Pro Ústav archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakult je velmi důležitá úzká spolupráce s odbornými partnery
Vizitku současného Ústavu archeologie (ÚA) Filozoficko-přírodovědecké fakulty k pětiletí jeho samostatné existence (zde) jsme slíbili rozšířit o další informace, jež úvodní text nemohl postihnout. Jak bylo naznačeno, dominovat mu má téma vzájemně prospěšné spolupráce ÚA s odbornými partnery, ať už v oblasti výuky, či na poli vědy a výzkumu.
Tato spolupráce je mnohem užší než by se navenek mohla zdát. Nejdůležitější je přitom snaha o co nejtěsnější propojení archeologické teorie a praxe umožňující jak vzájemnou výměnu odborných vědomostí, zkušeností, metodických postupů a výsledků vědy a výzkumu, tak rovněž praktické a bezprostřední seznámení posluchačů studia archeologie v Opavě s tradičními i moderními metodickými postupy a technologiemi.
V širokém spektru subjektů, s nimiž ÚA udržuje čilé kontakty, patří prioritní pozice především Archeologickému ústavu Akademie věd ČR, Brno, v.v.i. (ARUB) a obecně prospěšné společnosti Archaia Olomouc. Je to dáno nejen vlastním obsahem partnerství, ale rovněž skutečností, že zaměstnanci obou institucí působí současně na částečný úvazek také na ÚA. PhDr. Jiří Juchelka, Ph.D. (ARUB) zajišťuje výuku předmětů Terénní teorie a praxe, Cvičení k terénní teorii a praxi, Základy typologie archeologického mobiliáře, Pravěké náboženství, Lužická kultura ve Slezsku. Mgr. Peter Kováčik, Ph.D. (Archaia Olomouc) učí předměty Management záchranného archeologického výzkumu, Aplikace informačních technologií v archeologii, Archeologický výzkum, Archeologická prospekce, Archeologická dokumentace a GIS v archeologii a dále garantuje veškeré povinné odborné praxe studentů, exkurze a stáže realizované v rámci řešených projektů. Kromě toho je rovněž zástupcem vedoucího ústavu doc. Vratislava Janáka a vedoucím oddělení pro terénní archeologii.
„Zatímco praxe posluchačů prvních ročníků probíhá již dlouhé roky standardně na výzkumu hradiště v Chotěbuzi u Českého Těšína, pokročilejší studenti si ji dříve mohli vybírat podle místa bydliště. To samozřejmě vedlo k problémům, zvláště při posuzování její kvality,“ uvozuje dr. P. Kováčik. Proto se na ÚA rozhodli k centrálnímu řízení povinné praxe. A protože dnes v drtivém procentu převažují v archeologických výzkumech výzkumy záchranné, zapojení studentů do nich umožňuje především právě nezisková organizace Archaia Olomouc o.p.s., jejímž stěžejním posláním je ochrana archeologických památek a vzdělávání v oblasti archeologie a památkové péče. „Většina záchranných výzkumů, v nichž jsou studenti zainteresováni, se tak odbývá v Olomouci a v Opavě či v nejbližším okolí obou měst,“ potvrzuje dr. P. Kováčik.
„Praxe zahrnuje jak vlastní manuální hrubší (s rýčem, lopatou) nebo jemnější práci (motyčkou, špachtlí, skalpelem, štětcem), tak pořizování dokumentace v podobě plánů a fotografií a samozřejmě se nevyhýbá praktickému cvičení využití moderních informačních technologií, konkrétně třeba geodetické totální stanice, GPS, zpracování dokumentace do digitální podoby, práce s databází či CAD (computer-aided design),“ objasňuje dále dr. P. Kováčik. Archaia Olomouc tak posluchačům ÚA účast na výzkumech nejen umožňuje, ale poskytuje jim pro ně dnes naprosto nezbytné logistické a technické zázemí.
V této souvislosti není od věci dotknout se poměrně živého tématu, totiž míry příbuznosti archeologických oborů s ostatními obory, které patří do studijního programu 7105 Historické vědy. Archeologie se od ostatních historických věd už liší nejen specifickými prameny a metodami jejich zpracování, ale i silným sepětím s přírodními vědami a nesrovnatelně vyšší informatizací. „To přirozeně přináší daleko vyšší finanční náročnost studia,“ připomínají dr. P. Kováčik a doc. V. Janák. Oba proto vítají rozhodnutí Akreditační komise, jímž schválila převedení archeologických oborů na Slezské univerzitě do nového studijního programu 7109 Archeologie, takže od akademického roku 2014-2015 budou zájemci o studium archeologie přijímáni již jen do něj. Zájemci o kombinace Archeologie - Historie a Archeologie - Muzeologie budou přijímáni v rámci programu 6107 Humanitní studia, stávající posluchači všech archeologických oborů a kombinací budou moci dostudovat v programu 7105 Historické vědy. „Na pořadu dne je ovšem další krok, zvýšit koeficient ekonomické náročnosti našeho studia,“ shodují se oba pedagogové ÚA.
Výraznou pomoc při pořizování techniky a realizaci exkurzí, workshopů a stáží představují projekty. „Mám-li se zmínit o workshopech, které jsou určeny nejen posluchačům, ale též akademickým pracovníkům, zaměřujeme je opět především na aplikace ICT (např. databáze, fotogrammetrie – georeferencování, 3D modelování, apod.). Pokud jde o stáže a exkurze, jejich cílem jsou přední odborná pracoviště a instituce v tuzemsku, v Německu, v Polsku a na Slovensku. Měli bychom dokonce vyjet do Oxfordu, Yorku a Vídně,“ vypočítává dr. P. Kováčik a zdůrazňuje silnou synergii projektů s dalším výzkumem realizovaným ÚA.
Na závěr si nechává nikoliv nepodstatnou poznámku. „Nezanedbatelným se jeví fakt, že výsledky spolupráce ÚA s archeologickými institucemi se pozitivně promítají do oblasti uplatnění absolventů archeologických oborů na Slezské univerzitě v Opavě. V současné chvíli je např. v Archaii Olomouc o.p.s. v plném zaměstnaneckém poměru pět absolventů a další tři figurují na seznamu brigádníků,“ uvádí P. Kováčik. „K tomu bych rád doplnil, že tři pětiny absolventů (přesně 60,3 %) našeho magisterského studia zůstává v oboru a působí v různých typech institucí od archeologických pracovišť Akademie věd ČR a Slovenské akademie věd až po muzea v mnoha českých a moravských krajích, samozřejmě Moravskoslezský kraj z toho nevyjímaje,“ dodává vedoucí ÚA doc. V. Janák.
