OSTRAVA, OPAVA -  Petr Drábek, Ondřej Durczak, Michaela Holly, Jana Hunterová, Daniel Laurinc, Vladimír Meletzký, Jerzy Piatek a Karel Poneš. To jsou autoři, posluchači Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě, jejichž fotografie můžete v těchto dnech vidět v galerii Opera Divadla Jiřího Myrona v Ostravě.

„Klauzurní práce, které studenti Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě předkládají v prvním a druhém ročníku bakalářského studia a dále ve čtvrtém ročníku studia magisterského, představují spolu se závěrečnými bakalářskými a diplomovými pracemi tvůrčí vrchol, kterým uzavírají dané studijní období. Tyto dva hlavní výstupy studia umožňují nahlédnout do aktuální volné tvorby a právě fotografie zhotovené v rámci klauzurních prací výstava představuje,“ říká k expozici MgA. Marek Malůšek, pedagog ITF a současně společně s vedoucím ITF prof. Vladimírem Birgusem kurátor výstavy, kterou opavští vysokoškolští fotografové připravili společně s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě a za podpory statutárního města Ostravy.  

Výstava Klauzurní a diplomové práce 2014 je veřejnosti zpřístupněna od 13. ledna až do 25. února 2015.

Výstava Klauzurní a diplomové práce 2014 nemá stanovené jednotící téma. Jejím cílem je nabídnout návštěvníkům výběr výrazných autorských souborů, které vytvořili studenti Institutu tvůrčí fotografie v průběhu akademického roku 2014. Petr Drábek uzavřel své studium diplomovým souborem barevných dokumentárních fotografií ze zákulisí soutěže Miss Roma pořádané v Hodoníně. Snímky zachycují atmosféru příprav v předvečer soutěže, kterému předchází týdenní soustředění finalistek na Mlýnkách u Strážnice v Bílých Karpatech. Fotografie Ondřeje Durczaka se pojí k městu Ostrava a jsou dokladem několikaleté dokumentaristické a badatelské práce, jejíž závěry shrnul v knize Ostrava v důchodu: Průvodce po zaniklé slávě. Publikace, kterou autor odevzdal jako součást své bakalářské práce, je poutavou podívanou nejen pro pamětníky „zlatých časů“ severomoravské průmyslové metropole. Tři sta černobílých fotografií doplněných texty a řazených do cyklů zobrazují ostravskou městskou krajinu, ulice, chátrající budovy, dosluhující obchůdky a bufety, parky, opuštěný plavecký bazén, industriální stavby nebo staré hornické kolonie a nalezená zákoutí.

V klauzurní práci Nemluv o tom! se Michaela Holly vrací k traumatizujícímu prožitku, který ji osobně zasáhl v období dospívání. Soubor vypovídá o nejniternějších podobách pocitů ublížené ženy - dívky, která se snaží i po letech nalézt někoho, kdo je ochoten naslouchat. Praktická diplomová práce Jany Hunterové, která v současné době pokračuje ve studiu doktorského programu na ITF, vznikal při cestách po Izraeli, Palestině, Indii a Francii. Autorka se cyklem nazvaným symbolicky Hranice dotýká v současné době tak aktuálního a citlivého tématu mezilidských vztahů a vzájemné tolerance a bezpečnosti. Daniel Laurinc ve svém klauzurním souboru Kořeny poukazuje na nový fenomén osídlování venkova, kdy se po desetiletích globalizace a období migrace zástupců nejmladší generace za prací do metropolí měst objevují snahy vrátit se k farmaření, ekologickému a hospodárnému způsobu života se snahou vnímat a využívat regionální zdroje.

Vladimír Meletzký uzavřel bakalářské studium souborem, ve kterém zpracovává téma vlastní rodiny. Tři roky sledoval a dokumentoval podoby života vlastní matky, která zůstává v nemoci odkázána na péči svých bližních. Polský student ITF Jerzy Piatek je zastoupen výběrem z klauzurní práce za první ročník bakalářského studia. Soubor New York, jen několik osob je pokusem o vyjádření jeho vlastních pocitů - silného odcizení a vnitřní samoty a absence mezilidských vztahů, které prožíval opakovaně při návštěvě New Yorku. Reaguje na jednání lidí ve veřejném prostoru přelidněné metropole, kdy se navzájem chovají tak, jako by se nevnímali, jako by byli samotní. Soubor House of Abysmal Karla Poneše je subjektivním záznamem symbolických momentů přelomového období jeho vlastního života, ve kterém by dle astrologického výkladu mělo docházet k přechodu od sil, které určovaly okolnosti v jeho první půli ke zcela novému uspořádání.

„Studenti si samostatně volí témata i způsob jejich uchopení a formální řešení. Vyjadřují se k řadě otázek s využitím široké palety žánrových stylů různých podob od dokumentu přes portrét, akt, krajinu, zátiší až k různým konceptuálním formám. Předkládané tematicky i stylově ucelené výstavní soubory jsou zpravidla vyústěním dlouhodobě zpracovávaných témat,“ zdůrazňuje Marek Malůšek a pokračuje, že výsledky studenti průběžně konzultují s vedoucím práce, kterého si sami zvolí z řad pedagogů Institutu tvůrčí fotografie. Požádat o zhodnocení výsledků práce mohou ale kdykoliv i další pedagogy. Zatímco klauzurní práce studenti odevzdávají k hodnocení v počtu pěti fotografií, diplomové práce předkládají v závěru studia jako soubor čítající minimálně deset adjustovaných snímků libovolně doplněných maketou fotografické publikace.

Prezentace diplomových a klauzurních prací i mnohé další výstavní projekty, autorské výstavy a četné úspěchy v soutěžích u nás i v zahraničí jsou ukázkou šíře individuálního směřování zájmů a kreativity studentů a absolventů, ale také dokladem otevřeného charakteru výuky oboru Tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě, který již bezmála pětadvacet let přitahuje zájemce nejen z ČR, ale i z Polska, Slovenska a dalších zemí.