Foto: Ivan AugustinOPAVA - Dlouholetý sen těch odborných pracovníků někdejšího Ústavu společenských věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty, kteří pro ostatní obory zajišťovali výuku pedagogických a psychologických disciplín, se začal naplňovat v první polovině minulého desetiletí. Vznik samostatného pracoviště vedl záhy k akreditaci oboru Sociální patologie a prevence.

Při jeho nedávné vstřícně přijaté prezentaci ze strany účastníků konference v Psychiatrické nemocnici v Opavě (Komplexní terapie psychóz v praxi, 26. června), jejímž spolupořadatelem se prostřednictvím Ústavu pedagogických a psychologických věd (ÚPPV) stala též Fakulta veřejných politik, byl zdůrazněn na potřeby praxe zaměřený charakter oboru, jakož i stále se zvyšující potřeba spolupráce se subjekty ze sociální sféry. Prioritně na ni mysleli už ti, kdo akreditační spis připravovali (ÚPPV tehdy vedl dodnes na něm působící doc. PhDr. Bohumil Koukola, CSc.). Kladné stanovisko k jeho akreditaci vydal jak primátor statutárního města Opavy Ing. Zbyněk Stanjura, tak ředitel opavského zařízení Vězeňské služby plk. Mgr. Petr Prasek, ředitel Psychiatrické léčebny MUDr. Ivan Drábek a ředitel Úřadu práce v Opavě Mgr. Ing. Rudolf Hahn.

Tehdejší jedinečnost oboru (v období, o němž je řeč, měl částečnou obdobu jen na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na Univerzitě Hradec Králové) přivedla ÚPPV k úzké spolupráci s odborníky z Ostravské univerzity a Pedagogické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. „Shodli jsme se na tom, že Moravskoslezský kraj, v němž se patologické jevy vyskytují v tak velké míře, toto specializované studium potřebuje,“ ohlédl se doc. B. Koukola.

Foto: Ivan AugustinZhruba ve stejném čase byly totiž při úvahách, jak by se dala nabídka studijních oborů na Filozoficko-přírodovědecké fakultě rozšířit, ve hře ještě další dvě podobné možnosti. „Ano, zvažoval se obor orientovaný na výchovu a vzdělávání seniorů ve smyslu pedagogickém, tedy s akcentem na volnočasové aktivity seniorů, a dále obor, který by připravoval mistry odborné výchovy,“ připomíná B. Koukola a konečnou volbu Sociální patologie a prevence zdůvodňuje jak zaměřením kmenových pracovníků ÚPPV, tak možnostmi realizovat praxi studentů přímo v Opavě. Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o udělení akreditace prezenční formy citovaného oboru ve studijním programu Specializace v pedagogice nese datum 10. května 2004.

„Později se podařilo získat také akreditaci kombinované formy,“ připomíná současný vedoucí ÚPPV doc. PhDr. PaedDr. Kamil Janiš, CSc. Dosažená aktiva pracoviště budou předmětem samostatného příspěvku, nyní, po letmé exkurzi do minulosti, věnujme pozornost budoucímu vývoji oboru. Prezentace označila za první z priorit zkvalitnění systému odborných praxí v rámci studia.

„Celkově posluchači absolvují tři předměty praxe, v tom posledním se jedná o rozsah čtyř týdnů za semestr,“ uvedla Mgr. Marta Kolaříková, Ph.D., odborná pracovnice ÚPPV a současně proděkanka pro studijní a sociální záležitosti Fakulty veřejných politik. Za žádoucí v této souvislosti považuje rozšíření počtu organizací, kde studenti mohou praxe vykonávat, a oboustranně více specifikovat možnosti jejich zapojení. Příkladně přes dobré kontakty s Psychiatrickou nemocnicí v Opavě zaznamenal počet studentů, kteří v ní vykonávali praxi, v posledních dvou letech znatelný pokles. „Nejde přirozeně jen o prosté rozšíření organizací příhodných pro praxi posluchačů, klademe si za cíl i porovnání průběhu jejich praxe s jinými vysokými školami a vytvoření manuálu praxí, jehož vznik umožní řešení projektu Inovace obsahového zaměření komplexu odborných praxí a supervize odborné praxe II v rámci studia oboru Sociální patologie a prevence,“ přibližuje M. Kolaříková.

Další vývoj oboru váže rovněž na analýzu aspektů zaměstnanosti/nezaměstnanosti absolventů v zařízených typu nízkoprahových center, volnočasových zařízení apod., na výraznější zapojení studentů do systému dobrovolnické praxe (v protialkoholních léčebnách, v jiných organizacích, jež se věnují drogově závislým atd.). „Důvod je zřejmý - zvýšit uplatnitelnost studentů a absolventů na trhu práce získáním kompetencí, pracovních zkušeností a dovedností s určitou skupinou klientů,“ objasňuje a v neposlední řadě myslí na propracování systému evaluace oboru, a to ze strany studentů i pedagogů.

Existují ještě další aspekty podmiňující úspěšnost perspektiv oboru. K vyšší propojenosti s praxí mohou v mnohém přispět přímo jeho absolventi. Odborní pracovníci ÚPPV jsou si dobře vědomi, že se nemohou vyhnout ani monitoringu směru navazujícího magisterského studia na jiných vysokých školách. „Půjde nám též o využití dobrých příkladů, třeba zapojení studentů do práce organizací orientovaných na preventivní činnost, inovaci obsahové náplně předmětů, případně zařazení nových v rámci výuky povinně volitelných předmětů kreditů B,“ potvrzuje M. Kolaříková. Nové předměty v tomto smyslu přineslo už v letech 2009-2012 řešení evropského projektu Sociálně patologické jevy v pregraduálním vzdělávání. „A péči si bude vyžadovat i realizaci preventivních programů v mateřských, základních a středních školách,“ dodává závěrem.