Nedávno obhájená disertace Tomáše Pospěcha z Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty, by měla v závěru roku vyjít knižně. Odborné veřejnosti se jí dostane titulu, který tu až dosud citelně chyběl. Pospěchova Historiografie a kritika české fotografie 1938-2000 je přitom prací, která vysoké nároky na uchopení tématu víc než splňuje.

Při konzultaci ITF na Horní Bečvě si T. Pospěch 22. června našel prostor, aby se k výsledku intenzivního čtyřletého usilování, teď už nejen jako absolvent dějin umění (Olomouc, Praha), ale také - jako vůbec první - všech stupňů studia na ITF, vrátil. „Tou jakousi mezipolohou a vlastní zkušeností se dvěma různými světy pohledů na fotografii bych začal,“ říká s tím, že pocítil, jak se tyto světy míjejí. „Připravovaná kniha by je proto měla přiblížit. Vždyť klade otázky, jak se na fotografii dívat, jak díla o ní pojednávající číst, a předkládá ji jako nástroj pro hlubší sdělení,“ objasňuje T. Pospěch.

Když se nad doktorským studiem zamýšlel, uvažoval o něm též v Praze. „Po řadě konzultací jsem ale dospěl k závěru, že by mi na dějinách umění chyběla osobnost školitele, s nímž bych mohl na fotografii v rámci disertace právě z těchto dvou úhlů nazírat. A navíc jsem se jako tvůrce nechtěl vzdát ani lákavé příležitosti předložit praktickou část,“ netají v přesvědčení, že také ta v podobě uchopení zcela originálního tématu podrobujícího kritice některé rysy naší národní povahy (soubor fotografií Bezúčelná procházka) své poslání splnila. Oba oponentské posudky, které vypracovali přední současní znalci české a slovenské fotografie, prof. PhDr. Ing. Václav Macek, CSc., z Vysoké školy múzických umění v Bratislavě a prof. Mgr. Miroslav Vojtěchovský z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, se na tom shodly.

Přímým východiskem k disertační práci T. Pospěcha se stala jeho publikace Česká fotografie 1938-2000 v recenzích, textech, dokumentech vydaná v roce 2010 v nakladatelství DOST, a to jak za finanční podpory Ministerstva kultury ČT, tak projektu Studentské grantové soutěže na Slezské univerzitě v Opavě. Titul čtenářům předkládá vybrané texty o české fotografii a člení je podle časového vymezení do šesti oddílů. „Je zřejmé, že byly vytrženy z kontextu; proto jsem je opatřil komentářem (od základních textů odlišeným jinou barvou tisku), který se snaží tento kontext znovu navodit,“ komentuje autor zvolenou metodu a na adresu výběru textů potvrzuje jeho podmíněnost názorovou originalitou. „Co to znamená psát o fotografii, jak se o ní píše, zda v náhledech na ni vznikají nové termíny, je jejich význam v zahraničí stejný jako u nás, či u něj dochází k posunu, jakým vývojem prošlo psaní recenzí o fotografii, jak se proměňovalo hodnocení jednotlivých autorů a je vůbec fotografie uměním, to byly některé z otázek, které mě k hledání odpovědí provokovaly,“ přiznává T. Pospěch.

Od nich se pak odvíjel charakter práce, jejíž smysl odborný asistent ITF neviděl v podání faktograficky zcela úplné materie, ale především právě v analýze textů. „Od počátku jsem věděl, že v doktorské práci nemohu jen vypsat nejvýznamnější texty a vydané publikace, podstatné pro mne bylo, zda texty přispívají k některému ze sledovaných okruhů problémů,“ potvrzuje T. Pospěch, přičemž si je dobře vědom, že práce se zabývá tématem živým a pro řadu zainteresovaných vysoce citlivým. „Přesto jsem se nemohl řídit jiným kritériem, než přínosností textů,“ hájí autonomii své pozice náročného hodnotitele.

Před závěrečnou redakcí práce pro její knižní vydání, k níž s ohledem na potřebný časový odstup přistoupí na podzim, děkuje T. Pospěch oponentům, ale zejména školiteli prof. PhDr. Vladimíru Birgusovi, vedoucímu ITF, a dodává, že doktorské studium mu v mnoha směrech dalo nové impulsy. „Poznal jsem zblízka tvůrčí prostředí ateliéru Jiřího Davida na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP), zdokonalil se v angličtině, vyslechl celou řadu podnětných přednášek na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU) a VŠUP. Proto bych rád všechny takto získané poznatky a zkušenosti zhodnotil právě připravovanou knihou, která vyjde opět s přispěním Slezské univerzity,“ uzavírá první doktor v oboru Tvůrčí fotografie v Opavě.