OPAVA – Jako jiní, i tehdejší student Vyšší odborné školy hotelové v Opavě Ondřej Jančár řešil, čemu se bude věnovat ve své závěrečné práci. Myšlenky byly různé, ale přece jen jedna byla oproti ostatním trvalejší.

„Jazyky mne vždy bavily a věnuji se jejich studiu dosti do hloubky. Prvotním impulsem byl pro mne čtyřměsíční pracovní pobyt spojený s krátkou stáží na Swiss School of Tourism and Hospitality ve Švýcarsku a též stáž v Německu, kde jsem se utvrdil v tom, jak je znalost odborných pojmů klíčová. Už tehdy jsem začal přemýšlet, jak právě jazyky spojit s gastronomií. Nakonec jsem vymyslel slovník gastronomických pojmů. Rozhodující moment ale přišel po konzultaci s Mgr. Alexandrem Burdou, který nápad přivítal. A já se pustil do díla,“ vzpomíná dnes Bc. Ondřej Jančár, DiS.“

Po čase, to už Ondřej studoval v rámci Celoživotního vzdělávání Ekonomiku a management na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné a současně pracoval v jednom z ostravských hotelů, se jeho cesta s Alexandrem Burdou protnula znovu.

„Při práci v hotelu jsem si stále více uvědomoval, jak náročná je někdy komunikace mezi personálem a hostem. Zejména ten, kdo není dobře jazykově vybavený, má problémy. Ale ani ti znalí ještě nemají vyhráno. Zejména zahraniční hosté mají zažité určité názvosloví a tady velice často narážejí na nepochopení právě proto, že obsluhující personál nezná tyto pojmy. Věděl jsem tedy, že chci vytvořit slovník, především gastronomický slovník a to vícejazyčný. S A. Burdou jsme se na tom shodli a já začal pracovat na publikaci,“ pokračuje Ondřej Jančár.

Teď už ale nešlo jen o slovník jako takový, ale také o přípravu studentů Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Slezské univerzity v Opavě. Trendem dnes je příprava budoucích vysokoškolsky vzdělaných odborníků hlavně směrem pro pracovní praxi. Jazykové vybavení a odborné znalosti jsou tak podmínkou pro práci nejen v oblasti gastronomie, ale také v oblasti lázeňství, hotelnictví či cestovního ruchu. Vždyť cizojazyčné pojmy jsou na jídelních lístcích prakticky samozřejmostí, stejně tak informační a propagační materiály pouze v českém jazyce už dávno nestačí.

Prvním krokem bylo stanovit si koncepci slovníku. Základním pojmem se stal název v českém či jiném jazyce. Tento pojem je následně přeložen do angličtiny, němčiny a francouzštiny. Tyto jazyky nejsou voleny náhodně. Angličtina je jazyk dnes naprosto nepostradatelný, němčina byla zvolena proto, že sousedíme s německy mluvícími státy a velice často k nám zavítají právě německy mluvící hosté. Francouzština nemohla být v žádném případě opomenuta, poněvadž je jazykem pro gastronomii nepostradatelným a dá se říci, že v gastronomickém názvosloví ovlivnila celou “západní“ civilizaci. Pojmy jsou také v krátkosti vysvětleny z pohledu významu a původu. Celý slovník je rozdělen do oborových kapitol – předkrmy, polévky, masité pokrmy a další. Nechybí však ani názvosloví personálu restaurace a kuchyně, způsobů přípravy pokrmů či krátký exkurz mezi významné osobnosti gastronomické historie.

„Nejnáročnější bylo správně zachytit výslovnost ve smyslu přepisu, pro který se všeobecně používá mezinárodní fonetická abeceda IPA (International Phonetic Alphabet). Ta ale nakonec nebyla aplikována. Důvodem byl fakt, že cíloví uživatelé jsou většinou jazykově ne dokonale znalí a pochopení znaků této abecedy by mohlo být pro ně značným problémem. Proto je publikace vytvořena ve smyslu Přečtu – hned vyslovím, i když nejsem lingvista. Zkrátka, jak Ondřej, tak Mgr. Burda chtěli nabídnout okamžitou pomoc komukoli.

V čem je publikace jedinečná? „Co víme, tak na našem trhu žádná ucelená publikace, která by se gastronomií zabývala, není. Tedy jsou tu určité slovníky, kde jsou zmíněny i pojmy z této oblasti, ale jen v malém měřítku. Já měl trochu jinou představu a jsem opravdu rád, že se to povedlo. Samozřejmě gastronomický slovník lze dále do budoucna rozšiřovat a naší vizí je to, aby byl slovník začleněn též do výuky na středních odborných školách se zaměřením na hotelnictví a gastronomii. Teď už tu existuje něco, co mohou využít při výuce studenti naší univerzity, ale také personál restaurací, hotelů a dalších gastronomických provozů. O to nám šlo. Dnes se stále hovoří o tom, co by se mělo udělat. My jsme udělali alespoň něco, co, dle nás, pomůže všem,“ konstatuje závěrem Ondřej Jančár.