OPAVA - Anja Flaume se narodila ve městě Wesel u holandských hranic, nějakou dobu pak žila i v Dortmundu. Se svým manželem se seznámila na výletě v Irsku. V Česku žije už 10 let. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě studuje 2. ročník bakalářského programu v oboru Němčina pro školskou praxi v kombinované formě.

Důvody, proč se člověk rozhodne jet studovat za hranice, mohou být různé. Vedle samotného vzdělání to může být prostá touha po poznání, jak to v cizí zemi chodí. V našem miniseriálu na stránkách inovin Vás seznámíme s některými z těch, kteří si Slezskou univerzitu v Opavě vybrali jako svou Alma Mater.

 Kamarádi říkali: Jak to tam funguje? Mají tam vůbec Pampers?
A proč se Anja rozhodla stěhovat? ,,Manžel je Čech. Bydleli jsme spolu asi rok v Německu, pak jsem otěhotněla a rozhodli jsme se, že se přestěhujeme do Česka, protože jsme v Opavě dostali dům, kde dříve manžel žil. To byla pro nás skvělá příležitost. Když dnes přemýšlím nad tím, jak jsem to udělala, že jsem neznala ani tu řeč, měla jsem malinké miminko. Nora měla teprve tři měsíce, já jsem nebyla ani zkušená maminka, která by znala nemoci a očkování, nevím jestli bych to znova tak udělala, ale dopadlo to dobře a teď jsem tady.“ A jaké byly reakce rodiny a přátel? ,,Moje máma udělala vlastně něco podobného, protože je Finka a taky přišla do Německa a neznala nic. To je stejný příběh, takže mi rodiče nemohli říct, že to nesmím nebo jak jim to můžu udělat, ale akceptovali to. Kamarádi říkali: Jak to tam funguje? Mají tam vůbec Pampers? A postupně, jak sem jezdili na návštěvy, tak byli překvapení, že to tady všechno funguje. I standard na lékaře a školy, všechno je perfektní, možná lepší než ve Španělsku nebo Anglii, jak lidi říkají.“

Když to člověk nechá na zkouškové, tak to skoro není možné zvládnout
Anja má s manželem čtyři děti. S nejmladším synem je na mateřské dovolené. A nás samozřejmě zajímá, jak zvládá děti a studium: ,,Zjistila jsem, že to zvládám jenom tehdy, když každý den něco udělám. Ten první rok byl náročný, navíc jsem byla ještě těhotná, Tom se narodil během semestru. Musím každý den něco udělat a jde to, ale když to člověk nechá na zkouškové, tak to skoro není možné zvládnout. A když potřebujeme, tak manželova maminka přijde, manžel taky hodně pomůže s domácností, vezme děti. Podle toho, jak má čas.“

Řekla jsem si, že potřebuji nějaký cíl
Její původní profesí je učitelka v mateřské školce, ale v Opavě a v okolí to pro sebe jako možnost nevidí kvůli její češtině a absenci česko-německé školky. ,,Ten důvod, proč jsem začala se studiem, tak to byla potřeba nějaké budoucnosti. Moje čeština není dostatečná, v mateřské školce musí být na velice dobré úrovni, neumím ani ty básničky a písničky. V Praze jsem pracovala v česko-německé školce, to bylo pro mě ideální, protože jsem mohla pracovat ve své profesi a používat můj jazyk. Německé učitelky tam mluvili jenom německy a ty české česky. Pak jsme přijeli zpět do Opavy, měli jsme dva malé kluky a já si řekla, že potřebuji nějakou perspektivu, nějaký cíl, další děti už nechci,“ a doplňuje: ,,Občas učím konverzaci na jazykové škole. Ale i když ten jazyk používám správně, tak někdy padly otázky, na které jsem neuměla odpovědět. My to tak říkáme, ale já nevím proč. Nestudovala jsem germanistiku, pouze jsem ji používala...“

Je pro mě hodně zajímavé, že se svým rodným jazykem začínám intenzivně pracovat tady v Česku
,,Když jsem slyšela, že tady můžu studovat Němčinu pro školskou praxi v kombinované formě, tak jsem byla moc ráda, protože tam dojíždějí lidé, kteří to mají strašně daleko. Já to mám vlastně přede dveřmi. Je pro mě hodně zajímavé, že se svým rodným jazykem začínám intenzivně pracovat tady v Česku.“ A kde se vidí po svém studiu? ,,Mým cílem je pracovat jako učitelka na základní škole nebo na gymnáziu, kdekoliv bude potřeba. Na 1. stupni musí učitelky hodně mluvit česky a vysvětlovat, nevím, jestli bych byla toho schopná, ale pro ten vyšší stupeň snad bude šance, že budu potřebná. Moc potřebné učitelky na němčinu teď nejsou. Ale všichni mi říkají, že trend němčiny se brzy vrátí. Ten jazyk byl teď dlouho out. Když se nad tím člověk zamyslí, tak vedle je Rakousko nebo německé firmy na spolupráci. Snad to pak pro mě bude výhoda, že je to můj mateřský jazyk,“ odpovídá Anja.

Škola je pro mě zase trochu jiný svět
Jako německá studentka oboru Němčina pro školskou praxi často slýchá, že to má ve škole jednoduché, ale není tomu tak. ,,Samozřejmě, když čtu ty texty, rozumím tomu, nemusím hledat slovíčka, ale taky si to musím pamatovat. Ani tu literaturu jsem neznala, já se to taky musela učit, stejně tak gramatiku a fonetiku, navíc pedagogické předměty mám v češtině, a to je pro mě o hodně těžší.“ Ke snadnějšímu studiu nedopomáhá ani fakt, že se kromě domácnosti musí starat o čtyři děti, ale Anja si nestěžuje, s přístupem učitelů je spokojená a s úsměvem říká: ,,Škola je pro mě zase trochu jiný svět a to je moc dobře, protože můžu opět používat svůj intelekt.“

Do své rodné země jezdí zhruba jednou ročně. Autem trvá vzdálenost přes 1000 kilometrů asi 12 hodin. ,,Po hodině se děti ptají, kdy už tam budem.“ O návratu do Německa se u nich doma mluví, berou to jako otevřenou možnost, ale kvůli dětem až ve vzdálenější budoucnosti.

VIZITKA
Anja Flaume, 38 let, Opava
Co má ráda: sladké
Co ráda dělá: Až bude mít více času, ráda by se vrátila ke zpěvu ve sboru.
Co čte: Ráda využívá Německou a Rakouskou knihovna Slezské univerzity. Mezi oblíbenou četbu řadí například historický román, detektivky nebo dobré biografie a cestopisy.