SVĚT, OPAVA – Letošní jaro nepřináší jen 70. výročí konce 2. světové války, ale nese se i ve znamení 100 let od první genocidy 20. století – genocidy Arménů. Tuto neblahou událost, přesněji řečeno zahájení pogromu na arménský národ ze strany Turecka, si celý demokratický svět připomněl včera, 24. dubna.

„Tato dvě výročí mají víc společného, než by se na první pohled zdálo,“ konstatuje dokumentaristka a producentka snímku Monika Horsáková a pokračuje: „Když Adolf Hitler před svými generály obhajoval ‚konečné řešení židovské otázky‘, argumentoval mimo jiné tím, že na genocidu Arménů se už také zapomnělo. A metodami osmanských Turků se nechal i inspirovat, ať už jde o způsob transportu obětí nebo plynové komory.“

Prezentace dokumentu na portálu Moderní dějiny.cz              Článek o genocidě Arménů v Reflexu

Právě Monika Horsáková, působící jako vedoucí oddělení Audiovizuální tvorby Slezské univerzity v Opavě, stála za výukovým filmem, který se genocidě Arménů věnuje. A nejen film, souběžně vznikly a další pramenné či metodické materiály. Materiál je součástí portálu Moderní dějiny.cz, který podle průzkumu ÚSTR využívá k výuce 90 % českých učitelů dějepisu.
Krátkometrážní dokument je určen pro výuku na středních školách, i proto jeho stopáž nepřesahuje 15 minut. Učitel tak po jeho projekci, která má být jakousi úvodní iniciací do tématu arménské genocidy, může ve vyučovací hodině ještě se studenty látku dál probírat. Na portálu Moderní dějiny.cz má navíc k dispozici i pracovní list či další zajímavé prameny. Snímek zachycuje vzpomínky dvou Arménů, kteří popisují historii své rodiny. Prvním je Gevorg Avetisyan z české diaspory, mimochodem výrobce známého dortu Marlenka, a druhým Hovhannes Ishkanyan z Jerevanu.

Asi nepřekvapí, že vedle Moniky Horsákové, která se ujala spolu s Klárou Řezníčkovou režie, jsou pod dokumentem podepsáni také studenti Audiovizuální tvorby. Autory scénáře jsou Marcel Halcin a Mikuláš Odehnal, jako kameramani se na dokumentu podíleli Martin Janoušek a Jan Plecháč. „Studenti jsou cílové skupině – středoškolákům – generačně blízko. Je tak předpoklad, že budou do scénáře vybírat věci, které i středoškoláky osloví a které bychom my třeba považovali za natolik samozřejmé, že bychom je do scénáře nezařadili. Nebo bychom se na ně respondentů ani nezeptali. Osvědčilo se to už u předchozích projektů, které jsme pro Moderní dějiny.cz natáčeli,“ tvrdí Monika Horsáková.

Film, který si lze pustit např. na kanále youtube, zaujal i v Arménii a článek o něm vyšel na oficiálních stránkách výročí. „Zájem o film projevili rovněž kolegové z Náhorního Karabachu, Gruzie, Ruska nebo Libanonu,“ doplňuje Monika Horsáková. „Česká republika dosud arménskou genocidu oficiálně neuznala, náš film ale cílí na mladou generaci, která bude o budoucím směřování naší společnosti rozhodovat. Navíc, když bude vědět, co se v minulosti stalo a jakým způsobem, lépe odhalí podobné mechanismy už v zárodku, což je nejlepší prevence, aby se podobná genocida už nikdy neopakovala,“ uzavírá dokumentaristka.