu v oblasti rovného vzdělávání,“ říká závěrem manažer řešitelského týmu Martin Kaleja.