<link rel="stylesheet" href="https://inoviny.slu.cz/plugins/content/articletool/style/style.css" type="text/css" /><meta http-equiv='content-type' content='text/html; charset=utf-8' /><div style='color:#000;
font-family:Arial;
font-size:14px;
line-height:19px;
padding:20px;'>
<p>Projekt „Zastupitelé v obcích Moravskoslezského kraje. Analýza postojů, názorů a cílů zastupitelů v obcích do tří tisíc obyvatel“ navazoval přímo na mezinárodně pojatý srovnávací výzkum zabývající se postižením proměn městských zastupitelstev v evropské perspektivě (v ČR byl realizován Mgr. Danem Ryšavým, Ph.D., a doc. Mgr. Pavlem Šaradínem, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci v letech 2008-2009). Analýza venkova z pohledu nových otazníků a výzev byla pak prezentována na konferenci pořádané katedrou politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v říjnu 2011, v jejímž programu Mgr. Radomír Sztwiertnia a Mgr. Michal Kuděla jako absolventi Ústavu veřejné správy a regionální politiky Fakulty veřejných politik (Ústav středoevropských studií totiž vznikl až k 1. listopadu 2011) představili výsledky projektu SGS.</p>
<p>Dotazníkem převzatým ze šetření provedeného v rámci projektu Municipal Assemblies in European Local Governance (MAELG) a redukovaným pro nové potřeby se řešitelé SGS obrátili na více než 2600 zastupitelů z 243 obcí Moravskoslezského kraje. V létě 2011 se jim podařilo shromáždit celkem 737 vyplněných dotazníků. „Dosáhli jsme tak téměř 30procentní návratnosti, přičemž např. u šetření MAELG nedosáhla ani 18 procent. Návratnost dotazníků byla rovnoměrně rozložena mezi všemi okresy Moravskoslezského kraje, což umožnilo analýzu rozdílu ve sledovaných proměnných mezi jeho jednotlivými regiony,“ konstatuje v úvodu publikace doc. P. Šaradín. Přesto dále přiznává, že oslovení zastupitelé ne vždy snahu řešitelů pochopili.</p>
<p>Po první kapitole, v níž se Markéta Gabaľová zabývá charakteristikou kraje, následuje jeho vymezení jako politického prostoru (Michal Kuděla, Petr Orieščík). Samotným starostům a zastupitelstvům v obcích do tří tisíc obyvatel věnuje pozornost M. Kuděla, zatímco Markéta Seidlerová a Jakub Szewieczek se zamýšlejí nad postoji zastupitelů k lokální demokracii, Radomír Sztwiertnia píše o lokální reprezentaci a společně s Danou Hellovou se vyjadřuje k zastoupení žen v lokální politice. Závěrečná kapitola (Martin Kubánek, R. Sztwiertnia) shrnuje představy zastupitelů o lokálním rozvoji.</p>
<p>Šteření potvrdilo, že jednou ze zásadních proměnných s vlivem na politiku v lokálních systémech je velikost obce. „Politika v těchto obcích je nezřídka spjata se záležitostmi na první pohled nepolitickými, řekněme praktickými,“ uvádí v závěru publikace doc. Šaradín a svá slova o více než 80procentním zastoupení zastupitelů bez politické příslušnosti ilustruje citací jednoho z respondentů, který k dotazníku připsal: „V malých obcích nejde vůbec o politiku, ale o běžné a každodenní problémy obce, a to v návaznosti na finanční a další možnosti. Proto většina otázek týkajících se vlivu stran, lobbistů apod. nemá vůbec význam.“</p>
<p>Za důležitý ale zastupitelé považují podíl na rozhodování o budoucnosti obcí i mimo čas voleb, shledávají prospěšným projednávání různých otázek s občany ještě před samotným hlasováním a v institutu místních referend spatřují větší participaci občanů na správě věcí veřejných. „Výzkum umožňuje další práci s datovým souborem, a proto věřím, že podnítí ostatní kolegy k podobným šetřením i v jiných krajích,“ uzavírá doc. Šaradín.</p>
					<script type="text/javascript">
						window.print();
					</script>
				</div>