„Hlavním cílem projektu bylo vytvořit a do výuky zavést 19 nových předmětů,“ konstatoval vedoucí Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty doc. V. Janák s tím, že se ho podařilo naplnit. „Studentům tak bylo umožněno, aby si podle svých preferencí profilovali studium v určitém zaměření, např. ve vztahu k poznávání kulturního dědictví. Mohli ovšem také archeologii podrobněji poznávat jako terénní obor, mohli se jí zabývat i z muzejního pohledu, případně rovněž z hlediska aplikace informačních technologií v její praktické části,“ specifikoval z pozice garanta projektu.

Podle jeho hodnocení projekt potvrdil trojí očekávání, s nímž do něj jeho řešitelé vstupovali. „Nové předměty především posluchače archeologie skutečně zaujaly, staly se plnohodnotnou součástí výuky oboru a přínosem k jeho rozvoji. Jejich zavedení dále studenty motivovalo k většímu výkonu. A do třetice, pokud se jedná o posluchače jiných oborů, měly doplňkový význam, což dokumentovala skutečnost, že si zapsali jeden, ve výjimečných případech dva předměty,“ shrnul doc. V. Janák. Za neočekávanou pak označil nerovnoměrnost v zapisování předmětů ze strany posluchačů archeologie.

Řešení projektu vedlo též ke shromáždění cenného souboru 25 zahraničních publikací, které se staly součástí knihovny Ústavu archeologie, a výuku několika nových předmětů provázely mimořádné podpůrné aktivity v podobě exkurzí na odborná pracoviště a terénní praxe. Podle předpokladů se s velkým ohlasem setkala praktická výuka letecké fotografie, jakož i cvičení v archeologickém průzkumu za pomoci detektoru kovů. Aktivity projektu byly besedou se studenty zahájeny 27. dubna 2011 a postihly rovněž tři externí přednášky a aktivní účast šesti zástupců projektového týmu na třech zahraničních konferencích v Rakousku a v Polsku. „Celkově lze průběh a výsledky projektu hodnotit jednoznačně pozitivně,“ zakončil své úvodní vystoupení na workshopu doc. V. Janák. Po něm se do programu pracovního setkání zapojili další členové řešitelského týmu.

K závěrečnému workshopu byl vydán velmi užitečný sborník, na jehož stránkách vedle doc. V. Janáka projekt ze svého pohledu hodnotí Mgr. Peter Kováčik, Ph.D., a Mgr. Andrea Tobiaszová (za předměty Aplikace informačních technologií v praktické archeologii I a II), PhDr. Jiří Militký, Ph.D. (komentáři k problematice výuky keltské a antické numismatiky), PhDr. Markéta Tymonová, Ph.D. (příspěvkem Archeologie v muzeu), PhDr. Ondrej Šedo, Ph.D. (za předměty souvisejícími s krajinnou a nedestruktivní archeologií, terénní prospekcí rekonstrukcí a experimentem v archeologii) a PhDr. Petr Vojtal (za výuku problematiky ochrany kulturního dědictví, výrobních technologií, organizace kulturní krajiny a konečně uměleckých řemesel). O finančním pozadí projektu informuje Ing. Jan Podmol.

„Chci poděkovat projektovému týmu, který jsem měl čest vést, jako celku i každému jeho členu jako jednotlivci za dobrou práci, která přinesla solidní výsledky,“ uzavírá sborník doc. V. Janák a vyjadřuje přesvědčení, že prostředky projektu byly vynaloženy účelně a úsporně.