OPAVA – Třídílný přednáškový cyklus věnovaný genealogii, tady tvorbě rodokmenů, připravila v uplynulých dvou týdnech pro akademickou obec i veřejnost Asociace studentů a přátel Slezské univerzity. Lektorkou těchto setkání se stala Petra Nevelöšová.
I když je Petra v současnosti studentkou dvouoborového studia Archeologie a Historie na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, už před časem založila společně se spolužačkou Lenkou Filípkovou agenturu Pátráme po předcích, která nabízí tvorbu rodokmenů a vyhledávání předků. Podnětem k tomu prý bylo, když se v prvním ročníku učila číst německé novogotické písmo a zúčastnila se kurzu genealogie v Havlíčkově Brodě. Genealogie ji zasáhla natolik, že se jí začala věnovat prakticky na úrovni profesionála. Dnes rodokmeny tvoří na zakázku a věnuje se přednáškové činnosti i osvětě.
„První přednášku, nebo můžeme říci kurz pro veřejnost, jsem měla asi před třemi roky v knihovně v Českém Těšíně. Dnes přednáším na gymnáziích a vedu večerní školu genealogie pro veřejnost v Ostravě,“ říká Petra s tím, že takto chce upozorňovat na možnosti, které lidé díky elektronizaci archivů mají a dát jim návod, kde a jak hledat prameny a jak tvořit onen známý “rodový strom“.
Také přednášky na půdě Slezské univerzity měly takový cíl. Ve třech setkáních se zájemci z řad “standardních“ studentů i posluchačů univerzity třetího věku dozvěděli proč a hlavně jak vytvořit rodovou genealogii. „Téma první přednášky bylo Genealogie a matriky jako hlavní pramen a věnovali jsme se zejména seznámení s genealogií, písmem a jazykem matrik a druhy matrik. Druhé setkání se nazývalo Začínáme pátrat a obnášelo praktické ukázky pátrání v archivech ČR, na stránkách FamilySearch.org a seznámení se s projektem indexace matrik. Závěrečný podvečer vyplnily informace o dalších genealogických zdrojích, jakými jsou především pozemkové knihy, urbáře, katastry, mapy a listy sčítání lidu,“ popisuje rozsah přednášek Petra.
„Velkou výhodou je stále se zvětšující objem digitalizovaných pramenů, takže lidé už nemusí dojíždět do archivů osobně, ale mohou si vše dohledat z pohodlí svého domova na internetu. Já jim jen ukáži, kde a jak se k těmto údajům dostanou, jak je číst a jak s nimi pracovat,“ zjednodušeně vysvětluje lektorka.
Možná si myslíte, že zájem o rodokmeny a genealogii mezi lidmi přišel po odvysílání televizního cyklu, který mapoval rodokmeny mediálně známých osobností. Petra nás ale vyvede z omylu. „Ten hlavní prvotní boom přišel ve chvíli, kdy se začaly zveřejňovat první digitalizované dokumenty a otvíraly virtuální badatelny jednotlivých archivů. V tomto směru patřil mezi první právě opavský zemský archiv. Televizní seriál měl určitě veliký vliv, ale přišel až poté. Souhlasím ale s tím, že při jeho vysílání se lidé začali více zajímat o své předky.“
Co Petru mrzí, je, že v televizním seriálu nebyla vidět práce badatele taková, jaká je ve skutečnosti. Hodiny, dny a měsíce vyhledávání dat, jejich ověřování a porovnávání s dalšími případnými zdroji a teprve až poté sestavování rodokmenů. V seriálu to vypadalo, že člověk přijde do archivu, archivář jen otevře na stole připravený spis a hned má před očima příslušný zápis. Nicméně tak úplně jednoduché to není, vyžaduje to stále hodně času, velkou trpělivost, občas znalost jazyků, především němčiny a základní znalosti o historii a náboženství. Nejčastěji totiž jsou první třídícím znakem matrik a dalších spisů náboženské vyznání a příslušná farnost.
Fotoreportáž z druhé přednášky najdete na facebooku Slezské univerzity |