Na začátku třítýdenního pobytu na mezinárodní letní škole Student summer practice 2012 (1. - 22. července) byla nutná přísná kontrola armádních složek, poté si již účastníci letní školy, kteří se do Dubny sjely kromě České republiky např. z Polska. Rumunska, Ruska a Slovenska, mohli vybírat téma, kterému se budou v příštích dnech věnovat. „Rozhodly jsme se pro úlohu ve Frankově laboratoři neutronové fyziky, která se týkala využití neutronové aktivační analýzy (NAA) pro zjištění míry znečištění životního prostředí,“ prozradily Veronika s Michaelou, v jejichž skupině ještě působili dva zástupci z ČVUT a jedna studentka z Bulharska, která se věnovala možnostem léčby ledvinových kamenů pomocí ozařování.

Neutronová aktivační analýza (NAA) Jedná se o nedestruktivní a vysoce citlivou metodu analýzy chemického složení látek, která umožňuje stanovit kvantitativní i kvalitativní zastoupení vybraných prvků ve zkoumaném vzorku. Tým vedoucí oddělení docentky Mariny V. Frontasyevy, uznávané mezinárodní odbornice na NAA, se zabývá především biomonitoringem atmosférického spadu prvků pomocí analýzy vzorků mechu. Výsledky získané analýzou vzorků např. z Ruska, Polska, Bulharska, Běloruska, Rumunska, Ukrajiny, Turecka nebo Slovenska byly použity pro tvorbu Atlasu atmosférické depozice těžkých kovů v Evropě. Atlas vydává OSN od roku 1990 každých pět let v rámci mezinárodních biomonitorovacích programů pro kontrolu plnění úmluv o omezování emisí těžkých kovů a jejich šíření přes hranice států.

Tématem jejich projektu byla Neutronová aktivační analýza pro přírodní vědy a úkolem studentek během jejich pobytu bylo získávání koncepčních a metodických aspektů NAA, praktická příprava vzorků mechů pro ozařování a měření indukované aktivity po ozáření vzorků. Dozor nad jejich prací po celou dobu vykonávala doc. Marina Vladimirovna Frontasyeva, jedna z předních odbornic na neutronovou aktivační analýzu a především význam NAA pro životní prostředí.

Jak vypadal typický den strávený v ruském jaderném ústavu? „Příprava vzorků probíhala v téměř sterilním prostředí chemické laboratoře. Z každého odebraného vzorku mechu bylo nutné vytvořit dva vzorky pro dvě různé doby ozařování, krátkodobé, kdy je mech vystaven radiaci 3 minuty, a dlouhodobé, které trvá 100 hodin. Následuje proces měření, který se opakuje po dvaceti minutách (pro krátkodobé ozařování), resp. po dvaceti až třiadvaceti dnech (v případě dlouhodobého ozařování). To vše v pulzním reaktoru IBR-2M v radioanalytickém komplexu REGATA,“ popisují svou činnost studentky, pro které byla letní škola v Rusku obrovskou zkušeností. „Přínos byl nejen pro oblast studia monitorování životního prostředí, ale měly jsme možnost poznat jinou zemi, kulturu a seznámit se s řadou zajímavých lidí,“ uzavřely.

Spolupráce Ústavu fyziky a SÚJV S nápadem užší spolupráce mezi Frankovou laboratoří neutronové fyziky na SÚJV a studenty oboru Monitorování životního prostředí na Ústavu fyziky přišel před víc jak dvěma lety student doktorského studia Ing. Vratislav Chudoba, který zároveň v Dubně působí již několik let v Laboratoři jaderných reakcí. Podrobnosti spolupráce vyjednávala v březnu 2010 posluchačka doktorského studia Ing. Mgr. Andrea Kotrlová.