OPAVA - Výběr oboru Česká literatura na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě byl u Ostravačky Denisy Jelínkové spontánním rozhodnutím, které následovalo po neúspěšném pokusu dostat se na studium fotografie v Ostravě či v Opavě.

A proč se pro studium na vysoké škole vlastně rozhodla? „Vystudovala jsem gymnázium zaměřené na matematiku, což byla nejlepší příprava na vysokou školu. Navíc jsem si neuměla představit, že bych šla pracovat – bez zkušeností a s ideály, které by jistě práce nesplňovala ani zdaleka. A tak jsem se rozhodla ještě studovat. Navíc jsem to brala jako výzvu.

Jak toto studium hodnotíte?

„Obor Česká literatura je skvělý v tom, že je založen hodně umělecky, člověk tak získá nejen povědomí o literatuře a češtině, ale také o scenáristice, divadle, filmu, žurnalistice, to velice oceňuji.“

Momentálně píšete pro tištěné médium, jak jste se k tomu dostala?

„Články jsem začala psát v prvním ročníku na Slezské univerzitě, jinak jsem už dříve psala i básně, u těch ale převažovala kvantita nad kvalitou. Pamatuji si, že prvním veřejným článkem byl text pro studentský portál studentpoint.cz a nesl název Nemáte práci? Více se vzdělávejte! Psala jsem do sekce Vzdělání, protože jsem měla mnoho podnětů pro články z univerzitního prostředí. Když jsem pak psala pro web scribbler.cz, všimla si mých článků bývalá spolužačka ze základní školy Katka a nabídla mi spolupráci. Takže momentálně píšu do tištěného časopisu Vědomí a to je pro mne velký úspěch a splněný sen. Když mi přišla první tištěná publikace s mým článkem, plakala jsem dojetím.“

Co pro Vás psaní znamená a kde berete inspiraci?

Je to pro mě možnost vyjádřit se, svobodně sdělit svůj názor, emoce či přístup k určité problematice. A také šance užívat si svou zálibu, která je zároveň vysněnou prací. A kde beru inspiraci? Ta přijde, když se jí chce a dá o sobě patřičně znát. Pokud mám nějaké inspiračně chudé období, tak se snažím využívat slavné BBB = Bus, Bathroom, Bed – místa, kde přicházejí dobré nápady.“

Brzy Vás čekají státnice. Jak u Vás vypadá příprava?

„26. června jsem měla poslední zkoušku, odevzdala jsem bakalářskou práci a další materiály a ukončila tak úspěšně zkouškové období. Rozhodla jsem se, že do 30. června si odpočinu od učení a úplně vypnu. Vydrželo mi to jeden den. Byla jsem nabuzená z posledních náročných dní. Vzhledem k tomu, že mám vlastně tři práce, tak je pro mě důležité rozvrhnutí času, proto mám i plán učení. Je to náročné, ale večer, když zavírám oči a jdu spát, mám pocit, že uplynulý den nemohl být lepší a že jsem udělala vše, co jsem chtěla a potřebovala. Ale samozřejmě mám i strach. Nejvíc se bojím toho, že zklamu sebe sama. Občas mě přepadne chvíle, kdy přemýšlím nad tím, jak velkou překážkou pro mě státnice jsou. Snažím se ale myslet pozitivně a věnovat se intenzivně učení. Proto je takovým mým mottem: zvládnu to = zvládnuto, to používám nejen při studiu, ale i v osobním životě.“

Na otázku, co ji studium vzalo a dalo, Denisa Jelínková odpovídá, že ji vzalo dětskou rozpustilost a možná iluze o vysněné práci novinářky, ale převažuje to, co jako vysokoškolačka získala. Možná i proto po státnicích plánuje navazující magisterské studium.