HRABYNĚ, HÁJ VE SLEZSKU – Národní památník II. světové války v Hrabyni a dělostřelecká tvrz Smolkov se staly hlavními cíli výšlapu, na kterou se vydali univerzitní studenti uplynulou sobotu. Vše zorganizovala opavská pobočka Sdružení historiků ČR - Historický klub 1872.
Prvním krokem byla komentovaná prohlídka hrabyňského památníku, kterým celou téměř dvacetihlavou výpravu provedl Mgr. Ondřej Kolář, Ph. D. Nejprve je zavedl do krátkodobých expozic výstavy Čas války, čas míru. Slezsko a Ostravsko 1938–1945, kde historiky seznámil s některými dílčími momenty a postavami daného období. Exkurze pokračovala do hlavní výstavní budovy památníku, kde si všichni společně prošli dlouhodobou expozicí. Vedle množství informací k exponátům a popisovaným válečným událostem přidal průvodce i několik perliček. Třeba, jak získává muzeum exponáty: „Tady je náš nejnovější přírůstek. Je to plechovka másla, kterou nám přinesl jeden pán, že ji našel při rekonstrukci domu. Jedná se o předmět z období těsně po konci války, a nejspíše pochází z pomoci, kterou sem posílali Američané.“ Silným zážitkem vzbuzujícím mrazení byl příchod na venkovní symbolický hřbitov s více než 13 tisíci jmény příslušníků Rudé armády a obyvatel Slezska a severní Moravy, kteří padli na všech frontách 2. světové války nebo byli umučeni v koncentračních táborech.
Fotoreportáž z výšlapu najdete na facebooku Slezské univerzity |
„Přesto, že smolkovská tvrz byla kompletně dostavěna, nebyla do okupace plně vyzbrojena. Také zde nebyly tři plánované houfnice ráže 10 cm osazeny, místo nich stály před tvrzí tři polní děla v provizorních dřevěných přístřešcích,“ řekl mimo jiné David Szlauer, příslušník KVH Chotěbuz. Ten dobovou atmosféru přiblížil i svým oblečením – uniformou granátníka 8. pěšího pluku SOS s plnou polní. Svoji výstroj i výzbroj také popsal.
Postupně zavedl své kolegy na další pevnostní objekty, ty přiblížil z pohledu stavebního i válečného a přidal nějakou zajímavost. Cesta skončila na “střeše“ dělostřelecké pozorovatelny MO-42 "Nad hájem", ze které je i dnes mimořádný rozhled na velikou část česko-polské hranice. Zde se rozhořela zajímavá diskuse, zda byla pevnost v roce 1945 při vstupu sovětských a českých vojsk do republiky předmětem bojů nebo ne. „Všeobecně se soudí, že ne, protože Sověti nejprve vedli útok směrem na Opavu a druhý pak na Hlučín, a Smolkov vlastně obešli. Nicméně existují i knižní prameny, že se zde o pevnost tvrdě bojovalo, ale je to ojedinělý názor,“ odpovídal na dotazy David Szlauer a pokračoval: „Díry po výbuchu, které jsou v okolí pevnosti rozsety, jsou nejspíše pozůstatky cvičného bombardování, které zde uskutečnili za války Němci, když zkoušeli účinnost nad některými objekty natažené ocelové sítě proti leteckému útoku.“ Ve více méně hypotetické rovině se pak diskutovalo o plánovaném účelu vzniku celého opevňovacího sytému prvorepublikového Československa, i věčnému tématu schopnosti bránit se v roce 1939 německé agresi.
„Rád bych poděkoval oběma našim průvodcům za zajímavý a fundovaný komentář. Jsem opravdu rád, že naše akce nepřilákala jen studenty, ale zúčastnili se jí i lidé nepůsobící na univerzitě. Chtěl bych je proto pozvat i na další naše akce, třeba na přednášku dr. Petra Kozáka nazvanou Z opavského knížete polským králem: Podivuhodné mládí jagellonského prince Zikmunda. Ta se uskuteční v čajovně Harmonie na Krnovské ulici ve čtvrtek 16. dubna od 18 hodin,“ vzkazuje předseda opavských historiků Petr Waleczko.
Druhou pozvánku pak posílá čtenářům inovin David Szlauer: „Naše muzeum rekonstruuje tři lehké objekty a snaží se je uvést do body z různých etap naší historie - první vzhledu z roku 1938, druhý z období 70. až 80. let minulého století, kdy na jižní hranici hlídkovala Pohraniční stráž a třetí do roku 1945, kdy Německá armáda se na Ostravsku opevnila a čekala na útok Rudé armády. V sobotu 11. dubna se zde odehrají ukázky, které přiblíží tyto etapy vojenské historie naší země a na ně zvu všechny zájemce,“ říká David s tím, že další informace najdou na přiloženém banneru.
My jen doplňujeme, že akce má i svoji facebookovou událost.